O takzvané velké rotaci se v minulých letech hovořilo v souvislosti s přechodem investorů od dluhopisů k akciím. Jak tvrdí hlavní ekonom francouzské banky Natixis, k takové rotaci dochází obvykle uprostřed fáze ekonomické expanze, kdy začínají růst výnosy dlouhodobých vládních obligací. Tento vývoj totiž vede investory k přesvědčení, že budoucí návratnost dluhopisů bude nízko a roste jejich motivace k přechodu na akciový trh. Zároveň ale musí být splněna podmínka dobrého růstového výhledu, který zajistí atraktivitu akcií. Mohou v současné době akcie doufat, že se jim dostane pozitivního impulzu ze strany takové rotace?
Ke zmíněné rotaci došlo v minulosti ve Spojených státech v letech 1998–1999 a 2004–2007. V eurozóně ji pak bylo možno pozorovat v letech 1998–2000, 2006–2007 a na počátku roku 2008. Artus ale chladí naději na opakování těchto období, protože současná situace se podle něj od těch předchozích liší. Dlouhodobé sazby totiž rostou jen velmi pomalu a příčinou je pokračující expanzivní politika centrálních bank. Podle ekonoma se sice nacházíme ve fázi expanze, tu ale nedoprovází obvyklý prudší růst sazeb. Zároveň se již horší růstový výhled.
Artus svůj názor o horšícím se růstovém výhledu opírá o porovnání současného tempa růstu americké a evropské ekonomiky na straně jedné a potenciálu obou ekonomik na straně druhé, viz následující dva grafy.
„Když hrozí zpomalení růstu, je špatná doba na nákup akcií. Dobře jsme to viděli v roce 2000 a v roce 2007 ve Spojených státech a v letech 2000, 2007 a 2010 v eurozóně,“ tvrdí Artus. Namísto sázek na další velkou rotaci by se investoři v současné situaci měli držet stranou jak dluhopisového, tak akciového trhu.
Následující dva grafy ukazují vývoj výnosů desetiletých vládních obligací v USA a v eurozóně a porovnávají jej s vývojem nezaměstnanosti. Je zřejmé, že výnosy obligací jsou z historického hlediska ve srovnání s mírou nezaměstnanosti mimořádně nízké:
Zdroj: Natixis