Míra nezaměstnanosti v Rusku zůstává v srpnu beze změny na úrovni 5,3 %, tedy nejníže v letošním roce, uvedl včera ruský statistický úřad. Práci minulý měsíc hledalo celkem 4,067 mil. Rusů (-2k m/m). Existují však pochybnosti nad relevancí vykazovaných dat o počtu lidí bez práce. Rusko je v recesi a reportuje pouze o 0,2 p.b. vyšší míru nezaměstnanosti než Spojené státy, které slušně rostou. Oproti EMU je míra nezaměstnanosti v Rusku poloviční, což také zvyšuje otazníky nad touto statistikou ruské provenience.
Reálné mzdy v srpnu propadly y/y o 9,8 procenta a zrychlily tak své tempo poklesu z červencových minus 9,2 %. Mzdy byly současně o 0,8 p.b. nižší, než kolik odhadoval trh. Bez ohledu na to, zdali jsou údaje o míře nezaměstnanosti pravdivé či nikoliv, došlo k desetinovému snížení reálných mezd, na kterém má lví podíl dvouciferná inflace podpořená slabým rublem. Nominální mzdy v srpnu y/y stouply o 4,4 %, avšak v meziměsíčním srovnání minulý měsíc znamenal 6procentní pokles. Reálný disponibilní příjem domácností minulý měsíc odepsal 4,9 %, což je o poznání více než 2procentní červencové zhoršení. Pádivá inflace tak ukrajuje rostoucí část příjmů domácností a limituje soukromou spotřebu, klíčovou komponentu HDP.
Výrazně negativní jsou i další dvě statistiky: maloobchodní tržby a investice do kapacit. Tržby maloobchodníků y/y ztratily 9,1 %, tedy stejně jako v červenci (trh čekal 8,9% pokles). Klesající (reálné) mzdy dopadají na ruský maloobchod a tlačí tržby dolů. Zhoršující se trend v srpnu nevylepšil ani m/m 3% nárůst tržeb.
Srpnové investice (do fixního kapitálu) klesly y/y o 6,8 % (-8,5 % v červenci). Investice padají již 20 měsíců v řadě, čímž vytvořily nový rekord. Ruská centrální banka předpovídá, že letošní pokles HDP by se měl zastavit na hodnotě -4,4 %, avšak nově přicházející data mohou vychýlit prognózu ještě více do záporného teritoria.
Ruskou ekonomiku drtí levná ropa, jejíž padající cena decimuje exportní a rozpočtové příjmy a rubl stahuje s sebou. Slabý rubl pak obnovuje inflační tlaky a přes kanál dražších importů zvyšuje ceny. Centrální banka přitom kvůli zvýšenému riziku růstu cen zastavila cyklus snižování sazeb, čímž prodloužila období vysokých úroků dusících investice i ekonomický růst. Dvouciferná inflace (15,8 % v srpnu) snižuje reálné příjmy domácností, které jsou následně nuceny omezit své útraty, což se promítá nejen do klesajících maloobchodních tržeb. Ačkoliv se v létě zdálo, že ruské hospodářství má již nejhorší za sebou, tak obnovený propad cen ropy (Brent -28 % od svého vrcholu v květnu) by mohl ruského ekonomického medvěda ještě potrápit.