Nekompromisní postoj velkých korporací vůči korupci není tak skálopevný, jak by se dalo vyčíst z mnoha firemních kodexů chování. Dokládá to nedávný průzkum poradenské firmy Ernst & Young, podle něhož je 15 % manažerů předních světových společností ochotno dát kvůli zakázce úplatek. V Česku je jich ještě o 13 % víc. V rámci ankety o podvodech a korupci, která od listopadu 2011 do února 2012 oslovila 1758 respondentů ze 43 zemí celého světa, 39 % všech manažerů uvedlo, že korupce je v jejich zemi rozšířeným jevem. V Česku považuje korupční jednání za rozšířenou praxi 80 % dotázaných.
Vrcholné orgány společností nejsou podle průzkumu dostatečně připraveny čelit rizikům spojeným s podvody a korupcí. Dotazovaní manažeři také nevěří ve schopnost státních orgánů dotáhnout stíhání korupce až do konce, tedy k potrestání korupčníka. Korporátní standardy mají tendenci se zhoršovat i kvůli těžkým podmínkám v ekonomice. Šestina manažerů se domnívá, že kvůli přežití firmy je úplatek pro zajištění obchodu ospravedlnitelný, loni to bylo jen 9 % respondentů.
I když je korupce celosvětově rozšířeným jevem, nejvíc bují v rozvíjejících se ekonomikách. Celosvětově se lze s úplatky v podnikatelské sféře nejpravděpodobněji setkat v Indonésii (60 %), Řecku (50 %) a Číně (46 %). V Evropě má smutné prvenství právě Řecko, následuje Belgie (34 %) a na třetím místě je ČR (28 %).
Česko obsadilo v Evropě nelichotivou bronzovou příčku v toleranci úplatků. Stíhání korupce ze strany státních orgánů podle českých manažerů není příliš účinné. Pouhých osm procent z nich se domnívá, že orgány v ČR jsou ochotné a schopné dotáhnout případy až k potrestání pachatele. Pokud jde o nástroje monitorující dodržování protikorupční legislativy, čeští účastníci průzkumu spoléhají podobně jako manažeři jinde ve světě ve velké míře na interní audit (70 %) a poradenské firmy (62 %). Na rozdíl od celosvětového průměru (53 %) se ale v ČR podstatně méně (36 %) využívají systémy pro oznámení nekalého jednání. Přes dvě třetiny českých manažerů by přitom podle průzkumu přivítaly právní úpravu, která by zavedla finanční odměny pro oznamovatele.
Problémem úplatkářství je jeho výnosnost. Podle studie Raghavendry Raua z Cambridge University, Yana Cheunga a Arise Stouraitise z Hong Kong Baptist University, která zkoumala 166 případů korupce při velkých zakázkách v 52 zemích u firem kotovaných na 20 světových burzách, se diskrétně poskytnutá „provize“ manažerům vrátila v průměru 10násobně. K takovému závěru autoři došli porovnáním tržní kapitalizace korumpující společnosti na burze před a po ohlášení vyhraného tendru. Americké ministerstvo spravedlnosti ve svých šetřeních dospělo ke zhruba stejně vysokým výnosům.
Studie také zjistila, že výdělek pro úplatné úředníky či politiky do velké míry závisí na jejich pozici v byrokratické hierarchii, a to v absolutním i relativním měřítku, tedy v poměru k objemu nabízeného kontraktu. Prezidenti za přiklepnutý tendr dostali v průměru 4,7 % jeho hodnoty, zatímco níže postavení úředníci pouze 1,2 %. Úplatky také bývají vyšší v zemích s nízkým nákladem tištěných deníků.
Ne každé „všimné“ je podle tria autorů vynaloženo stejně efektivně. Firmy s lepšími celkovými výkonnostními ukazateli jsou schopny ze svého úplatku získat ve výsledku víc na dodatečných tržbách. Problém nastává, když se korupční jednání provalí. Americké firmy, které jsou vyšetřovány pro podezření z uplácení, obvykle ztratí 9 % tržní hodnoty.
(Ernst & Young, The Econominst, ČTK)