Státní úředníci způsobí ročně svým rozhodnutím milionové škody. Potrestáni ale většinou nejsou. Ministerstvo vnitra, poslanec Polčák i Nejvyšší kontrolní úřad nyní připravují novelu zákona, která by to měla změnit.
Zpráva dne: V kyjovské nemocnici zjistili, že jim chybí budova za 28 milionů korun. Firma ji nepostavila, ale peníze za ni od špitálu inkasovala. Nebýt auditu, který přišel po 14 letech, neexistující přístavba by nikomu nechyběla.
Kdo za to konkrétně může? „Bývalý management nemocnice,“ odpovídá poněkud neurčitě jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD), pod nějž kyjovská nemocnice spadá.
Ale kdo konkrétně? „To bude jistě předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení,“ říká Hašek, a nepřímo tak potvrzuje obvyklý scénář při majetkových aférách v českých státních institucích. Pokud nezasáhne policie, chybující úředníci se trestu zpravidla vyhnou.
Když aktivisté ze sdružení Oživení zjišťovali, kdo byl potrestán za 77 pokut udělených státním úřadům za chybná výběrová řízení, dozvěděli se, že odpovědnost konkrétních viníků se vymáhala jen u pěti procent případů.
A když Nejvyšší kontrolní úřad na konci loňského roku zkoumal totéž u státních zástupců a soudců, kteří například poslali do vazby nevinné, statistika byla ještě výmluvnější. Za léta 2007 až 2010 vyplatil stát poškozeným 400 milionů korun, ale náhradu škody po odpovědných justičních činitelích vymáhal pouze v 17 případech. „Uplatněné úhrady tak tvoří pouze 0,37 procenta z celkového počtu případů," upozornili nejvyšší kontroloři.
Změna slovíčka
Kdy přijde náprava, je obtížné byť jen odhadnout. V čerstvé Analýze stavu veřejné správy, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a kterou mají HN k dispozici, se o nevymáhání škod u chybujících úředníků píše hned na několika stránkách.
Poslanec za TOP 09 Stanislav Polčák navrhl novelu zákona, která má podle něj jednoduše přinutit úřady k vymáhání škod u svých zaměstnanců. Zatímco dosud je v normě napsáno, že nadřízení „mohou“ škodu vymáhat, nově už nebudou mít na výběr a „budou muset“.
Jenže podle oslovených expertů změna jedné věty nestačí. „Novela míří správným směrem, ale je nutné myslet i na to, že úředníci mnohdy čelí brutálnímu nátlaku nadřízených a černý Petr tak u nich často zůstane neoprávněně,“ připomíná Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.
A nejen to. „Je nutné propracovat mechanismus, který vyhodnotí, zda úředník postupoval třeba nesprávně, ale v dané chvíli rozumně,“ doplňuje advokát a člen Legislativní rady vlády Pavel Černý.
Ručení svým majetkem
Vedle Polčákovy novely připravuje ministerstvo vnitra i nový zákon o obcích, který má nastavit pravidla při chybách komunálních politiků. A třeba viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala se pouští ještě dál: navrhuje, aby na úřadech podepisovali faktury takzvaní správci rozpočtu, kteří za chyby budou ručit celým svým majetkem.
„Měli by za to větší plat a zároveň větší ochranu proti bezdůvodnému odvolání,“ načrtává svou představu Kala.
Přehled některých úředníků, po kterých zbyly problémy
Miroslav Elfmark - Bývalý ředitel sekce pro evropské fondy na ministerstvu průmyslu, pod které spadá i vládní agentura CzechInvest. Ta si za 275 milionů objednala nový informační systém od společnosti ASD . Šumperská firma nedlouho poté poslala 7,9 milionu společnosti E-institut. Po třech dnech pak odchází 7,1 milionu na účet poradenské firmy ITS 42, která je pro celý příběh důležitá – založil ji totiž právě Miroslav Elfmark a v roce 2007 ji převedl na svého otce. Poté byl vyhozen, kauzu šetří policie. Co dělá dnes nelze z veřejných zdrojů dohledat. Jeho manželka ale působí v několika firmách, třeba i ve zmíněné ITS 42.
Jiří Toman - Šéf odboru městského investora pražského magistrátu za doby Pavla Béma, byl zodpovědný třeba za prodraženou stavbu tunelu Blanka, měl blízké vazby na podnikatele a blízkého přítele exprimátora Béma, Romana Janouška. Seděl ve firmě, kde působila i Janouškova manželka. Po odchodu z magistrátu se živí jako živnostník, expert pro oblast stavebnictví. Jeho klienti nejdou dohledat, kancelář má podle informací HN v pražské Galerii Myšák, kde úřaduje a bydlí i Janoušek.
Peter Ďurica - Ředitel odboru obchodních aktivit pražského magistrátu za doby Pavla Béma. Na starost měl hlavně odprodej a pronájmy nemovitostí. Když auditoři z Ernst & Young připravovali pro magistrát letos na jaře protikorupční strategii včetně mapy korupčních rizik, upozornili, že právě Ďuricovy sekce jsou nejkritičtější. V oblasti uzavírání smluv našli "nedostatky vysoké závažnosti" a v prodeji majetku "nedostatky střední závažnosti". Z magistrátu musel na pokyn primátora Bohuslava Svobody odejít. Jeho současné aktivity nejdou z veřejných zdrojů dohledat.
