Aktualizováno Předběžné údaje o inflaci v eurozóně byly překvapivě nízké a to hlavně na jádrové úrovni. Tím vedly k relativně velké reakci trhů a poslaly dolů euro. Dnes vychází finální údaj, který je v případě celkové inflace beze změn - spotřebitelské ceny v září meziročně stouply o 0,3 procenta. U jádrové inflace ale dochází k revizi mírně vzhůru na 0,8 z předběžných 0,7 procenta.
Inflace v eurozóně zpomaluje, na čemž mají značný podíl ceny energií klesající meziročně o 2,3 procenta. Potraviny, které v předchozích měsících na ceně klesaly, v září meziročně zdražily o 0,3 procenta, což ale stále není nijak vysoké číslo. Inflace v cenách průmyslového zboží zůstává velmi mírná, na 0,2 procenta. Nejvíce pak rostou ceny služeb, meziročně o 1,1 procenta. Oproti předchozím měsícům však jde o zpomalení.
Regionálně inflaci nejvíce tlačí dolů pokles cen ve Španělsku o 0,3 procenta a v Řecku o 1,1 procenta. Stejným směrem působí také 0,1procentní snížení cen v Itálii. Německo registruje 0,8procentní inflaci, Francie 0,4procentní. Dvouprocentnímu inflačnímu cíli se nejvíce přibližují Finsko a Rakousko s růstem cen o 1,5, respektive 1,4 procenta.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v eurozóně za září stouply o 0,4 procenta, bez potravin a energií pak o 0,5 procenta.
Inflační čísla podporují spekulace o tom, že ECB bude nakonec dotlačena ke spuštění klasického QE, tedy nákupům státních dluhopisů. Při slabé ekonomice a zlevňujících komoditách bude větší problém tlačit inflaci výš, když navíc objem nákupů aktiv v rámci dosud oznámených opatření bude omezen velikostí trhu. Toto téma však aktuálně stojí trochu stranou zájmu, pozornost finančních trhů se přesunula na USA, a data tedy nevyvolala nějakou výraznější reakci.