Klaus Schwab je výkonným ředitelem Světového ekonomického fóra. Ve věku 76 let se tento německý ekonom a nadšený horolezec stále intenzivně zajímá o ekonomický vývoj a investiční hrozby a příležitosti. V rozhovoru pro WSJ uvedl, že největší obavy u něj v tomto ohledu vyvolává zpomalování tempa růstu globální ekonomiky související s ukončováním programu kvantitativního uvolňování v USA. K tomu se přidává vysoká zadluženost vlád v Evropě a „krize středního věku“ rozvíjejících se ekonomik a zejména Číny. Před krizí se globální růst pohyboval kolem 5 %, nyní to podle ekonoma budou spíše 3 %.
„Rozdíl dvou procentních bodů se může zdát nevýznamný. Ale s 3% růstem se produkt zdvojnásobí každých 24 let, s 5% růstem každých 14 let. Velký dopad pak má tempo růstu na trh práce,“ říká Schwab. Co bude podle Schwaba dominovat ekonomickým debatám budoucnosti? Ekonom se domnívá, že to bude téma „nového izolacionismu“. Ten je podle něho už nyní patrný na „rozebírání globálního internetu, rozdělování globální ekonomické politiky či na stavu globálního finančního systému a mezinárodního obchodu“.
Schwab tvrdí, že v 80. a 90. letech se na Světovém fóru dařilo utišit některé spory mezi zeměmi. V té době se obvykle objevila situace, kdy proti sobě stály dvě země či dva lidé a bylo třeba mezi nimi „vytvořit most“. V dnešní době je situace jiná v tom smyslu, že konflikty do sebe vtahují mnohem více lidí, zemí a nevládních subjektů. Setkání, která mají utišit konflikty, jsou tak dnes „mnohem uzavřenější a zahrnují všechny zúčastněné strany“. Příkladem je setkání, které se uskutečnilo v Davosu a mělo za cíl připravit všechny strany spojené s konfliktem v Sýrii na plánované jednání v Ženevě. Nakonec na něm ale úspěchu dosaženo nebylo.
„Dnes se pohybujeme ve světě, který je mnohem roztříštěnější a egoističtější, mnohem populističtější a nacionalističtější. To ale znamená, že organizace, jako je Světové ekonomické fórum, jsou potřeba ještě více než dříve. Jiné organizace, jako třeba OSN, mají totiž ve svém vedení země, které hájí své vlastní zájmy. Rozhoduje se tedy tak, aby daná země z daného rozhodnutí získala nejvíce. U nás si ovšem můžeme dopřát toho luxusu, že přemýšlíme o tom, co je nejlepší pro celý svět,“ říká Schwab.
Zdroj: WSJ