Víkendář: MMF je nervózní z Trumpa, z Německa se stává bašta liberalismu

David Lipton je hluboce přesvědčen o své obrovské důležitosti. O nějakých pochybnostech o sobě samém nelze v tomto případě vůbec hovořit. Během své předchozí návštěvy Berlína tento náměstek ředitelky Mezinárodního měnového fondu pedantsky poučoval Němce o jejich nedostatcích – rozpočtové a obchodní přebytky prý leží příliš vysoko, investice naopak příliš nízko. Německo by podle něho mělo také projevovat větší štědrost vůči Řecku, méně tlačit na úsporná opatření a umožnit odpis jeho dluhů. 

Lipton, který je v MMF po Christine Lagardeové druhým nejvýše postaveným člověkem, do Německa zavítal opět před několika dny. Tentokrát šlo ale o někoho úplně jiného. Lidé, kteří se s ním setkali, hovořili o jeho vstřícnosti, přátelském přístupu a otevřenosti. Pro to vše existuje jeden hlavní důvod a jeho jméno zní Donald Trump. Svět se totiž po posledních volbách amerického prezidenta změnil a platí to i o MMF. Lipton nyní tvrdí, že největším rizikem pro globální ekonomiku nejsou rostoucí ceny komodit či finanční a měnové krize. Největší hrozbou by měla být „geopolitická recese“, tedy ekonomický útlum vyvolaný událostmi jako brexit, ale hlavně politikou nové americké vlády. 

Liptonova varování nacházejí sluchu napříč politickými stranami. Tento Američan sice táhne k demokratům a do své současné pozice byl jmenován během vlády prezidenta Obamy, avšak kvůli řadě let práce na vysokých pozicích amerického Ministerstva financí nyní také patří mezi ty, kterým Trumpova vláda vyhlásila válku. Jenže obavy, o kterých hovoří, nejsou neopodstatněné. Trump totiž mimo jiné zpochybňuje v podstatě vše, na čem stojí sedmdesátiletá existence MMF včetně volného obchodu, liberalizovaných trhů a v neposlední řadě i solidarity se zeměmi, které se dostanou do finančních problémů. 

Nová americká vláda klade důraz na ekonomickou izolaci, bariéry dovozu a jednostranné prosazování vlastních zájmů. Během svého inauguračního projevu Trump například hlásal, že „protekcionismus povede k větší prosperitě a síle“. Tento realitní magnát je podle všeho v tomto svém názoru značně osamocen. Pokud by měl pravdu, země jako Severní Korea by byly ekonomickou velmocí a zemí nadbytku a hojnosti. Trumpovy názory jsou také v protikladu s tím, co víme z historie a zejména z vývoje ve třicátých letech. V neposlední řadě je nepodporuje ani ekonomická teorie. 

Trump a jeho tým kolem sebe šíří pro Američany značně atypický pocit vlastní ublíženosti. Spojené státy neustále vykreslují jako zemi, které zbytek světa škodí a parazituje na ní. Dřívější americké vlády ale proti globalizaci neprotestovaly a uplatňovaly svůj vliv v institucích jako MMF či OECD, aby americkým firmám a zboží umožnily expandovat do světa. Současná situace je přitom taková, že Američané přispívají největšími částkami do rozpočtů MMF i OECD a jiné země mohou jen těžko úspěšně prosadit kroky, se kterými Spojené státy nesouhlasí. A dnes nikdo neví, jak dlouho budou tyto instituce podporovány Spojenými státy, které neustále obviňují ostatní a hledí jen na vlastní zájmy.

Lipton a Lagardeová vnímají nový směr politiky Washingtonu jako útok na světový ekonomický mír. Ve snaze zachránit, co se dá, se pak obracejí směrem k Německu. Setkávají se s vysokými vládními a ústavními činiteli a tvrdí, že Německo musí v Evropě vyplnit vakuum, které tu zanechávají USA. Vláda Angely Merkelové by si měla zvykat na to, že na jejích bedrech spočívá osud světového liberálního řádu. Podle Liptona se v této souvislosti totiž nedá spoléhat ani na Japonsko, ani na Velkou Británii. Vlády těchto zemí si totiž podle jeho neveřejných poznámek nemohou dovolit příliš si znepřátelit americkou vládu. Merkelovou tyto úvahy na jednu stranu potěšily, ale její reakce byla rezervovaná.

V tuto chvíli nevíme, jaký vztah se vytvoří mezi MMF a novou americkou vládou. MMF se zdržuje veřejné kritiky svého nejštědřejšího dárce a negativních dopadů, které by Trumpova politika mohla mít na světovou ekonomiku. Fond tvrdí, že zatím není jasné, jaké dopady by mělo případné zavedení amerických dovozních cel či jednostranných změn v obchodních dohodách. Jenže je zajímavé, že MMF současně mění své projekce ekonomického růstu americké ekonomiky směrem nahoru s tím, že odráží politiku nové vlády v oblasti daňových změn a investic do infrastruktury. A pro Německo dnes není velkou útěchou, že se stalo cílovou zemí pro všechny, kteří mají obavy z Donalda Trumpa. 

Autor: Christian Reiermann

(Zdroj: Der Spiegel)