Řečtí voliči rozhodli, předčasné parlamentní volby vyhrála Koalice radikální levice (Syriza). Syriza obdržela přes 36 % hlasů a jen velmi těsně nezískala parlamentní většinu 150 křesel. Druhá skončila Nová demokracie a třetí se umístili pravicoví radikálové ze Zlatého úsvitu. Seznam stran, které překročily 3% kvórum a usednou v parlamentu, včetně základního přiřazení k politické ideologii, nabízí následující tabulka.
V dopoledních hodinách lídr vítězné Syrizy Tsipras oznámil vytvoření koaliční vlády s Nezávislými Řeky, čímž jeho vláda získává pohodlnou většinou 162 hlasů. Chystaná koalice je však ideologicky velmi heterogenní, spojení stran z opačných pólů politického spektra může být zdrojem inherentní nestability a sporů uvnitř koalice. Nová vláda přitom bude potřebovat silné a nerozdvojené vedení, chce-li skutečně vyjednat odpuštění/snížení svého zadlužení u zahraničních věřitelů (což byl hlavní předvolební slib Syrizy).
To však může být problém. Evropa dnes sice projevila ochotu dát Řecku víc času na splácení jeho dluhů. Jen málo ale naznačuje, že přistoupí na požadavky odpuštění dluhu. Například vysoce postavený činitel ECB, Francouz Benoit Coeuré uvedl, že ECB se nezapojí do žádného snižování řeckého dluhu, je však možné jednat o jeho prodloužení.
Reakce trhů na výsledky řeckých voleb nebyla nikterak dramatická. Euro sice v jednu chvíli oslabilo proti dolaru na 11ti leté minimum okolo 1,11 EURUSD, avšak společná měna ztráty rychle umazala a aktuálně se obchoduje poblíž hladiny 1,125 EURUSD. Akcie na athénské burze, sdružené v indexu ASE, odevzdávají necelá 2 %, žádný velký výprodej tedy nepozorujeme. Nejvíce byly výsledkem voleb zasaženy dluhopisy. Výnos státních 10Y bondů dnes narostl o 7 % (0,6 p.b.) na téměř 9 %. Co se týče CDS kontraktů na 10Y dluhopisy, tam došlo dokonce za poslední tři dny k poklesu rizikové prémie o 10,7 % na 987 bazických bodů.
Výsledky řeckých voleb nabízí několik dílčích závěrů:
1) Volby vyhráli radikálové. Ti levicoví ze strany Syriza, přinejmenším nominálně, hovoří o znárodňování, zvyšování sociálních benefitů, opuštění NATO, apod. (detailněji je program Syriza přiblížen ZDE). Nacionalističtí radikálové – Zlatý úsvit, skončili ve volbách třetí. Obě formace získaly dohromady nadpoloviční většinu 166 mandátů! Tradiční politické strany naprosto propadly. Např. dříve vládní socialisté z PASOK skončili poslední. Ukazuje se, jak moc se stranický systém Řecka proměnil/radikalizoval v důsledku úsporných opatření. A Řecko není jediná země trpící vysokou nezaměstnaností a slabým hospodářským růstem. V prosinci se uskuteční volby ve Španělsku, kde levicová formace Podemos („španělská Syriza“) bude také bojovat o premiérské křeslo. Sedm let po propuknutí krize se pozornost opět začíná stáčet k evropské periferii.
2) S prvním bodem souvisí exhumace konfliktní linie evropské integrace v stranicko-politickém boji. Teorie tzv. cleavages (štěpících linií) je založena na tezi, že podoba stranického systému je výsledkem střetávání konkrétních zájmů ve společnosti (např. město vs. venkov, pracující vs. vlastníci, církev vs. stát, centrum vs. periferie, apod). Konfliktní linií je také přístup k evropské integraci, který konstituuje strany tzv. proevropské a naopak ty, které hlubší integraci v rámci E(M)U odmítají. Nedělní volby připomněly, že otázka (budoucí) evropské integrace je úzce spojena s hospodářským řešením krize z roku 2008. Způsob řešení ekonomických potíží může determinovat budoucí politické uspořádání v Evropě (Syriza měla v předvolebním programu např. vystoupení z NATO). Dnes v 15:00 lídr této strany složil slavnostní přísahu a byl jmenován novým řeckým premiérem . . .