Donald Trump zvítězil v prezidentských volbách i díky tvrzení, že vládnutí je ve skutečnosti jednoduché. Jeho demokratická oponentka je političkou, on sám se situoval do role podnikatele, který je zvyklý dotáhnout věci rychle do konce. Řada voličů se tak rozhodla, že jeho chvástání, lži, ponižování žen a další prohřešky jsou druhotné, hlavně, že zachrání celý národ.
Po sedmdesáti dnech ve funkci prezidenta je ale Trump v problémech. Sliboval, že jedním z prvních kroků bude reforma zdravotního systému, dostalo se mu ale potupné porážky od Kongresu, který ovládá jeho vlastní strana. Jeho pokusy o omezení počtu cestujících z některých muslimských zemí byly opakovaně zablokovány soudy. K tomu všemu na něj doléhá podezření o spolupráci s Ruskem. Voličům se takový vývoj nelíbí. Žádný jiný prezident nečelil na počátku svého funkčního období tak nízké podpoře lidí jako ten současný.
Mohli bychom být v pokušení mít z neúspěchů nového amerického prezidenta radost. Pro ty, kteří jeho slibům nevěřili a obávali se jeho malého respektu k demokratickým institucím, by možná bylo nejlepší, kdyby Trump ve své funkci konal naprosté minimum. Jenže Washington byl po celá léta zablokován boji mezi demokraty a republikány a existuje mnoho práce, kterou je třeba udělat. A Spojené státy jsou nepostradatelné i na mezinárodní úrovni, což ukazuje nadcházející setkání mezi americkým a čínských prezidentem.
Trump není ani zdaleka prvním člověkem, který zjistil, že byznys a politika fungují rozdílně. Pokud se vám nepodaří uzavřít dohodu o prodeji nějaké nemovitosti, můžete hned začít hledat jiného troubu, který ji od vás koupí za příliš vysokou cenu. V politice to tak jednoduché není. Jediným místem, které může prezidentovi schválit novou legislativu, je Kongres. Ředitel společnosti má také jen málo omezenou moc, ale ústava brání tomu, aby se z prezidentů stali autokraté.
Trump ani zdaleka nedokázal provést ve Washingtonu revoluci, kterou sliboval. Umění kompromisu je pro něj něčím úplně novým a navíc mu není moc jasná hranice mezi jeho vlastními zájmy a zájmy jeho země. Stačí se jen podívat na jeho nekonečný proud tweetů a je jasné, v jaké paranoie a marnosti se utápí: Média o něm neustále lžou, volební výsledky byly hrubě zmanipulovány v jeho neprospěch, zpravodajské služby s ním neustále bojují, jeho předchůdce odposlouchával jeho telefony, ...
Hlavní obětí dosavadního vývoje je sám „vrchní velitel tweetů“ a to je vlastně ukázka síly americké demokracie. Instituce ale mohou postupně ztrácet svůj vliv a americká společnost zůstává hluboce rozdělena. Pokud Trump nezmění kurz, škody se budou množit. Dalším významným testem bude schvalování vládního rozpočtu. Pokud republikáni nebudou schopni posunout dluhový limit, vláda začne mít na konci dubna vážné problémy. Investoři se zatím spoléhají, že se Trumpovi potřebnou legislativu prosadit podaří. A také se těší na daňové reformy a investice do infrastruktury. Jenže změny v této oblasti by vyžadovaly mistrovství v dosahování kompromisů.
Američané, kteří Trumpa volili, buď přehlédli jeho nabubřelost, nebo jí nevěnovali pozornost a věřili v jeho manažerské schopnosti a schopnost změnit Washington. Trump zatím není ve funkci dlouho, ale už nyní to vypadá jako chyba v úsudku voličů. Jeho dosavadní kroky jsou tak slabé, že z nich nemohou mít radost ani jeho zastánci. Největší obavy ale budí množící se důkazy, jak moc je Trump neschopný plnit prezidentskou funkci.
(Zdroj: The Economist)