Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Co přinese zákon o korporacích

7.3.2011 14:04
Autor: KŠB, KSB

Uvedení zákona o obchodních korporacích do praktického života si vyžádá od obchodních společností určité zvýšené náklady. Přinese jim ale i ulehčení, která mohou společnostem náklady naopak ušetřit. Oponenti zákona namítají, že by vše mělo zůstat při starém, protože už stávající obchodní zákoník beze zbytku známe. To však není úplně pravda. Nejvyšší soud stále přichází v určitých ohledech s překvapivými rozhodnutími, z nichž vyplývá, že obchodní zákoník má své slabiny a interpretačně nejasná místa. A to dvacet let od jeho přijetí.

V mnoha případech je stávající stav opravdu nežádoucí, například s ohledem na požadavek zpracovávání značného množství nákladných znaleckých posudků. Změn dozná například stávající § 196a obchodního zákoníku, který vyžaduje zpracovávání znaleckých posudků v případě transakcí mezi spřízněnými osobami pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy.

Nepořízení znaleckého posudku napříště nepovede k absolutní neplatnosti smlouvy. Někdy by se strany mezi sebou nějak rády dohodly a doplatily do ceny požadované znaleckým posudkem. Judikatura je však taková, že když cena neodpovídá znaleckému posudku, smlouvu nezachrání, ani kdyby následně znalec určil cenu stejnou (tedy pokud tuto situaci strany nepředvídaly již při uzavírání smlouvy).

Navržená změna nechvalně známého § 196a obchodního zákoníku vychází z toho, že jednak už nebude dopadat na tak široký okruh osob jako dosud, jednak nebude-li cena odpovídat hodnotě majetku stanovené podle posudku znalce, vznikne povinnost doplatit rozdíl. Nejde o to zmařit transakci, ale zajistit poškozené straně právo, aby jí bylo zaplaceno do ceny stanovené znaleckým posudkem. Teprve pokud se tak nestane, bude možné od smlouvy odstoupit.

Společnost s ručením omezeným

Základní změnou týkající se společnosti s ručením omezeným je zrušení minimální výše základního kapitálu. Má být stanovena pouze minimální výše v částce 1 Kč. Společenská smlouva bude moci napříště dovolit, že společník bude vlastnit více podílů a na podíl ve společnosti s ručením omezeným bude možno vydávat cenné papíry, tzv. podílní listy. Ty však nebudou obchodovatelné na regulovaných trzích.

Upravuje se i zákaz konkurence. Nyní není možné, aby někdo byl jednatelem ve dvou společnostech, které mají stejný nebo obdobný předmět podnikání, nebo aby podnikal ve stejném oboru. Zákaz konkurence nelze zúžit ani prominout, i kdyby s tím souhlasili společníci. Do budoucna bude záležet jen na nich, jestli budou trvat na zákazu konkurence nebo ne. Zákaz konkurence sice bude stanoven, ale společníci z něho budou moci jednatele vyvázat.

U nepeněžitých vkladů se nebude vyžadovat, aby je oceňoval znalec jmenovaný soudem. Společnost si bude moci sama vybrat jakéhokoli znalce ze seznamu znalců bez ingerence soudu, čímž se samozřejmě ušetří náklady spojené se soudním řízením.

Novinkou je i to, že společníci (valná hromada) budou moci dávat jednateli pokyny týkající se obchodního vedení. Má to však jednu podmínku, a to, že si jednatel tento pokyn vyžádá. Z pohledu jednatele mohou být totiž některá rozhodnutí o obchodním vedení obtížná, když například existují rovnocenné varianty a jednatel by chtěl znát názor společníků, jakou cestou se má vydat. Dosud tuto možnost neměl, ale nová právní úprava mu takový krok umožní.

Akciová společnost

Velké změny se chystají u akciové společnosti.  Ta je asi nejregulovanější společností v Evropské unii a stále se diskutuje o tom, jestli se přísná pravidla mají zachovat, nebo se má dát společnostem větší volnost. Unijní pravidla se týkají hlavně zachování základního kapitálu, jeho zvyšování a snižování, nikoli organizační struktury a řízení společnosti – to je dosud ponecháno na volné úvaze členských států.

Základní změna se bude týkat již samotného procesu zakládání akciové společnosti, protože zákon rezignuje na možnost založit společnost s veřejnou nabídkou akcií. Přípustné bude jen takzvané jednorázové založení, kdy zakladatelé sami musí upsat a splatit celý základní kapitál. Společnost bude moci veřejnost oslovit až při zvyšování základního kapitálu.

Dali jsme se tak obdobnou cestou jako SRN, která také původně upravovala obě možnosti založení akciové společnosti (jak veřejnou nabídku, tak upsání celého základního kapitálu zakladateli), ale v praxi se ukázalo, že s veřejnou nabídkou akcií se společnosti téměř nezakládají. Málokdo je totiž ochoten investovat do podnikatelského záměru, o kterém mnoho neví a společnost je bez historie.

Další změnou je, že se upouští od koncepce vydávání jen těch druhů akcií, které zákon dovoluje, mimo jiné proto, že tento přístup je v určitém ohledu v rozporu s ústavou. Obecně podle ústavy platí, že soukromá osoba může dělat vše, co jí zákon nezakazuje, a na této koncepci je postaven i zákon o korporacích.

