Závislá práce nezletilých starších než patnáct let (§ 35)
Návrh mění odstavec 1, který nevhodně podmiňoval možnost zavázat se k výkonu závislé práce ukončením povinné školní docházky. Dle novelizovaného znění tedy bude možné sjednat pracovněprávní poměr již během studia a po jeho ukončení do práce nastoupit. To by měl nově explicitně stanovit odstavec 2, jehož původní znění je nahrazeno:
„Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by přecházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.“
Materii, kterou se dříve zabýval odstavec 2, tedy možnost zákonného zástupce rozvázat pracovní poměr nezletilého mladšího 16 let, by měl nadále upravovat pouze Zákoník práce (§ 56a). Snahou legislativců je odstranění bezdůvodných komplikací při zaměstnávání osob po dokončení školní docházky.
Omezení svéprávnosti, časové omezení (§ 59)
Po praktických zkušenostech se zahlcením soudů a zbytečnou byrokratickou zátěží pro osoby, jejichž svéprávnost byla omezena, návrh prodlužuje dobu, na kterou je možné omezit svéprávnost ze tří na pět let. Je ovšem třeba zdůraznit, že tuto maximální lhůtu soud použije pouze v případech, kdy je téměř jisté, že se stav dané osoby nezlepší.
Ochrana lidského těla po smrti člověka (§ 113, § 115, § 116, § 117)
Navrhované změny v § 113 a § 115 a zrušení § 116 a § 117, mají vyjasnit a zkonkretizovat úpravu pitev po smrti člověka. Jedná se zejména o povinné pitvy soudní a lékařské. Pokud se nejednalo o neočekávané nebo neobvyklé úmrtí, nemohly být tyto pitvy bez souhlasu pacientů provedeny. Nemocnice totiž nepovažovaly za etické žádat pacienty o případný souhlas k pitvě. Paragrafy 116 a 117 se ruší vzhledem k upuštění od záměru zřídit rejstřík, který by obsahoval informace o (ne)souhlasu s pitvou nebo použitím jeho těla pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo výukovým účelům.
Smluvní zastoupení, smluvní zmocněnec (§ 441)
Rozšířením paragrafu o odstavec 3, který stanoví:
„Vyžaduje-li zákon pro právní jednání formu veřejné listiny, postačuje plná moc s úředně ověřeným podpisem
a)ve věcech obchodních korporací,
b) je-li zmocnitelem podnikatel při podnikatelské činnosti nebo
c)je-li zmocnitelem advokát.“
a odstavcem 4:
„Zmocněnec jedná osobně. Další osobu může zmocnit, je-li to se zmocnitelem ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba.
reaguje návrh na četné stížnosti z praxe, kdy je požadavek na plné moci ve formě notářské listiny neúnosně zatěžující a to jak pro společníky obchodních společností (zejména zahraniční), tak pro samotné notáře.
Součásti společného jmění manželů (§ 709 odst. 3)
Do odstavce č. 3 se vkládá věta za středníkem:
„Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva; nabytí podílu však nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. To Věta první neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.
Tím se vyjasňuje teoretická možnost výkladu, který by považoval za součást SJM nejen hodnotu podílu společnosti, ale který by oba manžele považoval za společníky takovéto společnosti. Ačkoliv se jedná o výrazně extenzivní výklad, považují legislativci za vhodné tuto problematiku jasně definovat, jelikož její dopad na praxi by mohl mít mimořádně vážné následky (neslučitelnost zaměstnání, omezení účasti ve společnosti jen na určitá povolání, jednání za společnosti,…).
Nařízení ústavní výchovy soudem (§ 971)
Plánované rozšíření odstavce 2 má umožnit opakované svěření dítěte do zařízení, které zabezpečují okamžitou pomoc dětem, o které se jejich rodiče z vážných důvodů nemohou postarat (tzv. Klokánci). Toto svěření je totiž omezeno na maximální dobu 6 měsíců, přičemž tento typ zařízení je často podstatně vhodnější než dětské domovy.
Předkupní právo (§ 1124)
Návrh chce návrat k předchozí úpravě zákonného předkupního práva spoluvlastníků k spoluvlastnickým podílům. Vychází z toho, že současná úprava, která rozsah předkupní práva značně omezuje, vede k negativním situacím (např. při spoluvlastnictví rodinných domů).
Náhrady škody způsobené opuštěným zvířetem nebo věcí (§ 2938a)
„Škodu způsobenou opuštěným zvířetem nebo věcí nahradí jejich poslední vlastník, dokud si je nepřivlastní jiná osoba. Této povinnosti k náhradě se nelze zprostit.“
Návrh eliminuje možnost zbavit se odpovědnosti za způsobenou škodu poměrně snadným „opuštěním“ zvířete nebo věci.
Svěřenské fondy (§1448)
Návrh se rovněž hodlá zabývat svěřenskými fondy. Od možnosti jejich zrušení se ministerstvo odklonilo a naopak hodlá preferovat druhou variantu, kterou je zápisná povinnost svěřenských fondů do veřejného rejstříku. Ten by měl být součástí systému veřejného rejstříku právnických osob a podléhat stejným pravidlům.