Slovensko oprášilo plány na výstavbu elektrárny na Dunaji. Záměr postavit nové vodní dílo v západní části Bratislavy narazil na kritiku ekologů, kterým se projekt nezamlouvá kvůli možným negativním vlivům na přírodu. Podle slovenského ministerstva hospodářství rozhodnutí o realizaci projektu ještě nepadlo.
Bratislava začala s přípravami stavby vodní elektrárny na svém území poté, co sousední Rakousko ustoupilo od záměru postavit se Slováky vodní dílo na slovensko-rakouském pomezí. Elektrárna s výkonem 135 megawattů by kromě výroby elektřiny měla zlepšit plavební podmínky u slovenské metropole.
Ekologové upozornili na údajně negativní vlivy stavby na přírodu. Přehrazení Dunaje by prý ohrozilo okolní lužní lesy, mokřady nebo faunu. "Žije tam vícero druhů vzácných a chráněných druhů ryb, které po přehrazení řeky ztratí vhodné podmínky pro život," tvrdí zástupce ochranářského sdružení Broz Jaromír Šíbl. Blízko plánované elektrárny je také vodní zdroj, z něhož je zásobována část Bratislavy.
Podle ministerstva hospodářství, které elektrárnu na Dunaji zařadilo do materiálu o dalším směřování energetické politiky země, definitivní rozhodnutí o projektu zatím nepadlo. "Dosud nebyly učiněny žádné konkrétní kroky," řekl mluvčí ministerstva Stanislav Jurikovič.
Podle slovenských medií není jisté, zda by se výstavba elektrárny za stovky milionů eur finančně vyplatila. Důvodem jsou nízké ceny elektřiny na světových trzích, které realizaci podobných projektů prý nenahrávají.
Spory v minulosti provázely i výstavbu další elektrárny na slovenském úseku Dunaje, a to v Gabčíkovu. Tamní vodní dílo spustilo Slovensko v roce 1992 poté, co Maďarsko od společného projektu Gabčíkovo-Nagymaros odstoupilo. Případem se zabýval Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který dal v roce 1997 ve většině bodů za pravdu Slovensku, s výjimkou spuštění vodního díla jen na slovenském území. K dohodě Bratislavy a Budapešti o naplnění verdiktu soudu zatím nedošlo.