Americký ropný koncern je připraven vystoupit z konsorcia chystajícího těžbu na kazašském podmořském ložisku Kašagan. Nabídku na odkup podílu v největším nálezu ropy objeveném po roce 1960 americká společnost přednostně učiní kazašské vládě.
Kazachstán se po vzoru sousedního Ruska snaží o revizi pro něj nevýhodných smluv, které byly uzavřeny se západními těžaři v 90. letech minulého století. Cílem vlády v Astaně je zvýšení příjmů z přírodního bohatství země a naplnění státní kasy.
Informaci o odchodu z konsorcia NCOC, které na Kašaganu připravuje těžbu, potvrdil kazašský ministr pro ropný a plynárenský průmysl. Samotná společnost zatím jednání o prodeji podílu v NCOC nekomentuje.
Americký těžař, sídlící v Houstonu, provádí zeštíhlování aktivit v zahraničí. Letos již překročil stanovený cíl prodat aktiva za 20 mld. USD, mezi nimi například podíl v ruském ropném koncernu , který svého času dosahoval téměř 20 %. nakonec podíl od Conoca vykoupil sám za téměř 9 mld. USD.
Prostředky z prodeje aktiv chce Conoco použít na snížení dluhu (ke konci 2Q12 dosahoval 27 mld. USD), výplatě dividend (společnost naposledy vyplácela 31 % čistého zisku) a průzkumné práce. Akcie společnosti od začátku roku odepsaly 23 %.
Ložisko Kašagan, nacházející se v severní části Kaspického moře, bylo objeveno v roce 2000 a je považováno za jeden největších nálezů druhé poloviny 20. století. Podle odhadů skrývá 9 až 16 mld. barelů komerčně těžitelné ropy. Kolem ložiska panují drsné klimatické podmínky, v zimě těžaře ohrožují ledové kry a teploty klesající hluboko pod bod mrazu.
Původně se konsorcium NCOC sestávalo pouze ze západních koncernů. Kazašský státní těžař KazMunaiGas si vynutil vstup v roce 2005 a později svůj podíl zdvojnásobil na 16,81 %. Stejné podíly nyní v NCOC drží i Mobil, Royal Dutch , a . Japonský Inpex vlastní 7,56 % a na připadá 8,4 %. KazMunaiGas bude mít podle svého výkonného ředitele o podíl Conoca zájem, avšak záležet bude na ceně.
Kazachstán vkládá do Kašaganu velké naděje. Ložisko se má stát jedním ze tří tahounů plánovaného růstu ropné produkce o 60 % do konce dekády – ze současných 1,6 mil. barelů denně na víc jak 2,5 mil. barelů denně. Sousední Rusko nyní těží zhruba 10 mil. barelů denně.
Spuštění komerční těžby v rámci první fáze rozvoje ložiska bylo kvůli rostoucím nákladům a technickým komplikacím několikrát zdrženo a první barely by se měly začít plnit v březnu příštího roku. Počáteční úroveň produkce by se měla pohybovat mezi 370 a 450 tisíci barely za den. Se započtením druhé fáze by výstup ložiska mohl dosáhnout 1 mil. barelů denně.
Západní ropné koncerny se již delší dobu snaží získat ujištění kazašské vlády, že budou moci participovat na druhé fázi rozvoje ložiska, která by měla být lukrativnější než ta první, a získat tak zpět desítky miliard dolarů proinvestovaných do průzkumných a přípravných prací od roku 2000.
(Zdroj: Reuters, YahooFinance, Oil and Gas Journal)