McKinsey Global Institute na základě své nové studie píše o „síle jedné společnosti“. Tedy o tom, jak několik málo společností může zvednout produktivitu v celé zemi. Růst produktivity v ekonomice je totiž podle McKinsey otázkou několika málo firem, které podnikají odvážné strategické kroky. Ne milionů firem plošně zvyšujících efektivitu.
Autoři studie pracovali s daty od 8300 firem z USA, Velké Británie a Německa, všechny měly alespoň 50 zaměstnanců a mnohé měly více než 500 zaměstnanců. Podnikaly v následujících sektorech: maloobchod, automobilový a letecký průmysl, cestovní ruch a logistika, počítače a elektronika. „Vynikající“ firmu autoři definují jako společnost, u které růst produktivity sám o sobě přidává alespoň 0,01 % k růstu produktivity celé skupiny dalších společností v uvedené skupině odvětví. Naopak „zaostávající“ firmu definují jako společnost, která sama o sobě ubírá alespoň 0,01 % růstu produktivity ostatních. Většina firem se přitom samozřejmě nachází mezi těmito extrémy.
Ekonom Tim Taylor ze studie vybírá klíčové závěry, podle kterých relativně malý počet vynikajících a zaostávajících firem může ovlivnit celkový vývoj produktivity v ekonomice. McKinsey píše: „Méně než 100 vynikajících společností v našem vzorku 8 300 firem se podílelo na přibližně dvou třetinách růstu produktivity v každém ze tří analyzovaných vzorků zemí.“ Takže teoreticky by dalších 12 společností mohlo podle McKinsey zdvojnásobit růst produktivity v celé zemi.
„Například ve Spojených státech 44 vynikajících firem vygenerovalo 78 % celkového růstu produktivity… Mezi vynikající firmy v USA patřily známé značky jako , , The a United Airlines.“ USA mají ve srovnání se Spojeným královstvím a Německem také vyšší podíl vynikajících firem. „Růst produktivity v USA v letech 2011 až 2019 byl rychlejší než v ostatních zemích v našem vzorku společností, a to o 2,1 %. V Německu to bylo 0,2 %, ve Spojeném království zhruba nula.“ Americký vzorek firem měl také třikrát více vynikajících společností ve srovnání s těmi zaostávajícími, zatímco německý a britský vzorek měly téměř stejný počet těchto firem.“
Americké vynikající firmy mají ve srovnání s těmi německými a britskými také větší pravděpodobnost expanze, zatímco americké zaostávající společnosti mají větší pravděpodobnost poklesu. V americkém vzorku byl rovněž patrný větší sklon k přesunu zaměstnanců z méně produktivních do produktivnějších firem. Firmy s nižšími výkony se rychleji restrukturalizovaly, nebo ukončovaly činnost. V Německu a Spojeném království tomu tak podle studie nebylo. Zde zaostávající firmy spíše stále přežívají.
Americká „dynamická realokace“ přidala k růstu produktivity asi 0,9 % (z celkových 2,1 %). Příspěvek realokace v Německu a Spojeném království byl naopak podle studie zanedbatelný. Spojené státy totiž těží z toho, že mají „dynamické trhy s výrobními faktory“. K tomu McKinsey dodává, že miliony mikropodniků, malých a středních firem mimo analyzovaný vzorek, dohromady přispěly až 30 % k celkovému růstu produktivity v uvedených sektorech. Hrstka z nich se pak může stát zítřejšími „vynikajícími firmami“.
Zdroj: McKinsey, The Conversable Economist
How a Small Share of Firms Drive Economic Growth