Poté co oznámení plánu evropské pomoci španělským bankám v řádu sta miliard dolarů nezafungoval jako prostředek tišící obavy trhů, tamní předseda vlády Mariano Rajoy přesedlal do ofenzivy a chystá se, dle svých slov, do boje s centrálními bankami odmítajícími podporovat zadlužené země nákupem jejich dluhopisů. Rajoy zveřejnil svůj dopis adresovaný lídrům Evropské unie, šéfovi EK Barrosovi a předsedovi Evropské rady Van Rompuyovi, v němž požaduje obnovení nákupů ECB i vytvoření fiskální a bankovní unie jako nezbytného doplňku unie měnové.
ECB zatím razantně odmítá, že by znovu přiložila „ruku k dílu“. Člen představenstva německé Bundesbanky Andreas Dombret tento týden řekl, že ECB svou úlohu již splnila a nebude nakupovat další vládní dluhopisy, aby zmírnila napětí na trzích, a guvernér švédské centrální banky Stefan Ingves se dnes nechal slyšet, že si jen těžko dokáže představit, co více by ECB mohla ještě pro španělské banky udělat. „To je ta bitva, kterou v Evropě musíme vést a já ji povedu,“ prohlásil Rajoy před španělským parlamentem. V obdobném duchu dnes promluvil i jeho italský protějšek Mario Monti, který řekl, že evropští lídři musí najít řešení v podobě spolehlivého plánu na podporu ekonomického růstu, opírající se o vyšší investice a případně společné dluhopisy zemí eurozóny, který by zabránil dalšímu šíření dluhové krize.
Příležitost pro změnu postoje ECB a zahájení dalších nákupů dluhopisů vlád dluhovou krizí zmítaných zemí vidí analytici Nomury, podle nichž by důvod k novému „kvantitativnímu uvolňování“ mohl zavdat výsledek řeckých parlamentních voleb, chystaných na tuto neděli 17. června. Potřebu znovu podpořit trhy by zřejmě vyvolalo vítězství protievropské krajní levice, které by přimělo trh připravovat se na odchod Řecka z eurozóny. Strana SYRIZA je jedním ze dvou favoritů voleb a její představitelé prohlásili, že dohoda o pomoci španělským bankám dokazuje neúspěch programů úspor ordinovaných mezinárodními věřiteli. Šéf radikálního levicového hnutí Alexis Tsipras dnes řekl, že záchranné plány musí nahradit plán ekonomického růstu a Řecku podle něj nehrozí vyloučení z eurozóny nebo zastavení finanční pomoci. Tsipras naopak věří, že EU bude nadále dělat vše možné k udržení Řecka v eurozóně, i pokud SYRIZA vyhraje volby a naplní svůj slib odvolat úsporná opatření, která byla zásadní podmínkou záchranných úvěrů Aténám.
Političtí lídři obou jihoevropských zemí přešli, alespoň co do rétoriky, do útoku poté, co výnosy dluhopisů jejich zemí vyskočily na nové rekordy v souvislosti s chystanou dodávkou likvidity do španělského bankovního systému. Pozitivní efekt plynoucí z dvou kol dodávek levných 3letých úvěrů v celkovém objemu jednoho bilionu eur, díky němuž se od loňského prosince podařilo výnosy stabilizovat, tak již vyprchal. Výnos u 10letého španělského dluhopisu včera přesáhl 6,7 % a dostal se tak nejvýše od 28. listopadu a italský výnos u dluhu stejné splatnosti v úterý vystoupal na 6,3 %, nejvýše od 25. ledna. Roční výnos u italských poukázek navíc v dnešní aukci rapidně narostl, o více než 1,5 % oproti květnové aukci.
„Musíme vytvořit evropskou fiskální autoritu, která bude moci sjednotit fiskální politiky jednotlivých členských zemí eurozóny a kontrolovat finance, stejně jako řídit evropský dluh,“ napsal španělský premiér. Chystaný summit EU podle něj představuje jasnou příležitost pro bezodkladné vyrýsování těchto plánů, které by vyslalo srozumitelnou zprávu o budoucnosti společné měny a dodalo trhům důvěru. „Evropa potřebuje především větší růst,“ řekl Monti.
„Trhy se chovají, jako by směřovaly k rozpadu eurozóny, což je velkým zdrojem obav. Evropská centrální banka by měla snížit sazby o 0,5 procenta a bez obalu zahájit QE,“ zní hodnocení a rada od evropského ekonoma Nomury a bývalého představitele Bank of England Jense Sondergaarda. Pozitivním signálem pro trhy by bylo, pokud by ECB vyčlenila pro příštích 6 až 9 měsíců zhruba 500 miliard eur na nákup převážně italských a španělských dluhopisů, domnívá se Sondergaard. „V dnešním nestabilním prostředí to není fundament, na čem skutečně záleží. ECB by měla poznat, jak vážná situace je a ponechat tentokrát stranou úvahy týkající se rizika morálního hazardu, neochoty poskytovat přímou podporu vládám a zakročit co nejdříve.“ V případě, že by k odtržení Řecka od zbytku měnové unie skutečně došlo, svůj význam by podle ekonoma měly kontroly toku kapitálu, které by bránily odlivu peněz ze zemí typu Španělska do Německa. „Eurozóna uvízla s příliš přísnou fiskální i měnovou politikou a spoustou regulatorních tlaků na banky, což ji směruje do kritického bodu,“ řekl Sondergaard.
Zprávy o finanční injekci pro španělské věřitele s sebou přinesly i spekulace o dalším kandidátovi na potenciální pomoc, jímž má být právě Itálie. „Krize bude nevyhnutelně pokračovat další kostkou domina, jíž je Itálie,“ řekl hlavní evropský ekonom James Nixon. „Jihoevropské ekonomiky jsou ve volném pádu a apetit trhu po jejich dluhu rychle vysychá. Nevidím žádnou možnost, jak tento vývoj zvrátit,“ dodává. Španělská ekonomika v prvním kvartálu klesla o 0,3 procenta, italská o 0,8 procenta.
Podle viceprezidenta ECB Vitora Constancia by byl odchod jakékoli členské země z eurozóny „katastrofou“, především pro tu danou zemi, jejíž přežití mimo měnovou unii by podle něj neslo mnoho otazníků.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)