Členské země eurozóny jsou připraveny učinit všechna opatření, která jsou nezbytná pro zachování integrity a stability v regionu. Podle zdrojů agentury Reuters se to uvádí v návrhu komuniké, které bude zveřejněno po summitu klíčových zemí G20. Eurozóna ale prý také dostane za úkol najít způsob, jak prolomit "uzavřený obvod zpětných vazeb" mezi státy a bankami.
Skupina G20 zároveň očekává, že eurozóna bude úzce spolupracovat s novou řeckou vládou. Smyslem je zajistit, aby Řecko zůstalo na cestě reforem, k nimž se zavázalo, a nevystoupilo z eurozóny. Nová řecká vláda se formuje z výsledku parlamentních voleb, které se konaly v neděli.
Dluhová krize v eurozóně je hlavním tématem, jemuž se vrcholná schůzka G20 věnuje. Pozornost se teď přesunula ke Španělsku, jemuž eurozóna umožní čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) na rekapitalizaci tamních bank. Trh má ale obavy, že Španělsko by se po Řecku, Irsku a Portugalsku mohlo stát další zemí eurozóny, která se neobejde bez zahraniční finanční pomoci.
Komuniké v obecné rovině říká, že hlavní prioritou pro země G20 je "silný, udržitelný a vyrovnaný růst", který ve světě povede ke snížení míry nezaměstnanosti.
Výkonná ředitelka MMF Christne Lagardeová v rámci summitu zemí skupiny G20 uvedla, že MMF navýšil své nové úvěrové zdroje pro boj s dluhovou krizí na 456 miliard USD. Celková úvěrová kapacita fondu tím stoupla na téměř dvojnásobek. Další peníze slíbilo fondu poskytnout 12 zemí, včetně skupiny BRICS, tedy Číny, Brazílie, Ruska, Indie a Jihoafrické republiky. Uvedla to v prohlášení zveřejněném.
V dubnu členové MMF slíbily poskytnout 430 miliard USD pro boj s dopady dluhové krize v eurozóně na globální ekonomiku.
"Tyto zdroje budou k dispozici k předcházení krizí a jejich řešení a pokrytí potenciálních finančních potřeb všech členů MMF," uvedla Lagardeová. "Budou čerpány pouze tehdy, pokud budou potřebné jako druhá linie obrany," dodala.
Čína v noci na dnešek potvrdila, že poskytne MMF 43 miliard USD. Rusko oznámilo, že dodá deset miliard dolarů, stejně jako Indie, Brazílie a Mexiko, Jihoafrická republika přispěje dvěma miliardami dolarů. "Naši výzvu vyslyšely země velké i malé a připojí se možná i další," řekla Lagardeová.
Agentura Reuters rovněž uvedla, že skupina G20 se v prohlášení zaváže, že uskuteční reformy o hlasování v rámci MMF v plném rozsahu do října. Hlasování má nově lépe odrážet vzestup rozvíjejících se zemí ve světové ekonomice. Podle prohlášení, jehož návrh má agentura k dispozici, mají reformy hlasování "zásadní význam pro posílení legitimity, významu a účinnosti MMF".
Britský premiér David Cameron na summitu G20 vyzýval světové centrální banky, aby ochránily globální ekonomiku před dopady dluhové krize v eurozóně. Po největších členských zemích eurozóny pak chce, aby řešení krize hledaly důsledněji.
"Nemůžeme si dovolit, aby světové centrální banky stály stranou, pokud máme zajistit růst, který potřebujeme," uvedl včera britský premiér. "V eurozóně je stále zřetelnější, že její jádro, včetně ECB (Evropská centrální banka), musí dělat víc, aby podpořilo poptávku a podělilo se o náklady na reformy," stálo v Cameronově projevu.
Cameron tak naráží na Německo, které má zdaleka největší ekonomiku v eurozóně a které je zároveň největším plátcem finančních transferů. Slova britského premiéra jsou ale určena zřejmě i tvůrcům měnové politiky v eurozóně.
(Zdroj: ČTK, MediaFax, Reuters)