Známá historička Anne Applebaumová v rozhovoru pro Der Spiegel uvedla, že po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem „se změnil světový řád, který jsme znali od doby druhé světové války“. Platí to o všech institucích, které doposud zajišťovaly mír a podporovaly globální obchod včetně NATO a EU.
Historička podle svých slov nechce predikovat žádné neštěstí, ale obává se „nové ruské okupace části východní Evropy a snah Ruska o posílení svého vlivu v Německu a dalších částech Evropy“. Jeho cílem by mělo být omezení demokracie v kontinentální politice. K tomu se Applebaumová obává americké obchodní války s Čínou s tím, že spory mezi těmito dvěma zeměmi by mohly přerůst ve skutečný ozbrojený konflikt.
Může k těmto věcem v dohledné době skutečně dojít? „Hodně záleží na tom, kdo bude mít v nové americké vládě rozhodující slovo. Nový ministr obrany James Mattis řekl, že stojí stoprocentně za NATO. Pokud by něco takového řekl před šesti měsíci Obama, byla by to nuda, ovšem nyní se časy mění,“ říká Applebaumová. Trump se podle ní naučil pohybovat se ve světě, kdy lidé žijí v „oddělených realitách“, informace získávají z a věří jen určité skupině faktů. Trump se podle ní nikdy nesnažil oslovit všechny Američany, „jen děkuje těm, kteří ho volili a zbytek jsou podle něj jen ubožáci“.
„Obecně je chybou domnívat se, že Trumpovo vítězství se dá vysvětlit na čistě ekonomickém základě. Nejchudší Američané volili Clintonovou, někteří boháči zase Trumpa. Americké ekonomice se vede dobře, nezaměstnanost se nachází nízko. Trump spíše zvítězil díky kultuře ve společnosti, protože lidem sliboval, že jim vrátí pracovní místa, která měli jejich rodiče. Implicitně také sliboval, že vrátí čas do doby po válce, kdy Spojeným státům v podstatě nikdo nekonkuroval,“ tvrdí Applebaumová. Na otázku, zda se může ze Spojených států stát autoritářský stát, odpovídá, že mají mnohem větší decentralizaci moci než země evropské a změna ústavy by znamenala velmi zdlouhavý proces. Trump ale podle ní může „podkopat některé tradiční mechanismy, které omezují moc prezidenta a útočit může zejména na tisk“.
Budoucnost NATO nyní podle historičky hodně záleží na Evropě: Na tom, zda bude sama schopna identifikovat hlavní bezpečnostní hrozby, připravit se na ně a vyzbrojit se i bez USA. Největším rizikem je, že „Evropa na novou situaci nezareaguje a platí to zejména o Německu“. Tomu se moc nechce používat svou armádu, nechce zvyšovat výdaje na zbrojení a nelíbí se mu ani pozice vojenského vůdce Evropy. Evropská bezpečnost ale může záviset právě na této zemi, Francii, Británii a možná několika dalších. „Je lepší začít počítat s možností, že kybernetická obrana, obrana proti terorismu a obrana konvenčními zbraněmi bude nyní ležet pouze v rukou Evropy,“ domnívá se historička.
Euforie devadesátých let je pryč
Populismus v USA i Evropě se podle Applebaumové veze na vlně nostalgie za starými časy a když Trump slibuje, že pozvedne Spojené státy k bývalým výšinám, je to v podstatě to samé, co třeba slibuje Francouzům Le Penová. Reakce na populistické tlaky by ale neměla spočívat v tom, že budeme neustále opakovat, že vše je vlastně v pořádku. Musíme znovu vyzdvihovat přínosy liberalismu a to, co může přinést v budoucnu. Tradiční boje mezi starými politickými stranami pak již v novém prostředí nemají žádný smysl, což nacionalisté a populisté už pochopili.
„Lidé blízcí Donaldu Trumpovi mi řekli, že jediná oblast zahraniční politiky, která ho skutečně zajímá, je brexit. Hlasování o něm mu totiž podle jeho názoru vydláždilo cestu k volebnímu vítězství a on nyní chce pomoci Británii odejít z EU a možná i poškodit Unii tím, že Británii nabídne obchodní dohodu. Bojím se, že britská premiérka, která zoufala hledá spojence a potřebuje úspěch, do této pasti skočí. Ztratí pak velmi výhodnou a důležitou obchodní dohodu s EU a namísto ní získá ne tak výhodnou dohodu s USA,“ říká Applebaumová. Možné je podle ní dokonce i to, že nakonec vznikne aliance mezi Trumpem, Le Penovou, Geertem Wildersem a Nigelem Faragem tak, jak si ji pravděpodobně představuje nový stratég Bílého domu Steve Bannon.
„Domnívám se, že demokracie může přežít. Ale euforie devadesátých let už skončila. Trump není příčinou, ale symptomem této změny. Lidé digitálního věku jsou frustrováni pomalostí demokratických procesů a vadí jim, že globalizace snížila roli národních vlád. Řada lidí se ptá, proč prostě někdo rychle nerozhodne, aby se mohlo jet dál. Současné změny ale také ukazují, že lidé jsou ochotni věnovat politice více času a tudíž tu je malá šance, že skončíme u mnohem silnějších demokracií,“ uzavírá historička.
Rozhovor vedli Christoph Scheuermann a Gordon Repinski.
(Zdroj: Der Spiegel)