Ve Velké Británii se opět diskutuje o tom, proč její ekonomika od roku 2010 roste tak pomalu. Na stránkách VoxEU to píše ekonom Nicholas Bloom a jeho kolegové. Ti se v této souvislosti zaměřují na důsledky brexitu, tedy odchodu Británie z EU, ke kterému došlo v roce 2016. V krátkosti jejich odhady ukazují, že brexit snížil HDP země o 6 % až 8 %, přičemž tento efekt se projevoval jen postupně. Brexit ovlivnil investice, zaměstnanost i produktivitu.
Ekonomové poukazují na to, že vývoj produktu a souvisejících oblastí ovlivňuje mnoho faktorů. V případě Británie to byly mimo jiné dopady globální finanční krize, pandemie či krize na Ukrajině. V této zemi se ale na rozdíl od jiných přidává i zmíněný brexit. „Řada studií předpokládala značné dlouhodobé náklady spojené s odchodem z jednotného trhu a celní unie EU. První ex-post studie využívající makro data to potvrzovaly,“ uvádějí ekonomové a na základě své vlastní analýzy dodávají:
Brexit měl skutečně velký a trvalý dopad na britskou ekonomiku. Odhadujeme, že HDP na obyvatele bude do roku 2025 o 6 – 8 % nižší, než by byl bez brexitu. Investice budou o 12 – 18 % nižší, zaměstnanost o 3 – 4 % nižší a produktivita o 3 – 4 % nižší. Tyto ztráty se přitom objevovaly postupně. V letech 2017 a 2018 byly hůře pozorovatelné, ale pak se začaly už viditelně kumulovat, protože přetrvávala nejistota, rostly obchodní bariéry a firmy odkláněly zdroje od produktivní činnosti.
Ekonomové tedy obecně měli podle Blooma a jeho kolegů v odhadech provedených před samotným brexitem pravdu, ale mýlili se v načasování. Přesněji řečeno, hovořilo se o ztrátě 5% produktu v horizontu pěti let, což zhruba odpovídá novým datům a analýze. Ale dlouhodobější dopady jsou větší, než o jakých hovořily předchozí studie. Obzvláště těžce byly přitom zasaženy investice firemního sektoru. „Do roku 2025 byly investice o 12 – 18 % pod úrovní implikovanou tím, jaká je situace v jiných zemích. U zaměstnanosti je schodek asi 4 %.“
K tomu ekonomové zjistili následující: Firmy s vyšší expozicí vůči EU rostly před rokem 2016 rychleji než ostatní. Po referendu o brexitu se tento trend obrátil. A příčinou celkového negativního dopadu na ekonomiku byly následující faktory:
Brexit vedl k neobvykle dlouhému období vysoké politické nejistoty. K tomu se přidaly vyšší náklady spojené se zahraničním obchodem a nižší zahraniční poptávka. „Přestože dohoda TCA zachovává nulová cla u většiny obchodu mezi Velkou Británií a EU, opuštění jednotného trhu a celní unie zavedlo značné necelní bariéry.“ Negativně podle ekonomů působí i méně inovací a nutnost věnovat se manažersky oblastem, které byly před brexitem nevýznamné.
Na závěr ekonomové uvádějí, že „žádná jiná velká ekonomika dobrovolně neustoupila od tak hluboké integrace se svými sousedy… Naše práce ukazuje, že odpojení od globálních obchodních a výrobních sítí může nést velké a dlouhodobé ekonomické náklady. A tyto náklady se obvykle hromadí pomalu.“