„Nezapomínejme, že členská země eurozóny nemůže měnovou unii opustit. A debata o takovém exitu již proběhla v roce 2016 před prezidentskými volbami ve Francii.“ Těmito slovy chladí analytici banky Natixis nadšení některých stran a hnutí, které volají po odchodu jejich země z eurozóny a opětovném zavedení vlastní měny. V čem spočívá ona nemožnost euro opustit?
Země eurozóny postupně nahromadily velký objem zahraničních aktiv a dluhů denominovaných převážně v eurech. Pokud by nějaká země euro opustila a zavedla vlastní měnu, kterou by pak ve snaze obnovit svou konkurenceschopnost nechala oslabit, tato devalvace by zároveň zvýšila její dluhovou zátěž. Devalvovaná měna by totiž ztížila splátky a placení úroků u vnějších dluhů a v některých případech by hrozil i default.
„Země eurozóny tedy fakticky odejít nemůže. Francouzská pravice to nakonec pochopila. Italské populistické strany a finanční trhy to nakonec budou také muset přijmout a smířit se s tím, že nízkou konkurenceschopnost Itálie nelze vyřešit odchodem od eura. Tato země má jedinou možnost: Musí jít stejnou cestou jako Španělsko a zmrazit mzdy,“ píše Natixis. Svou tezi dokládá následujícími grafy, které ukazují vývoj vnějších aktiv a dluhů největších ekonomik eurozóny:
Natixis následně poukazuje na to, že veřejnost v nejedné vyspělé zemi čelí zhoršování životních podmínek, ale „namísto řešení skutečných problémů se uchyluje k slibům populistů“. Například ve Spojených státech je významným problémem pokřivené rozdělení příjmů ve společnosti, kdy z jejich růstu těží zejména firemní sektor a ne zaměstnanci prostřednictvím rostoucích mezd. K tomu se přidávají stárnoucí výrobní kapacity. Nicméně vláda se rozhodla, že hlavním problémem země je konkurence ze strany Číny. Ve Velké Británii existuje značná míra příjmové nerovnosti i chudoby, ale příčinou není členství v EU, jak tvrdí mnozí populisté. Problém podle Natixisu spočívá v nefungujícím sociálním systému.
V Itálii lze dlouhodobé ekonomické problémy vysvětlit hlavně nízkými investicemi a stagnací produktivity. Populisté si ovšem berou za cíl hlavně pravidla, jejichž dodržování po zemi vyžaduje EU. „Ve Francii pak nerovnost nepramení z toho, že by bohatí dál bohatli, ale pravou příčinou je nezaměstnanost vyvolaná nedostatečnými pracovními dovednostmi u lidí s nižšími příjmy,“ uzavírá Natixis.
Zdroj: Natixis