Aktualizováno Kvantitativní uvolňování, respektive uvolněná měnová politika, je měnovými stratégy všeobecně považovaná za negativní faktor pro vývoj měny země, jejíž centrální banka ony měnové kohouty povolí. A nejinak tomu bylo v případě prvních dvou vln tzv. QE, kdy americký dolar – měřeno dolarovým indexem – oslabil vůči hlavním partnerským měnám v průměru o více než 4 procenta. V případě minulý měsíc zahájeného QE3 ale dolar dlouhodobě ztrácet nebude. Nad obavami ze znehodnocení měny vlivem tištění peněz totiž převáží poptávka po hlavní světové rezervní měně tažená zprávami z americké ekonomiky, které lze relativně k číslům z Evropy považovat za dobré. Shodují se na tom devizoví stratégové, kteří se podle sledování agentury Bloomberg mohou chlubit nejvyšší úspěšností svých předpovědí.
Spuštění třetího kola kvantitativního uvolňování, které spočívá v pravidelných nákupech vládních aktiv centrální bankou v měsíčním objemu 40 miliard dolarů, a to až do odvolání, nepovede ke znehodnocení dolaru, ten naopak v příštím roce posílí, uvádějí nejúspěšnější analytici na trhu forexu, konkrétně se na tom shoduje devět z deseti z nich. V anketě přitom odpovídají stratégové s nejnižší chybovostí předpovědí za šest čtvrtletí uplynulých ke konci září. Analytici a Westpac Banking, stojící na špici hodnocení, očekávají jen malý dopad měnové stimulace, stejně jako případného spuštění se z tzv. fiskálního útesu, na americkou měnu.
„Fiskální útes“ označuje fakt, že na konci letošního roku vyprší v USA platnost daňových sazeb snížených před deseti lety a počátkem roku příštího by tak mělo vstoupit v platnost automatické snižování vládních výdajů. Podle ratingové agentury Fitch by hrozící bezprecedentní souběh rozpočtových restrikcí v objemu zhruba 600 mld. USD mohl zpomalit světový ekonomický růst a uvrhnout americké hospodářství do další recese. Předpokládá se však, že politici po listopadových prezidentských volbách takovému vývoji alespoň zčásti zabrání.
Dolarový index, který sleduje vývoj americké měny vůči šesti měnám hlavních obchodních partnerů Spojených států (EUR, JPY, GBP, CHF, CAD a SEK), klesl v důsledku QE1 a QE2, v rámci nichž přiteklo do systému celkem zhruba 2,3 bilionu dolarů, o 4,6 % resp. 3,9 %. Čísla přicházející z americké a evropské ekonomiky ale vysílají signál, že dalšího výraznějšího poklesu se dolar zřejmě bát nemusí. „Pokud bude ekonomika USA nadále překonávat zbytek, dolar by neměl přijít k přílišné újmě, vezmeme-li v úvahu, že většina obchodních partnerů roste pomaleji nebo klesá. Měnové uvolňování je pro dolar negativní pouze krátkodobě,“ míní měnový stratég australské Westpac Banking Sean Callow.
Westpac očekává posílení dolaru až na 1,20 vůči euru (z více než 1,30 USD/EUR v minulém týdnu) a vůči japonskému jenu na 80 JPY/USD. Sílu k růstu by ale dolar neměl najít až do začátku roku 2013 a poslední letošní čtvrtletí bude přát podle stratégů spíše euru díky nadějím na zastavení šíření evropské dluhové krize, a přinese tak krátkodobý pokles dolarového indexu. Analytici očekávají oslabení dolaru na 1,31 ke konci roku a následné posílení v dalším roce na 1,24 USD/EUR. Evropská měna za uplynulý měsíc se ziskem zhruba 1,1 procenta předvedla nejlepší výkon z desítky nejvýznamnějších měn vyspělých zemí.
Americká ekonomika by měla v letošním roce podle průzkumu Bloomberg mezi ekonomy a analytiky posílit o 2,2 procenta a v roce 2013 růst jen mírně zpomalit na 2,1 procenta. Porovnání s prognózou růstu v příštím roce o 0,4 procenta v eurozóně a o 1,2 procenta v Japonsku hovoří jasně. Mezinárodní měnový fond pro 2013 odhaduje růst o 2,1 % v USA, o 0,2 % v 17členné měnové unii a o 1,2 % v Japonsku.
Navzdory důvěře v dlouhodobé posílení dolaru, sedm z deseti stratégů doporučuje vsadit na rozvojové trhy, především Indii, Rusko a Mexiko, kde je možné inflaci kontrolovat měnovou apreciací, bez nutnosti zvyšovat sazby. „Dosáhly jsme nového území zdánlivě nekonečných stimulů centrálních bank. Investoři se tak budou muset po výnosech poohlížet na emerging markets,“ uvedla analytička Monex Europe Eimear Daly. Výše úrokových sazeb v rozvojových ekonomikách pravděpodobně zůstanou nad sazbami v zemích G10 kvůli snaze tamních centrálních bank zkrotit inflaci. Míra inflace v Indii by podle ankety Bloomberg měla příští rok dosáhnout 7,8 procenta, v Mexiku 3,8 % a Rusku 6,5 %, což je výrazně nad 2procentním benchmarkem v USA.
(Zdroj: Bloomberg, FXStreet)