Zátěžové testy evropských jaderných elektráren, k nimž Evropská unie přistoupila v reakci na havárii v japonské Fukušimě, ukázaly množství nedostatků. Výtky se týkají i českých elektráren v Temelíně a Dukovanech. Žádnou z evropských elektráren ale není třeba uzavřít, úroveň bezpečnosti je obecně vysoká, uvedla dnes Evropská komise. Téměř u všech je však podle ní třeba bezpečnost zlepšit. Výsledky dnes zveřejněných zátěžových testů již před dvěma dny unikly do médií.
Testy zkoumaly, jak jsou elektrárny připraveny vypořádat se s extrémními případy, jako jsou ničivá zemětřesení či záplavy. Výsledky ukazují, že ne ve všech státech a u všech elektráren se uplatňují nejvyšší mezinárodní standardy a nejlepší osvědčené postupy. Komise zmínila, že celkové náklady spjaté s odstraněním nedostatků by mohly na reaktor dosahovat zhruba 30 až 200 milionů eur. Celkem by tak mohly dosáhnout až 25 miliard eur.
Českým úřadům experti například doporučili, aby zvážily řadu úprav a kroků. Jde třeba o zvýšení ochrany naftových čerpadel pro případ povodní a o úpravy týkající se operací se zpětných obvodem.
Česká republika má podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové plán pro realizaci opatření, která ze zátěžových testů vyplynula. Některá opatření již byla realizována, některá další jsou dlouhodobějšího charakteru, sdělila Drábová ČTK.
Podle Ladislava Kříže, mluvčího společnosti ČEZ, která české jaderné elektrárny provozuje, zátěžové testy neukázaly žádné nedostatky, nýbrž podněty pro další zlepšení. "Tyto podněty jsou už promítnuty do úkolů našeho akčního plánu, který již plníme. Například v případě Dukovan šlo o 29 zlepšení, z nichž již polovina již je realizovaných a na dalších se pracuje. Náklady na tato zlepšení v obou jaderných elektrárnách jdou nad 1,5 miliardy korun," sdělil ČTK Kříž.
V testech všech evropských elektráren se mimo jiné ukázalo, že moderní standardy pro kalkulaci rizik ze zemětřesení nebyly při plánování elektráren brány v potaz u 54 ze 145 reaktorů v EU (37 procent). U povodní se to týká 62 reaktorů (43 procent). Mezinárodní doporučení týkající se seismických nebezpečí nesplňuje 65 reaktorů (45 procent).
Brusel vyzval státy, aby rychle začaly doporučení převádět do praxe. Do konce roku by měly země nastínit plán, jak, co a kdy hodlají udělat. Celkem bylo prozkoumáno 145 reaktorů v 15 členských zemích EU, z toho šest v Dukovanech a Temelíně.
České úřady už ve středu v reakci na zprávy některých médií, které část závěrů z testů zveřejnily, uvedly, že elektrárny v Temelíně a Dukovanech nemají žádné vážné problémy s bezpečností. Stejné stanovisko zaujal provozovatel elektráren (732,5 CZK, 0,62%).
Europoslanec Jan Březina upozornil, že české elektrárny v testech skončily mezi nejhůře hodnocenými. "Ve světle dnešního vystoupení komisaře (pro energetiku Günthera) Oettingera na výboru ITRE je pravděpodobné, že toto sdělení bude odrazovým můstkem k dalším šikanózním inspekcím a kontrolám v jaderných elektrárnách, které se komisi znelíbily," uvedl. Varoval, že by tlak komise mohl u nejkritizovanějších zařízení vyústit až v požadavek na uzavření elektrárny.
"Postup komisaře Oettingera zavání promyšleným a naplánovaným útokem na vytipované jaderné elektrárny, které má být možná předzvěstí frontálního tažení proti jaderné energetice jako takové," dodal Březina.
Europoslanec Evžen Tošenovský podotkl, že expertní doporučení vedoucí ke zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren vítá. "EK se ale snaží otázku jádra pod tlakem zelených politizovat, a to je nepřípustné, stejně jako snaha přenášet do Bruselu pravomoci národních regulátorů," podotkl.
Hnutí Greenpeace výsledky testů nepřekvapily. "Jaderná energie je ve své podstatě riziková," řekl mluvčí organizace Mark Breddy. Podle něj řada bezpečnostních témat byla v testech opomenuta. "Vlády EU musí rychle jednat tím, že zavřou nejstarší a nejrizikovější elektrárny a že nařídí komplexní testování těch zbývajících," dodal.