Aktualizováno Německý prezident Christian Wulff nebude spěchat s podpisem energetických zákonů, které v minulých týdnech schválily obě komory parlamentu a které počítají s úplným odklonem země od jádra do roku 2022. V rozhovoru pro televizní stanici ZDF uvedl, že chce nejprve prověřit jejich ústavnost. Kritizoval přitom vládu kancléřky Angely Merkelové za přílišnou rychlost, s jakou toto komplikované téma prosadila. Analytici Societe Generale ve své analýze varovali před nebezpečným obratem Německa k čistému dovozci elektřiny a ohrožením energetické bezpečnosti země. Snížila zároveň výhled cen elektřiny.
"Krok potřebuje čas, debaty a spory. Tohle však šlo velmi, velmi rychle, a to i v parlamentu," pozastavil se německý prezident Wulff nad tempem, kterým středopravá vládní koalice s podporou většiny levicové opozice uzákonila postupný konec jaderné energetiky v Německu. Aby příslušné normy mohly vstoupit v platnost, chybí na nich už jen prezidentův podpis.
Wulff však chce nejdřív prověřit, zda je obsah těchto zákonů v souladu s ústavou a zda například předčasné ukončení provozu jaderných elektráren není zásahem do vlastnických práv jejich provozovatelů, jak někteří z nich tvrdí a požadují za to miliardová odškodnění. "To také bude potřebovat čas a ten si na to vezmu," prohlásila hlava státu v interview vysílaném v neděli večer.
Německá vláda křesťanských demokratů (CDU/CSU) a liberálů (FDP) rozhodla o odchodu od jaderné energetiky po březnové havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima, kterou způsobilo ničivé zemětřesení a následná přílivová vlna cunami. Podle novely "atomového zákona", kterou na konci června schválil Spolkový sněm a minulý pátek i Spolková rada, zůstane natrvalo odstaveno sedm nejstarších jaderných elektráren spolu s poruchovým blokem v Krümmelu, které kabinet Angely Merkelové nechal dočasně vyřadit z provozu už po nehodě ve Fukušimě. Zbývajících devět reaktorů bude postupně utlumováno mezi lety 2015 a 2022.
Současná berlínská koalice se tak v zásadě vrátila k harmonogramu, který v roce 2000 schválila tehdejší vláda sociálních demokratů (SPD) a Zelených v čele s kancléřem Gerhardem Schröderem (SPD). Ještě loni přitom prosadila prodloužení provozu všech jaderných elektráren v Německu v průměru o 12 let. To Wulff, bývalý místopředseda kancléřčiny CDU a někdejší stranický rival Merkelové, podepsal bez delšího váhání.
Analytici Societe Generale v dnešní analýze varovali, že Německu do roku 2015 hrozí ohrožení energetické bezpečnosti země související právě s opouštěním jádra a obratem k čistému dovozci elektřiny z jejího exportéra.
Podle Societe Generale Německo v ve druhém čtvrtletí roku průměrně dovezlo 50 GWh elektřiny denně, zatímco ještě v prvním čtvrtletí roku 2011 bylo čistým exportérem v rozsahu 69 GWh. "Německu hrozí skutečný nedostatek elektřiny ve špičkách a problémy již do roku 2015 vyvolané odstavováním jaderných kapacit souběžně s neschopností garantovat elektřinu z obnovitelných zdrojů," uvádí ve zprávě analytik SG Paolo Coghe.
Societe Generale také snížila výhled cen elektřiny na německém trhu. U nejblížší roční dodávky v roce 2012, tedy ročního kontraktu, snížila očekávanou cenu na 63 EUR ze 65 EUR s odkazem na dramatický propad cen emisních povolenek.
Na trh s emisními povolenkami, který posílá ceny elektřiny níže, může dopadat avizovaný krok Evropské komise uspíšit uvolnění emisních povolenek pro další období let 2013 až 2020 už rok před jeho začátkem. Okrajově pak také fakt, že státy EU se na přelomu června a července také dohodly na kompromisu nařízení, které má pomoci bránit manipulacím na energetických trzích. Trhy s energiemi a plynem jsou v EU stále propojenější a liberalizovanější a podle EK se zvyšují rizika zneužívání trhu či nejrůznějších manipulací. Na trh bude tedy dohlížet unijní energetická agentura ACER.