„Kdy budeš mít dost?“ ptá se začínající broker Bud Fox nemilosrdného spekulanta Gordona Gekka v klasickém snímku The Wall Street. Představy lidí o bohatství jsou vděčným předmětem zkoumání sociologů i bankéřů. A skoro každé takové bádání dochází k podobnému výsledku: aby se lité cítili bohatí, potřebovali by dvakrát tolik, co nyní vlastní nebo vydělávají.
Tyto závěry přitom platí bez ohledu na výši příjmů či majetkové zázemí dotazovaných. Rentiéři s nemovitostmi za 10 mil. USD tvrdí, že by museli mít nejméně 20 mil. USD, zatímco zaměstnancům plahočícím se každý den do kanceláře za 40 000 USD ročně by k bohatství stačilo 80 000 ročně.
Nová studie investiční společnosti Fidelity se zaměřila na velmi bohaté klienty a „teorii dvojnásobku“ víceméně potvrdila. Autoři položili tisícovce dolarových milionářů obligátní otázku: kolik by potřebovali, aby se cítili bohatí. I když většina (70 %) respondentů se za bohaté již považovala, ti, kterým jejich současný majetek nestačí, uvedli jako cílovou částku 5 mil. USD investičních aktiv. Průměrná hodnota majetku dotazovaných činila 3 mil. USD.
Ze studie také vyplývá, že dnešní doba rentiérům příliš nepřeje. Průměrnému milionáři je dnes 61 a ke svému postavení se většinou (z 86 %) dopracoval vlastními silami. Mladíci v klubu miliardářů, typu zakladatele Marka Zuckerberga, jsou výjimkou. Hlavním zdrojem příjmů dotazovaných byly investice, zhodnocení kapitálu, plat a zaměstnanecké opce na nákup akcií.
Zjištění studie Fidelity by šla interpretovat s pomocí lidské tendence k porovnávání. Jestliže průměrný člověk v referenční skupině, se kterou se stýká a srovnává, vlastní „x“, pak aby byla výjimečnost, či převaha někoho v rámci skupiny patrná, musí vlastnit víc, ideálně dvakrát „x“, aby to bylo patrné na první pohled. Stejnou teorii předkládá i Gekko v odpovědi šokovanému Foxovi: „Není to o penězích, je to hra s nulovým součtem. Někdo vyhrává, někdo prohrává.“
(Zdroj: Fidelity Worldwide Investment, CNBC)