Když se zeptáte deseti investorů na to, jak definovat hedge fond, pravděpodobně dostanete deset rozdílných odpovědí. Tento výraz totiž popisuje celé odvětví, které spravuje asi 2,4 bilionu aktiv. Portfolia jednotlivých fondů se velmi liší, a to jak co se týče tolerance k riziku, tak cílů ohledně návratnosti. Jason Gerlach, který stojí v čele hedge fondu Sunrise Capital Partners, tak tvrdí, že výraz „hedge fond“ je zavádějící a sám o sobě nic neříká. Tyto fondy byly dlouho považovány za něco, co je obestřeno určitým tajemstvím a je k dispozici pouze extrémně bohatým. V současnosti ale dochází k uvolnění 80 let trvajícího zákazu na reklamu těchto fondů. Některé z nich se tak připravují na rozjetí reklamní kampaně. Ta by podle určitých názorů měla pomoci celé odvětví demystifikovat. Mýtus, který se kolem něho vytvořil, může přitom být pouze odrazem toho, že regulace „nedovolovala fondům hovořit“, jak se domnívá Mitch Ackles z Hedge Fund Association.
Výraz „hedge fond“ prý poprvé použil sociolog a finanční novinář Alfred Winslow Jones, který v roce 1952 založil svou vlastní investiční společnost. Používal finanční páku a zároveň otevíral krátké pozice u akcií, které považoval za nadhodnocené. Pokoušel se tak o zajištění (tedy „hedging“) svých pozic a dosažení zisků bez ohledu na to, zda trh klesal či rostl. Hedge fondy tento postup využívají i dnes a vyvažují investice do jednoho aktiva pozicí u aktiva jiného. Není tomu tak ale vždy. Jejich strategie jsou ovšem stále flexibilnější než třeba u vzájemných fondů. Mají například vyšší zadlužení či investují do méně likvidních aktiv včetně uměleckých děl nebo málo obchodovaných cenných papírů. Tato agresivnější taktika sebou obvykle nese vyšší poplatky dosahující 1 – 2 % z objemu spravovaných aktiv a 20 % z ročních zisků.
V USA mohou do hedge fondů investovat pouze investoři, jejichž roční příjem za poslední dva roky převýšil 200 000 dolarů (nebo dosáhli čistého majetku převyšujícího 1 milion dolarů, ovšem bez započítání hodnoty domu). Tato omezení představují výsledek snahy o ochranu investorů. Fondy pak obvykle požadují, aby minimální investice dosáhla alespoň 250 000 dolarů, omezení se týká i toho, jak často mohou investoři z fondu stahovat peníze. Pohled na dosaženou návratnost pak ukazuje, že podle HFRI Fund Weighted Composite Index dosáhlo letos toto odvětví 3,8 % zisků. Index S&P 500 si ale připsal 16,2 %, dluhopisy podle Government/Credit Bond Index generovaly ztráty ve výši 3,2 %. Pětiletá návratnost hedge fondů dosáhla 3,4 % ročně, index S&P 500 vydělal po započítání dividend 7,3 % ročně.
Investoři by měli pochopit, že některé hedge fondy mohou zvýšit návratnost investičního portfolia, to samé ale platí o ztrátách. Investoři by měli fondy posuzovat individuálně v závislosti na tom, jaké strategie uplatňují. Jednou z těch nejčastějších je strategie „relativní hodnoty“. V jejím rámci fond kupuje aktiva, u nichž čeká růst ceny, prodává naopak ta, u nichž je pravděpodobný pokles ceny. Jiné fondy se zaměřují na pohyby cen vyvolané bankroty, fúzemi, akvizicemi a podobnými událostmi. A populární je i strategie založená na makroekonomickém vývoji. Ta se zaměřuje na širokou škálu aktiv od akcií, přes komodity až po měny. Tato strategie je známá zejména proto, že se jí věnují lidé jako George Soros či Julian Robertson. Populární byla zejména v 90. letech, velké zisky pak přinesla v roce 2008 během finanční krize. Letos ale podle indexu HFRI Macro Index generovala ztrátu ve výši 0,95 %, zatímco strategie relativní hodnoty podle indexu HFRI Relative Value Index vynesla asi 3,6 %.
(Zdroj: WSJ)