Ruský rubl v pondělí propadl přes 100 k americkému dolaru a přiblížil se k 17měsíčnímu minimu, když ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina obvinil z rychlého oslabení uvolněnou měnovou politiku. Od přelomu roku ztratil rubl vůči dolaru přibližně 30 %.
Dolar se dnes dopoledne prodával až za 100,9950 rublu. Ruská měna je tak nejslabší za téměř 17 měsíců, uvedla agentura Reuters. Začátkem loňského února, tedy těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, stál dolar kolem 75 rublů.
Ruská centrální banka obvinila zmenšující se obchodní bilanci země, jelikož se přebytek ruského běžného účtu od ledna do července meziročně snížil o 85 %.
Jak rubl oslaboval, Putinův ekonomický poradce Maxim Oreškin v komentáři na stránkách agentury TASS uvedl, že Kreml si přeje silný rubl a že očekává v brzké době návrat k normálu. Hovořil o intervenci, která by přiměla centrální banku, aby zakročila dřív než na dalším zasedání bankovní rady plánovaném na 15. září. Jeho slova podle Reuters ukazují, že mezi vládou a centrální bankou sílí napětí.
Maxim Oreškin také ruské státní tiskové agentuře Tass řekl, že znehodnocení se v blízké budoucnosti normalizuje. ”Slabý rubl komplikuje restrukturalizaci ekonomiky a negativně ovlivňuje reálné příjmy obyvatel. V zájmu ruské ekonomiky mít silný rubl,“ řekl podle překladu Google. "Hlavním zdrojem oslabení rublu a zrychlení inflace je měkká politika centrální banky," napsal Oreškin. "Centrální banka má všechny nástroje, aby situaci v blízké budoucnosti normalizovala a zajistila snížení úrokových sazeb z úvěrů na udržitelnou úroveň," pokračoval Putinův poradce.
Centrální banka ve čtvrtek zastavila nákupy cizí měny po zbytek roku ve snaze posílit měnu, což podněcuje obavy z rostoucí inflace, protože Rusko se snaží zásadně transformovat svou ekonomiku tváří v tvář rostoucí izolaci a represivním západním sankcím.
Centrální banka v červenci zvýšila základní úrokovou sazbu o celý procentní bod na 8,50 procenta. Předtím ji ale na 7,50 procenta držela od loňského září. Bezprostředně po zahájení invaze na Ukrajinu, která znamenala pro ruskou měnu šok, centrální banka základní úrok více než zdvojnásobila a posunula jej až na 20 procent, aby zmírnila odliv kapitálu a podpořila finanční stabilitu.
Před zasedáním bankovní rady plánovaným na příští měsíc už centrální banka několikrát avizovala, že další zvýšení sazeb může následovat. Znovu tak učinila dnes po dalším oslabení kurzu rublu a po komentáři Putinova poradce, který si naopak přeje nižší úroky z úvěrů.
"Slabší rubl je usvědčující obžalobou Ruska a jeho války proti Ukrajině," uvedl hlavní analytik Timothy Ash z investiční společnosti BlueBay Asset Management v Londýně. "Je to způsobeno nejen nižšími příjmy z prodeje energetických surovin v důsledku ztráty velké části obchodu s plynem v Evropě, ale také úspěchem cenového stropu na ropu, který zavedly státy G7, mnohem vyššími náklady na dovoz kvůli sankcím a rovněž pokračujícím odlivem kapitálu," dodal.
Ruská centrální banka vidí příčinu v letošním prudkém oslabení rublu v poklesu obchodu. Přebytek na běžném účtu platební bilance vykázal v době od ledna do konce července meziroční propad o 85 procent.
Rubl prudce oslabil už na konci loňského února, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu. Loni v březnu tak dolar vystoupil až nad 120 rublů, než se ruská měna vzpamatovala a v následujících měsících vystoupila na maximum za více než sedm let. Přispělo k tomu omezení pohybu kapitálu, k němuž Rusové přistoupili, a také růst exportních příjmů. Už loni v červnu rubl zpevnil pod 60 dolarů. Od konce loňského roku ale rubl vytrvale oslabuje, od začátku letošního roku ztratil k dolaru asi 30 procent hodnoty a od začátku invaze na Ukrajinu asi 25 procent.
Pokud chce Rusko další propad kurzu rublu zastavit, mohlo by ještě zavést přísnější omezení pohybu kapitálu. Další možností je zvýšení úrokových sazeb, což centrální banka s odkazem na vyšší inflaci už avizovala. Vyšší úroky ale brzdí hospodářský růst a mimo jiné znamenají, že se vládě prodražují náklady na financování v době, kdy potřebuje peníze, aby mohla pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině.
Ruský HDP překonal očekávání, že ve druhém čtvrtletí meziročně poroste o 4,9 %, ukázaly v pátek nové údaje Federálního státního statistického úřadu, které se odrazily od poklesu o 1,8 % v prvním čtvrtletí.
William Jackson, hlavní ekonom rozvíjejících se trhů ze společnosti Capital Economics, však poznamenal, že omezená prodleva v ekonomice pravděpodobně dále podpoří inflační tlaky a povede ke zpřísnění měnové politiky, což může ve zbytku roku a v roce 2024 potenciálně oslabit růst. „Klíčovým rizikem pro ekonomiku je možnost, že vláda ponechá volnou fiskální politiku, aby podpořila válečné úsilí, což by způsobilo další zhoršení ekonomické zranitelnosti Ruska,“ dodal Jackson.
Zdroj: CNBC, ČTK