Série příznivých zpráv z české ekonomiky nepřestává. Maloobchodní tržby se v únoru meziročně reálně zvýšily o 8,1 procenta. Jde o nejrychlejší růst od září 2008, měsíce, kdy pád Lehman Brothers rozpoutal globální finanční krizi. Aktuální data by se tedy snad dala považovat za jakýsi milník označující překonání obtíží, které českou ekonomiku postihly během krize a po ní.
Nutno dodat, že maloobchod v posledních měsících pošťouchla měnová politika. Obavy ze zdražení dováženého zboží po oslabení kurzu koruny zvýšily zájem o dražší zboží dlouhodobé spotřeby. Prodeje automobilů například meziročně stouply téměř o 20 procent. Prodej počítačů, tabletů a telefonů vzrostl o 9,1 procenta. Poptávka po spotřební elektronice a elektrických spotřebičích stoupla o 5,2 procenta. Jedinou oblastí maloobchodu s klesajícím obratem je prodej farmaceutického, zdravotnického a drogistického zboží.
Po intervenci ČNB se objevily obavy, že slabší koruna negativně dopadne na kupní sílu domácností a omezí jejich poptávku. Prozatím se takové obavy nepotvrzují. Aby se tak stalo, musela by slabší koruna výrazněji pohnout s cenami v obchodech. A k tomu nedošlo. Z dat maloobchodu (rozdílu mezi tržbami v běžných a stálých cenách) lze vyčíst, že například ceny automobilů meziročně stouply pouze o 1,5 procenta. Co se týče počítačů a mobilních telefonů, devizová intervence pouze zmírnila deflaci na 6,0 procent, v případě spotřební elektroniky také přetrvává deflace, která se pouze zmírnila na 1,9 procenta.
Domácí poptávka nyní těží ze zmírnění skepse. Indikátor důvěry spotřebitelů publikovaný ČSÚ za posledních 12 měsíců stoupl z minus 20,8 bodu na minus 5,5 bodu (dlouhodobý průměr činí minus 14,4 bodu). K trvalejšímu růstu domácí poptávky bude muset dojít ke zlepšení na trhu práce, a to v obou klíčových aspektech: poklesu nezaměstnanosti a růstu mezd.