Petr Laušman - Do roku 2007 šéf Ředitelství silnic a dálnic. Ve středu 21. prosince 2011 ho zatkli policisté v restauraci v centru Prahy - se směnkami na 15 milionů, které byly podle detektivů úplatkem za pronájmy dálničních odpočívadel. Od majitele firmy, která odpočívadla získala, dostal také byt v Krkonoších za 1,7 milionu.
Michal Hala - Bývalý náměstek ŘSDZačal svou kariéru ve strukturách jihomoravské ČSSD. V aparátu tamního krajského výboru si jej v roce 2000 vyhlédl tehdejší ministr dopravy Jaromír Schling a studenta brněnské AMU si přivedl do Prahy coby pracovníka svého tiskového odboru. Ještě v roce 2000 se přestěhoval do nejvyšších pater Ředitelství silnic a dálnic, státní příspěvkové organizace, která hospodaří ročně s desítkami miliard na stavby a opravy komunikací. Po nástupu nového ředitele ŘSD Petra Laušmana se stal šéfem vnitřních věcí úřadu a automaticky jednou z jeho nejvlivnějších postav.
Libor Vrba - V letech 2009 až 2011 vedl protikorupční policii, před tím byl šéfem kriminální policie. Do funkce jej dosadil krátce před svým nedobrovolným odchodem exministr vnitra za ODS Ivan Langer.Po nástupu Nečasovi vlády začal Vrbu kritizovat předseda VV Radek John, který krátce zastával post ministra vnitra. Vrbovi nakonec uškodilo, když se v době vrcholící aféry kolem Libora Michálka a jeho nahrávek z ministerstva životního prostředí sešel s premiérem a informoval ho o vyšetřování. - Krátce poté, co odešel od policie, nastoupil Vrba do pojišťovny Agel, která patří majiteli Třineckých železáren, miliardáři Tomáši Chrenkovi. Přitížilo mu také to, že sice už v civilu, ale byl vyfotografován, jak se schází s exministrem Martinem Bartákem, kterého jeho podřízení vyšetřovali, když ještě byl ve službě.
Roman Hošta - Začínal jako zástupce ředitele kladenské policie, pak si jej exprimátor Milan Volf vybral za svého tajemníka - kladenský magistrát vedl v době, kdy Volf čelil žalobě kvůli zpronevěře desítek milionů, Hošta u soudu vysvětloval i sporný nákup služebního A8. Z Kladna odešel Hošta k protikorupční policii, v roce 2007 zamířil na ministerstvo obrany, kde to dotáhl až na šéfa odboru dohledu nad akvizicemi. Loni před Vánoci jej policie obvinila spolu s dalšími deseti lidmi z korupce při udělování armádních zakázek na správu nemovitostí.
Ivan Seyček - Jako bývalý ředitel odboru informatiky pražského magistrátu měl velký podíl na tom, kdo získal stamilionové zakázky spojené s projektem Opencard. Ten stál Prahu bezmála miliardu, desítky milionů ale skončily na kontech neznámých firem. Společnost Haguess, hlavní dodavatel, pak měla vazby na některé vlivné podnikatele blízké pražské ODS. Seyček po odchodu z pražského magistrátu pracoval mimo jiné jako ředitel IT v České televizi. Kvůli Opencard jej loni obvinila protikorupční policie.
Michal Pilin - Na ministerstvu školství vedl odbor investic, který rozhodoval o miliardách. Působil tam především za zelené ministryně Dany Kuchtové. Její nástupce Ondřej Liška ho okamžitě po nástupu odvolal na základě auditů, podle kterých Pilin a jeho nadřízení nebyli důslední při kontrole desítek milionů korun, které ze státního rozpočtu plynuly na rozvoj univerzit. Pilina na ministerstvo znovu přivedl Josef Dobeš v létě 2010. Poté co vyšly najevo informace o jeho bývalých prohřešcích, jej ale pod tlakem médií odvolal. Pilin dnes vlastní několik firem, mimo jiné nasportovní marketing a PR.
Miroslav Duda - Bývalý ředitel Povodí Moravy. Zůstalo za ním údajně víc než dvacet sporných zakázek na nevýhodné pronájmy a prodeje nemovitosti, nákupy nefunkční software a zbytečné utrácení milionů korun za nesmyslné studie, celkem za 41 milionů. Případy prověřovala policie. Jěště před nástupem do čela Povodí Moravy byl ředitelem odboru informačních systému a komunikací na ministerstvu dopravy. Dnes má majetkový podíl ve své firmě DATATRONIC AG, která je ale v likvidaci.
Související články na IHNED.cz
Podvedl úřad a připravil ho o milion. Jako trest dostal úředník lepší místo a odstupné
Zaměstnat pod sebe příbuzného? Vyloučeno. Vláda chce úředníkům zásadně změnit život
Úřad na odhalování zbytečných úřadů po roce zanikl. Neměl výsledky
Stáli za spornými tendry, dál pracují pro stát. Manažeři, které zatím nesmetly skandály