Letos v únoru vypukly v Bulharsku masivní protesty kvůli vysokým účtům za elektřinu, které vystavily distribuční společnosti, včetně českých firem (569,5 CZK, 0,09%) a Energo-Pro. Tyto demonstrace přerostly v protesty proti celkové chudobě a politickým poměrům v zemi a dramatický vývoj pak 20. února přinutil k demisi vládu předsedy strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) Bojka Borisovova. Žádná politická strana poté nechtěla sestavit nový kabinet a nadějí na zklidnění situace jsou nedělní předčasné parlamentní volby.
Vítězem voleb by se podle posledních průzkumů mohla opět stát Borisovova strana GERB, která v roce 2009 drtivě vyhrála parlamentní volby se slibem vykořenit korupci. Vládu tehdy podpořila i extrémně pravicová strana Útok, pravicová Modré koalice (SDS-DSB) a populistická strana Řád, zákon, spravedlnost. Svůj slib GERB celkem úspěšně plnila, čímž si udržovala vysokou popularitu. Projevilo se to i v prezidentských volbách v roce 2011, které vyhrál jeden z nejoblíbenějších členů Borisovovy vlády Rosen Plevneliev.
Letošní protesty, které provázely násilnosti, ale vláda neustála a podala demisi. Předsedou úřednické vlády se stal dosavadní bulharský velvyslanec ve Francii Marin Rajkov.
Nespokojení Bulhaři svůj protest zaměřili nejen proti chudobě, ale i proti politickým skandálům, korupci a vysoké nezaměstnanosti. Ze 7,3 milionu obyvatel jich žije 1,5 milionu pod hranicí chudoby, kterou představuje měsíční příjem kolem 120 eur (přibližně 3100 korun). Průměrná penze přitom činí 180 dolarů (3500 korun) a průměrný plat 550 dolarů (10.700 korun), což je méně než polovina unijního průměru.
Oficiální nezaměstnanost je téměř 12 procent, toto číslo ale nezahrnuje další tisíce lidí, kteří jsou bez práce již tak dlouho, že nepobírají žádnou podporu. Růst bulharské ekonomiky se loni zpomalil na 0,8 procenta z tempa 1,8 procenta v roce 2011 a dosahuje 45 procent unijního průměru, což je nejméně ze zemí Evropské unie.
Poslední kapkou pro mnohé byly zimní účty za energie. Některé faktury za prosinec byly o více než polovinu vyšší než v jiných měsících a měsíční účty za elektřinu se vyšplhaly k polovině příjmu průměrné bulharské rodiny. Vyvrcholením veřejných protestů bylo několik pokusů o sebeupálení, z nichž některé skončily tragicky. Nejznámější obětí se stal šestatřicetiletý Plamen Goranov, kterého místní média označila za "bulharského Jana Palacha". Ve východobulharském městě Varna se v polovině února polil hořlavinou a zapálil.
Podle analytiků se zahraniční energetické společnosti staly pouze spouštěčem hněvu namířeného proti celé bulharské politické elitě. v Bulharsku působí od roku 2005, kdy nákupem distribučních firem zahájila zahraniční expanzi. Bulharské úřady v únoru spustily proces, který by mohl vést k odebrání licence , k čemuž vyzýval i premiér Borisov. Česká strana se proti prohlášení bulharského premiéra ohradila, protože rozhodnutí o licenci může vynést pouze nezávislý regulační úřad. Ten začal v polovině dubna veřejně projednávat možnost odebrání licence k distribuci elektřiny. Česká společnost ale opakovaně uvádí, že nijak neporušila bulharské ani evropské právní předpisy.
Ke vstupu do jednokomorového 240členného Lidového shromáždění stačí v poměrném hlasování stranám zisk nejméně čtyř procent hlasů, u koalic je to osm procent. Jedenatřicet poslanců z 240 je voleno většinovým způsobem v jednomandátových obvodech. Kromě strany GERB mají největší šance dostat se do parlamentu Bulharská socialistická strana (BSP), Hnutí za práva a svobody (DPS), jež reprezentuje tureckou menšinu, a nacionalistické hnutí Ataka.