Se změnou klimatu se můžeme vypořádat dvěma způsoby. Buď se adaptujeme, nebo se přesuneme jinam. V současné době žije 44 % světové populace ve vzdálenosti do 150 km od pobřeží a rostoucí hladina moří tak pro ně může být katastrofická. Milióny lidí v tropech mohou být postiženy poklesem výnosů daným růstem teplot nad určité kritické hranice. Pokud nedojde k přesunu obyvatel, může mít globální oteplování celkově katastrofické důsledky.
K oteplování došlo i ve středověku. V období mezi 9. a 14. stoletím vzrostla průměrná teplota na zemi o dva stupně Celsia. Výsledkem bylo rostoucí bohatství některých oblastí, zatímco v jiných přišla dlouhodobá sucha, která otřásla tamní společností v základech. Získaly například země na severu Evropy, postiženi byli zase původní obyvatelé Ameriky. Tehdy nebylo možné snažit se o prevenci růstu teplot, k dispozici nebyly ani technologie, které by jeho důsledky mírnily. Jedinou obranou byl přesun jinam. Došlo tak i ke změně obchodních toků. Anglie se tak stala významným exportérem vína do Francie, vinice byly zakládány až v severním Norsku. Hustota osídlení na severu Evropy vzrostla, seveřané se pak dostávali do zemí jako Island a Grónsko. V USA zase ve 30. letech přišla série prachových bouří, tzv. Dust Bowl, a vyvolala přesun 2,5 milionu lidí. Ti by jinak propadli chudobě a strádání.
Podle našeho názoru budou mít negativní důsledky globálního oteplování co dělat zejména s frikcemi v podobě státních hranic. Ty brání volnému pohybu osob a zboží. Pokud by tyto frikce neexistovaly, změna klimatu by dnes velké obavy vyvolávat nemusela. V roce 2005 žilo 72 % světové populace na 10 % pevniny. U HDP je odpovídající číslo 90 %. Kdyby tedy globální oteplování znemožnilo využívání části pevniny, nevedlo by pravděpodobně ke ztrátě produktu, protože většina pevniny není stejně využívána. Ztráty by tedy pocházely jen z omezení daných nedostatečným pohybem lidí, technologií, kapitálu atd.
Jestliže uvážíme extrémní případ, kdy by nemohlo docházet k žádné migraci, došlo by k významnému růstu v rozdílech bohatství jednotlivých regionů. Průměrný vliv na celou planetu by ale mohl být relativně malý. Možná, že dnes ještě neuvažujete o tom, že se přestěhujete do Grónska. Politická diskuse by ale měla dávat větší váhu tomu, abychom uvolňovali omezení toku zboží a přesunu obyvatel. Tyto frikce jsou pro výši nákladů spojených s globálním oteplením klíčové.
Uvedené je výtahem z „Moving to Greenland in the face of global warming“, autory jsou Klaus Desmet a Esteban Rossi-Hansberg.
(Zdroj: VOX)