Zatímco na počátku října ruský prezident Vladimir Putin suverénně prohlašoval, že sankce, které vůči Moskvě uvalily Spojené státy se svými evropskými spojenci, jen poškodí západní ekonomiku, nyní je to právě ruské hospodářství, které se podle amerického zpravodajského portálu Politico hroutí. V této souvislosti se teď ve Washingtonu debatuje o tom, zda podíl na krizi v Rusku má i sankční strategie prezidenta Baracka Obamy.
"Je těžké od toho všeho oddělit nezávislé dopady sankcí. Hnacím mechanismem je očividně cena ropy," prohlásil někdejší americký velvyslanec v Moskvě a blízký Obamův spolupracovník Michael McFaul. "To znamená, že není pochyb o tom, že sankce zvyšují nejistotu ruského hospodářství," dodal s tím, že i samo ruské ministerstvo pro hospodářský rozvoj uvedlo, že rubl se propadá rychleji, než by tomu s ohledem na makroekonomické ukazatele mělo být.
Republikáni, kteří Obamovu politiku sankcí dlouhodobě kritizovali jako příliš bázlivou, chovají k významu odvetných opatření Západu větší skepsi. "Myslím, že je dost odvážné říkat, že sankce jsou právě tou strategií vůči Rusku, která teď živí pád rublu," citoval portál Politico jednoho vysokého republikánského představitele. "Dopad sankcí je v této záležitosti zcela okrajový," doplnil.
Ačkoli se o skutečných příčinách a podílech jednotlivých opatření diskutuje, každý souhlasí s tím, že ruské hospodářství je v krizi. V úterý rubl zažil tvrdý pád a od Putinova říjnového komentáře k sankcím ztratil takřka 50 procent své hodnoty. Oproti tomu ropa, na níž je ruská ekonomika závislá, zlevnila asi o třetinu.
Ruská centrální banka se pokusila propad rublu a rostoucí inflaci zastavit tím, že skokově zvýšila úroky, základní sazba je tak nyní na 17 procentech. Podle analytiků to ale bude pro Rusko znamenat jen malou úlevu. Nynější události proto vyvolávají vzpomínky na hospodářskou krizi v roce 1998, která si vynutila rozsáhlou zahraniční pomoc a která v Kremlu otřásla politickým vedením.
Zdroj: ČTK