Strana pracujících (PT) vládne Brazílii již deset let. Do roku 2005 pokračovala s dobrou ekonomickou politikou svých předchůdců, což Brazílii umožnilo využít komoditní boom vyvolaný poptávkou z Číny. Poté ale klesl politický tlak na vládu a nepopulární strukturální reformy byly opuštěny. Namísto toho, aby se země připravovala na horší časy, se slavilo. Nyní přišla ekonomická zima, vedení země je evidentně zaskočeno a viní vnější faktory. Země jako Chile, Kolumbie, Mexiko a Peru ale dosahují mnohem lepších výsledků a je jasné, že je mohla mít i Brazílie.
Brazílie používá různé ekonomické nástroje ke špatným cílům. Dochází například ke snižování daní s cílem zmírnit inflaci. Země sice potřebuje snížit daňovou zátěž, ale ne kvůli inflaci. Pokud pak jde pokles daní ruku v ruce se zvýšenými vládními výdaji, vzroste rozpočtový deficit. Domácí výrobní sektor je chráněn dovozními cly. Výsledkem jsou ale vyšší ceny a ministerstvo financí tak zase chce cla snížit. Vláda má za cíl snížit výrobní náklady v průmyslu, daňové výjimky ale zavést nemůže kvůli vysokým vládním výdajům. Nabízí tak firmám levné úvěry, které se v rozpočtech projeví až za čas.
Právě levné úvěry jsou považovány za všelék. Vláda snížila ceny energií, následné problémy distribučních společností řeší dotovanými úvěry. Vznikají tak kostlivci, kteří v budoucnu ohrozí fiskální stabilitu země. V monetární oblasti země sahá k již dávno pohřbeným nástrojům. Nedávno centrální banka například schválila použití části bankovních rezerv na vybrané projekty budování infrastruktury. Nebylo by překvapením, kdyby dalším krokem bylo použití měnových rezerv na financování investičních projektů.
Brazilská ekonomická politika se mění ve Frankensteina, kdy každá jeho nová část působí ještě větší škody. Někteří ekonomové se domnívají, že stačí výměna ekonomických poradců vlády. Současná brazilská prezidentka Dilma Rousseff je ale na rozdíl od Luly zatížena ideologií zastaralých ekonomických konceptů. Nestojí ani na pokraji útesu jako její předchůdce, protože Brazílie má nyní měnové rezervy ve výši téměř 400 miliard dolarů. Za současnou ekonomickou politiku je plně zodpovědná prezidentka a proto není pravděpodobné, že nastanou nějaké velké změny.
Autorem je Marcio Garcia.
Zdroj: EconoMonitor