Cena zlata padá nejvíce za poslední tři dekády a ukončí tak pravděpodobně šest let zlaté těžební expanze. Ze zisků velkých producentů od Ruska, přes Jižní Afriku až po Severní Ameriku se staly ztráty a klesající cena zlata je donutila k úsporným opatřením v dolech, kde za poslední tři roky omezily výdaje na polovinu. I když podle produkce zlata dosáhne v roce 2015 pravděpodobně rekordního vrcholu, půjde o nejmenší nárůst za minimálně posledních šest let. V roce 2016 by potom měla těžba klesnout o zhruba 1 %.
Ceny zlata stouply od roku 2001 do roku 2011 pětinásobně. Z dolů se na trh v loňském roce dostalo 3114 metrických tun drahého kovu, což je rekordní objem v hodnotě kolem 127 miliard USD. Cena zlata jako finančního aktiva není ani tak ovlivněna nabídkou jako spíše ekonomikou a monetární politikou. Každá unce zlata, která byla, kdy vytěžena totiž stále někde v nějaké formě existuje.
Cena zlata od roku 2001 do roku 2015
Krize indické poptávky
Indie a Čína jsou zeměmi s největší poptávkou po zlatě na světě. V Indii je ovšem pro rok 2015 úroveň poptávky po tomto drahém kovu v ohrožení a je zde možnost, že bude již druhým rokem v řadě klesat. Nestálé počasí a klesající ceny komodit způsobí pád nákupů zlata milióny indických farmářů. A v Indii mají farmáři na poptávku po zlatě zásadní vliv. Téměř dvě třetiny tamní poptávky po zlatě totiž pochází z venkovských oblastí, kde do šperků ukládají své bohatství milióny lidí, kteří nemají přístup k tradičnímu bankovnímu systému. Útlum poptávky na největším trhu na světě už by mohl mít vliv na světové ceny této komodity, která má i tak co dělat, aby si udržela svou úroveň při stále hrozícím zvyšování úrokových sazeb v USA a zpomalující poptávce ze světového trhu zlata číslo dvě, Číny. S krizí likvidity v indických venkovských oblastech by podle prezidenta Asociace drahých kovů a šperků mohla klesnout poptávka až k 700 tunám. Vzhledem k problémům s likviditou totiž farmáři místo nákupů nových šperků, nechávají rýt nové ornamenty do těch starých.
Indie v roce 2014 poptávala 842,7 tun zlata, což je o 14 % méně než v předešlém roce. I tak je to ovšem stále více než Čína. Právě nízké příjmy farem uštědřily ránu optimistickému výhledu World Gold Council z počátku tohoto roku. V něm WGC předpokládala naopak oživení indické poptávky v tomto roce na 900 až 1000 tun. Indičtí farmáři totiž sázeli na zimní úrodu, potom, co ta letní byla zasažena nízkým a pozdním úhrnem srážek.
V Indii zlato poškodila také snaha tamní vlády o snížení deficitu běžného účtu. Nové Dillí se snaží o omezení dovozu a spotřeby zlata. Pro větší investory ztratilo zlato na atraktivitě poklesem inflace a nižšími zisky oproti investicím do akcií v posledních dvou letech. Ve finančním roce 2014/ 2015, který skončil 31. března, spadly ceny zlata o více než 8 %, zatímco indický BSE index rostl o 25 %. Investice do podílových fondů v Indii vzrostly v minulém fiskálním roce o třetinu. Indickou situaci by tak mohly zlepšit kvalitní monzunové deště od června do září.
Cena zlata a těžba
Zlato se dnes obchoduje pod 1200 USD za trojskou unci, což je výrazně pod rekordní úrovní z roku 2011, kdy se cena zlata pohybovala na úrovni pod 2000 dolary za trojskou unci. Na základě dat Metals Focus se kvůli současným nízkým cenám ukazuje, že zhruba 10 % světové produkce zlata není ziskových. I proto společně s a Natixis Metals Focus předpokládá světový pokles těžby. Velkou otázkou zůstává jen, jak rychle k němu dojde.
Pokud bude měnová politika méně nejistá, fundamenty nabídky a poptávky se mohou stát důležitějším faktorem ovlivňujícím cenu zlata. Podle se bude průměrná cena zlata ve čtvrtém čtvrtletí pohybovat kolem 1300 USD za trojskou unci. počítá ve stejném období s cenou kolem 1320 USD. Ani peněžní správci si nemalují vývoj ceny zlata na růžovo. Nízká inflace a silný dolar narušily pověst zlata jako kovu pro hedging. Jak uvedl analytik Grant Sporre, klesající těžba zlata minimálně ovlivní myšlenkový proces investorů a v tomto smyslu by se mohlo jednat tak trochu o dvojitou pohromu.
Zdroj: Reuters, BBG.