Zlato má za sebou nejlepší první kvartál od konce 80. let a nic nenaznačuje tomu, že by měl růst ceny žluté komodity zpomalovat. Hlavním motorem ženoucím cenu zlata vzhůru se staly centrální banky, a ačkoliv není skutečný rozsah nákupů znám, nikdo neočekává, že by zlato kupovat přestaly.
Jen od počátku letošního roku vyrostla cena zlata o 26,5 procenta a s přehledem tak poráží slavné akciové indexy. Momentálně se cena drahého kovu pohybuje na 3360 dolarech za unci, což je dvojnásobek oproti hodnotám z druhé poloviny roku 2022.
Podle odhadů Goldman Sachs centrální banky akumulují zhruba 80 tun zlata každý měsíc, což je momentálně odpovídá přibližně 8,5 miliardám amerických dolarů. Většina nákupů je anonymních, nicméně data naznačují, že za velkou část je zodpovědná Čína. Analytici investiční banky se domnívají, že Čína od roku 2022 kupovala průměrně čtyřicet tun zlata měsíčně.
Zprávy Čínské lidové banky jsou často považované za opožděné nebo nekompletní. Například v roce 2015 banka zveřejnila po šestiletém odmlčení skokový nárůst zlatých rezerv o 600 tun. „Trh spekuluje, že skutečný rozsah nákupu Číny je ve skutečnosti mnohem větší, než udávají oficiální data,“ řekla Evy Hambro z firmy .
Na vysoké nákupy z Číny poukazují i stopy z londýnského trhu, kde se obchodují velké cihly o hmotnosti 400 uncí. Vývoz těchto velkých cihel do Číny pokračoval, přestože Čínská centrální banka nereportovala žádné nákupy. „Transakce probíhaly i v době, kdy bylo zlato na burze v Shanghai levnější než v Londýně,“ upozornil analytik čínského trhu se zlatem Jan Niewenhuis.
Čínské nákupy v zahraničí dávají smysl, zejména pokud chce země vyměnit rezervy držené v amerických dolarech za zlato, což na domácím trhu nelze. Nicméně Čína nebyla jediný velký kupec, drahý kov kupovaly i centrální banky z východní Evropy a Středního východu.
Oficiálně tvoří zlato šest procent čínských rezerv. Pro porovnání centrální banky USA, Německa nebo Francie drží ve zlatě tři čtvrtiny rezerv. Světový průměr je pak podle přibližně 20 procent.
Organizace World Gold Council odhaduje, že centrální banky a státní investiční fondy kupují zhruba tisíc tun zlata ročně, což odpovídá čtvrtině světové roční produkce. Z lednového průzkumu pak vyplývá, že více než třetina ze 72 dotázaných centrálních bank plánuje v letošním roce v nákupech pokračovat. Žádná z nich nemá záměr kov prodávat.
Zlato často hraje roli bezpečného přístavu v době geopolitických bouří. Vlna nákupů, jenž začala již před zvolením Donalda Trumpa, vyzdvihuje rostoucí obavy některých zemí z přílišné expozice vůči americkému dolaru. Prudký nárust cen pak jen zvýšil atraktivitu drahého kovu.
„Zlato je nejbezpečnější investiční aktivum,“ řekl Adam Glapinski, guvernér polské centrální banky, která byla v posledních letech jedním z největších kupců zlata. „Není přímo navázané na hospodářskou politiku určité země, je odolné během krize a drží svoji reálnou hodnotu,“ upřesnil Glapinsky.
Tempo nákupu zdvojnásobila ruská invaze na Ukrajinu a následné zmražení ruských devizových rezerv. Tento krok, společně s obavami z vyšší inflace a méně přívětivému přístupu americké vlády k zahraničním věřitelům, donutil některé centrální banky diverzifikovat a zlato se jevilo jako logická volba.
V letošním roce zlatu pomohly i spekulace o možném záměrném oslabení dolaru ze strany americké vlády a obavy o nezávislost Fedu. „Díky těmto hrozbám pravděpodobně uvidíme pokles rezerv držených v dolaru,“ řekl Massimiliano Castelli z .
Nicméně i zlato zažilo období, kdy se na něj téměř zapomnělo. Centrální banky Švýcarska, Kanady a Spojeného království zlato v 90. letech ve velkém prodávaly a vytvořily tak přibližně dekádu trvající klesající trend.
Zdroj: Bloomberg