V Poslanecké sněmovně včera pokračovala mimořádná schůze, na které se projednává změna rozpočtových pravidel. Původně mělo jít převážně o technickou záležitost – transpozici nových méně přísných evropských pravidel. Ministryně financí Alena Schillerová ale coby poslankyně vyrukovala s pozměňovacími návrhy, které povedou k mnohem významnějšímu rozvolnění tuzemských rozpočtových pravidel, čímž si vláda otevírá dveře k ještě svižnějšímu nárůstu veřejného zadlužení.
Dodatečné legislativní přílepky obsahují tři hlavní problematické body. Tím prvním je rozšíření únikových doložek na strategické investice. Investice do výstavby dálnic, železnic, přehrad nebo energetické infrastruktury by se nově výjimkovaly z výdajových rámců, čímž by se opticky snížil rozpočtový schodek. O to více pak bude moci vláda navýšit běžné výdaje – třeba důchody, sociální dávky nebo platy. Podle odhadů Centra veřejných financí může jít o částku přesahující 100 mld. Kč, přičemž část investic nemusí mít strategický, ale spíše regionální význam.
Za druhé jde o zvýšení rozpočtové flexibility v časech „zhoršené bezpečnostní situace“. To je natolik vágní definice, že si pod ní jde představit téměř cokoli (nejsme již náhodou v časech zhoršení bezpečnostní situace?). Tento stav by navíc fakticky schvalovala vláda, resp. bezpečnostní rada státu, a to bez předchozího souhlasu Sněmovny. Vláda by pak mohla zvýšit výdaje až o 10 procent, tedy v příštím roce o více než 240 mld. Kč.
Třetím problémem je snaha vlády legalizovat postup, podle něhož se rozpočtová pravidla nebudou vztahovat na opakované předložení rozpočtu Poslanecké sněmovně po jeho vrácení. To se stalo už při letošním schvalování rozpočtu, kdy byl schválen schodek v rozporu s rozpočtovými pravidly. V praxi tak bude moci vláda obejít veškerá rozpočtová pravidla a teoreticky vyrukovat s jakkoli vysokým schodkem státního rozpočtu.
V letošním roce vláda plánuje rozpočtový schodek 310 mld. Kč, přičemž vyšší zadlužení je dáno nejen investicemi, ale také růstem běžných výdajů. Právě u této kategorie výdajů podle nás hrozí další podstatný nárůst. Pokud si vláda otevírá prostor k vyššímu zadlužení, činí tak zjevně proto, aby tento prostor mohla využít pro financování svých priorit. V příštím roce se tak zcela realisticky můžeme bavit o schodku blížícímu se hranici 400 mld. Kč – tedy i o překročení hranice 3 % HDP, kterou vláda ve svém programovém prohlášení označila jako nepřekročitelnou.
Takto zásadním rozvolněním fiskální disciplíny, jež se po Covidu už tak citelně zhoršila, by se české veřejné finance dostaly na nebezpečnou trajektorii. To by jistě nezůstalo bez reakce finančních trhů, které podobný vývoj rády trestají vyššími úrokovými sazbami a dražší dluhovou službou. Ta už letos podle schváleného rozpočtu překročí 110 mld. Kč.
TRHY
Koruna
Česká měna hledá již minimálně měsíc v kuse nový impuls, který by ji výrazněji rozkolísal jedním, nebo druhým směrem. Zatím se tak neděje a koruna tak v klidu setrvává blízko hranice 24,30 EUR/CZK. Ve zbytku týdne již absentují domácí makro data, což signalizuje pokračující stabilitu kurzu koruny, přičemž ani zápis z posledních zasedání ČNB zveřejněný zítra dle nás nebude zásadním impulsem ke kurzovému pohybu.
Eurodolar
Americký Senát včera odhlasoval jmenování Kevina Warshe do čela Fedu, který tak na příštím zasedání bude předsedat výboru rozhodujícímu o úrokových sazbách (FOMC). Warsh bude nastupovat do úřadu v nezáviděníhodné situaci, kdy americká inflace zjevně zrychluje a dále se vzdaluje inflačnímu cíli. To potvrdila i včerejší data za výrobní inflaci, která byla velmi vysoká a implikují, že Fedem sledovaný inflační ukazatel (deflátor PCE) v dubnu dále zrychlil. Každopádně tato situace prozatím dolaru vyhovuje, neboť výnosy na krátkém konci výnosové křivky dále rostou.
Přicházející americká makročísla tak začínají nabývat na důležitosti, takže například dnešní výsledky za maloobchodní tržby (za duben) budou eurodolarem bedlivě sledovány.