Není divu, že největší skandinávská banka Nordea Bank by se ráda přesunula pryč ze Švédska, tvrdí v komentáři pro Bloomberg Gadfly Lionel Laurent. Pokud by měla své centrum ve Finsku, vysvětluje Laurent, mohla by uspořit až 1,3 miliardy dolarů díky nižším nákladům spojeným s regulací a nižší daňovou zátěží. Což nás přivádí k jedné významné a obecnější otázce: Je vůbec možné, aby Švédsko skloubilo své ekonomické a politické cíle s přívětivým prostředím pro podnikání tak, aby i ostatní firmy přestaly uvažovat o exitu z této země?
Spory mezi politiky a firmami nejsou ničím neobvyklým a dochází k nim neustále. Ale ke skutečnému naplnění hrozeb a přesunu nějaké velké firmy do jiné země dochází jen sporadicky. Na druhou stranu je zřejmé, že Švédsko je skutečně výjimečnou zemí. Jeho daňová zátěž patří mezi nejvyšší na světě a dosahuje kolem 43 % HDP. Jak ukazuje následující graf, v některých zemích je tato zátěž ještě vyšší, ale průměr zemí OECD se nachází znatelně níže:
Švédská vláda navíc ještě zvyšuje své požadavky na zdanění a příjmy do státního rozpočtu. Po bankách chce, aby příští rok odvedly 345 milionů dolarů do fondu, který by měl být použit v případě, že se některá finanční instituce dostane do problémů. Fondy rizikového kapitálu by měly s příjmy ze svých investic nakládat jako se mzdami, začínající firmy čelí vysokým daňovým sazbám, které se v případě odměn založených na opcích pohybují až na 67 %. Dokonce i společnost Spotify kvůli takto nastaveným pravidlům minulý rok pohrozila, že ze Švédska odejde.
Je nutno uznat, že švédská vláda je ochotná se zástupci firem jednat a například navrhla, že odvody do zmíněného záchranného fondu budou v letech 2019 a 2020 sníženy a u malých začínajících firem budou sníženy daně z opčních programů. Politici se možná domnívají, že takové kroky stačí na zklidnění situace podobně, jako k tomu došlo ve Velké Británii. Případ Nordey ale ukazuje, že tomu tak není a polovičatá řešení nestačí.
Odchod Nordey není právě dobrou vizitkou pro zemi, která chce mít do roku 2020 nejnižší nezaměstnanost v EU. Připomíná nám, že se kapitál může přesouvat jinam a že se v pokrizovém světě vytvořily velké rozdíly mezi ekonomikami USA, Velké Británie a kontinentální Evropy. Nordea by měla být motivací k přehodnocení vztahu vlády s podnikatelským sektorem.