Zákon bude určovat, jaké akcie se vydávat nesmějí. Bude výslovně zakázáno vydávat takzvané úrokové akcie (to platí již dnes), tedy akcie, které mají přinášet pevný výnos nezávisle na hospodářském výsledku společnosti. Na druhou stranu se výslovně povolují akcie, které jsou třeba přípustné ve Francii, ve Spojeném království, ale už jsou třeba zakázány v SRN a v Rakousku – jsou to takzvané akcie s násobnými hlasovacími právy. Opustí se současná myšlenka, že na akcie o stejné jmenovité hodnotě musí připadnout stejný počet hlasů, a nově to bude moci být i násobek hlasů. To samozřejmě může ovlivnit cenu takových akcií (akcie o stejné jmenovité hodnotě mohou mít různou cenu, protože budou mít různou hlasovací váhu).

Tak se i v ČR stane opodstatněným, co dosud nedávalo velký smysl (ač to vyžadují unijní směrnice) – že se u společnosti počítá jak podíl na hlasovacích právech, tak podíl na základním kapitálu. U nás tento podíl zpravidla vycházel stejně, pokud společnost nevydala prioritní akcie bez hlasovacích práv. V budoucnu by tak mělo být možné, aby u společnosti, která vydá takzvané akcie s násobnými hlasovacími právy, měla osoba, která bude mít menšinu na základním kapitálu, většinu hlasovacích práv.

Dále se mají zavést takzvané kusové akcie, což jsou akcie bez jmenovité hodnoty, a společnost ve stanovách určí, že vydává na základní kapitál určitý počet kusů akcií. Účetní hodnota kusových akcií se zjistí tak, že se základní kapitál vydělí počtem akcií. S každou kusovou akcií bude spojen jenom jeden hlas. Přitom bude platit, že společnost nebude moci současně vydat akcie s jmenovitou hodnotou a akcie kusové. Úprava kusových akcií je moderním trendem, který se v Evropě objevuje. Pokud jde o zvyšování a snižování základního kapitálu, nabývání akcií, finanční asistenci, to vše zůstává v podstatě nezměněno, především proto, že již stávající právní úprava reflektuje evropské směrnice.

Změn ale dozná systém řízení a správy akciové společnosti, protože zákon o obchodních korporacích má v ČR připustit oba dva systémy řízení a správy, jak jsou známy ve světě. To obnáší jak systém dualistický, který známe v ČR dnes (kromě valné hromady existuje představenstvo a dozorčí rada), tak systém monistický, v němž vedle valné hromady existuje správní rada (která v sobě v podstatě kumuluje funkce představenstva a dozorčí rady) a dále statutární ředitel, který je statutárním orgánem, jenž jedná jménem společnosti ve všech věcech.

Možnost monistického systému řízení je mimo jiné vstřícný krok k zahraničním investorům, kteří jsou zvyklí ze svého právního řádu na určitý typ organizace a správy. Např. ve Francii, která byla typicky monistická, už před lety dovolili dualistický systém. Ukazuje se však (a myslím si, že to bude v opačném gardu stejné u nás), že přes umožnění dualistického systému ve Franci převažuje stále původní monistický systém.

Zákaz konkurence v případě statutárních orgánů akciové společnosti bude koncipován podobně jako ve společnosti s ručením omezeným - se svolením valné hromady bude moci být prolomen. Obdobně jako v případě společnosti s ručením omezeným bude statutární orgán taktéž oprávněn vyžádat si pokyn valné hromady k obchodnímu vedení.

Novinkou u obou kapitálových společností (společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti) bude smlouva o výkonu funkce, která bude povinná a která bude muset obsahovat všechna pravidla odměňování. Na jaké benefity má nárok člen představenstva, dozorčí rady, jednatel – to vše bude muset být popsáno ve smlouvě o výkonu funkce, kterou bude schvalovat buď valná hromada, nebo dozorčí rada. Pokud dozorčí rada bude odvolávat a volit členy představenstva, bude schvalovat i smlouvu o výkonu funkce.

Dnes platí, že výkon funkce je ze zákona úplatný, pokud si strany nedohodnou opak. Podle nové právní úpravy to bude obráceně: pokud si účastníci nedohodnou odměnu, bude výkon funkce bezplatný. Důvodem je snaha vytvořit tlak na společnosti a členy orgánů, aby si sjednali přesná pravidla pro odměňování předem.

Jak připravovaná novela, tak rekodifikace je založena na myšlence, že je možné, aby činnosti, které patří do obchodního vedení, byly vykonávány v pracovním poměru i členem statutárního orgánu nebo jednatelem. Vychází to z logiky, že když může v pracovním poměru určitou činnost vykonávat například jako generální ředitel osoba odlišná od jednatele či člena statutárního orgánu, tak není důvod, proč by tuto činnost nemohl vykonávat v pracovním poměru i jednatel či člen statutárního orgánu. Aby nedošlo k poškození věřitelů či společnosti z důvodu, že náš zákoník práce limituje výši odpovědnosti zaměstnanců za škodu (což v obchodním právu neplatí), bude se nadále vycházet z koncepce, že i když činnosti patřící do obchodního vedení bude jednatel nebo člen statutárního orgánu vykonávat v pracovním poměru, za případnou jím způsobenou škodu bude odpovídat neomezeně podle obchodního zákoníku, resp. podle zákona o obchodních korporacích.

Družstva

Předpokládá se nový typ družstva, a to takzvané sociální družstvo. V minulosti jsme měli různé typy družstev, obchodní zákoník pak zavedl jednotnou úpravu družstva a z toho určité výjimky pro družstva bytová. Sociální družstva by měla vyvíjet obecně prospěšné činnosti, a to nejenom pro své členy, ale vůbec pro potřebné osoby, tzn. nejenom dovnitř tohoto družstva, ale i navenek. Uvádí se, že „vykonává činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovně sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti a přednostní uspokojování jejich potřeb a využívání místních zdrojů...“


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data