Měnová krize v Rusku pokračuje. Kurz rublu se sice poněkud stabilizoval, ale za cenu dalších vynucených intervenčních nákupů. Po včerejším výplachu se vzpamatovává moskevská burza, avšak bankovní tituly během posledních dnů zaznamenaly dvouciferné ztráty. Například největší ruská banka – Sberbank za poslední měsíc propadla o 47 %. Banky drtí vysoké úroky v kombinaci s extrémní volatilitou a oslabováním měny.
Úrokový hike centrální banky tlačí nahoru sazby na mezibankovním trhu (3M sazba je aktuálně 12,4 %) a rostou samozřejmě i úroky na běžných spotřebitelských úvěrech. Hospodářský růst tak kromě sankcí, levné ropy a padajícího rublu budou nově podkopávat i vysoké úrokové sazby.
Bankéři z BR (Bank Rossii) již využili téměř všechny své nástroje k podpoře domácí měny. Po skokovém zvýšení sazeb se aktuálně centrální banka uchyluje k přímým intervencím, tedy nákupu rublu na forexovém trhu (bez ohledu na nedávno zavedený free float). Jen od začátku prosince centrální banka v intervenčním režimu nakoupila rubly za 8,4 mld. USD. Z ministerstva financí dnes navíc přišla zpráva, že BR je připravena intervenovat v objemu 7 mld. dolarů (nákupy byly již dnes ráno spuštěny a rubl v jednu chvíli posiloval o 5,6 %).
Aktuálně se jeden dolar prodává za 68,5 USDRUB a měnový pár se obchoduje poblíž svého včerejšího závěru.
Otazník visí nad účinností a celkovým efektem intervencí. Ty doposud působily pouze jako velmi krátkodobá a nákladná pomoc. Dle informací agentury Bloomberg je BR připravena použít dalších 70 mld. dolarů na přímé devizové nákupy, což představuje téměř šestinu veškerých devizových rezerv banky. Paradoxně to bylo právě zavedení free floatu, které mělo BR rezervy ušetřit. Komoditní obchodníci spekulují, že kromě deviz by mohla centrální banka začít prodávat také zlato.
Celkový objem devizových rezerv, včetně zlata má aktuálně hodnotu 416 mld. USD, přičemž do letošního roku vstupovala banka s rezervním polštářem v objemu 510,5 miliardy. Pokud by měl prodej dolarů pokračovat takovýmto tempem, BR by záhy neměla za co intervenovat.
Kapitálová kontrola?
Jako pravděpodobné řešení krize se nabízí zavedení kapitálové kontroly, tedy povinný odprodej exportních devizových příjmů centrální bance. Analytici upozorňují, že se výrazně zvýšila pravděpodobnost zavedení umírněné kapitálové kontroly v blízké budoucnosti. Kromě povinnosti konvertovat exportní příjmy do rublů by mohlo dojít také k restrikcím u devizových konverzí a omezení dovozu. Kromě firem se totiž zbavují rublu také domácnosti a je možné, že jistá forma kapitálové kontroly postihne i je. Paradoxem zůstává, že ještě v říjnu prohlásila šéfka BR Nabiullina, že úspěchem ruské měnové politiky je skutečnost, že nebyla zavedena kapitálová kontrola na podporu rublu. Zdá se, že situace se pomalu otáčí, i když vláda to oficiálně popírá.
Televizní propaganda
Boj o rubl se přesunul z devizových trhů také do mediální arény. Státní televize, pokud vůbec o propadu rublu informovala, zaměřila své zpravodajství na kroky vlády směřující k překonání měnové krize. Pro většinu lidí žijících mimo velká města je přitom televize hlavním zdrojem informací. Aby státní televize odpoutala pozornost od turbulencí na rublu, opakovala včera masivně informace o pádu malajsijského letadla nad Ukrajinou s podtextem, že šlo o akci ukrajinské armády.
Riziko pro Putina
Se vzrůstajícími problémy ruské měny se začínají hlasitěji ozývat oponenti prezidenta Putina. Zejména sociální sítě jsou plné kritických zpráv obviňujících vládní administrativu z neschopnosti vypořádat se s měnovými problémy. Hlas zvyšují i kritici anexe Krymu, která zapříčinila uvalení západních sankcí. Ty jsou pro Rusko momentálně velmi bolestné, protože neumožňují ruským bankám čerpat devizovou likviditu. Je však třeba poznamenat, že účinek sankcí byl mimořádně silně podpořen klesající ropou.
Aktuální měnové turbulence posilují také diplomatické pozice Západu. Americký ministr zahraničí John Kerry například prohlásil, že sankce mohou být promptně odstraněny, pokud prezident Putin změní svůj postoj v rusko-ukrajinském konfliktu. Blížící se hospodářské potíže Ruska (inflace, recese, napnutý rozpočet) tak mohou zamávat (s doposud neotřesitelnou pozicí) prezidenta Putina.
Zdroj: Bloomberg, USB, Reuters