Po hlasování o Brexitu se kolaps britské ekonomiky nedostavil. Objevují se tak pochyby o pravdivosti všech varování před tím, jak moc Brexit tuto ekonomiku poškodí. Pokud se nakonec problémy objeví, bude těžké dokázat, že příčinou byl Brexit. Je tak možné, že skutečné ekonomické dopady Brexitu skončí jako další v řadě nevyřešených otázek. A to může mít velký význam jak pro samotnou Velkou Británii, tak pro celou Evropu.
John Springford z londýnského proevropského think tanku Centre for European Reform se domnívá, že když nedošlo k okamžité recesi, budou z toho pravděpodobně těžit zastánci Brexitu, kteří požadují rychlé odtržení od EU. Méně dramatický odchod by Británii pravděpodobně zajistil přístup na společný evropský trh, ale země by také stále podléhala regulaci a právnímu rámci EU, a to včetně volného pohybu pracovní síly. Takzvaný „hard Brexit“ by naopak Velké Británii umožnil svobodné nastavení migrační politiky bez ohledu na politiku EU. Její zákony už by také nemusely být v souladu s právními normami EU, vyjma norem, které by jí umožňovaly prodej zboží v Evropské Unii.
Pokud by si britská ekonomika vedla nadále dobře, mělo by to dopad i na zbytek EU. Řada politiků totiž předpokládala, že Brexit vyvolá v britské ekonomice šok a následně odradí další země od toho, aby následovaly příklad Británie. Pokud ale bude ekonomický dopad mírný, podobný efekt se pravděpodobně nedostaví. Ekonomové se zatím drží svých projekcí, podle kterých na tom bude britská ekonomika po Brexitu hůře, než kdyby zůstala členem EU. Krátkodobý vývoj je podle nich sice lepší, než se čekalo, na dlouhodobých očekáváních to ale nic nemění.
Mezi pozitivní krátkodobé faktory, které tlumí dopad hlasování o Brexitu, patří v první řadě síla britské ekonomiky před hlasováním. Ukazuje se totiž, že růst ve druhém čtvrtletí dosáhl 0,6 % (ve srovnání se čtvrtletím předchozím) a samotná setrvačnost celé ekonomiky tak byla dost velká na to, aby rostla i ve čtvrtletí třetím. Dean Turner z UBS Wealth Management k tomu dodává, že pozitivně zapůsobilo rovněž rychlé vyřešení nejistoty kolem vládní krize a rezignace premiéra Davida Camerona. Bank of England navíc přispěla velmi silným stimulačním balíčkem, který předčil původní očekávání. V neposlední řadě pomohla britské ekonomice i slabší libra a silnější ekonomika kontinentální Evropy.
UBS a řada dalších nyní posouvají výhled pro britskou ekonomiku směrem nahoru. Pro rok 2016 čeká banka růst ve výši 1,9 %, zatímco po hlasování o Brexitu hovořila o 1,3 %. Pro příští rok čeká růst ve výši 0,7 %, po hlasování to bylo pouze 0,5 %. Ekonomové také čekají, že během následujících měsíců se ukáže efekt slabší libry na inflaci, protože zdraží dovážené zboží. To se projeví i na kupní síle domácností. UBS čeká, že inflace se v roce 2017 dostane na 2,5 %, letos jen na 0,8 %. Vyšší nejistota by se pak měla projevit i na zhoršeném vývoji v oblasti investic a na trhu práce.
Autorem je Stephen Fidler.
Zdroj: WSJ