Jsou kryptoměny peněžní budoucností, Ponzi schématem, snem spekulantů či dobrou investicí? Jon Danielsson z London School of Economics na stránkách VoxEU poukazuje na to, že první z investorů na nich realizovali mimořádně vysokou návratnost. Bitcoin měl v roce 2010 hodnotu 0,06 dolaru, nyní se obchoduje za 6 500 dolarů. Má ale smysl do kryptoměn investovat i nadále?
„Každé aktivum se může stát nafouknutou bublinou. Lidé jej kupují, protože očekávají, že jiní v budoucnu zaplatí ještě vyšší cenu. Tím se roztáčí spirála a ti, kteří nakoupili včas, realizují zisky. Je to stejné jako včasní investoři do Ponzi schémat, kteří ve správnou chvíli vystoupili z rozjetého vlaku,“ píše Danielsson. U akcií a dluhopisů přitom hodnota spočívá v očekávaných peněžních příjmech, které by měly generovat. Jiná aktiva ale mají hodnotu jen proto, že doufáme, že v budoucnu se budou prodávat za vyšší ceny.
Do této druhé kategorie patří například známky, ale v principu i běžné peníze. U nich očekáváme, že si svou hodnotu zachovají, protože o ní budou řádně pečovat centrální banky a vlády. Jak je to ale s kryptoměnami? Jejich zastánci je většinou považují za novou formu peněz a v tom nejlepším scénáři by úplně nahradily tradiční oběživo. Jakou hodnotu by pak měly? Závisí hlavně na tom, čemu říkáme peníze. Předpokládejme, že jde o M1, tedy tištěné peníze a krátkodobá depozita.
Celková hodnota M1 v zemích G20 představuje 31 bilionů dolarů, celková hodnota kryptoměn nyní dosahuje 235 miliard (bitcoin z toho představuje 131 miliard dolarů). Pokud by kryptoměny plně nahradily M1, jejich hodnota by vzrostla asi stokrát. Pokud by k ničemu takovému nedošlo, musela by jejich hodnota klesnout logicky k nule. Máme tu tedy rozhraní možné budoucí návratnosti kryptoměn. Bitcoin se už nyní k určitým transakcím používá, centrální banky mohou držet kryptoměny jako rezervy, může je začít používat .
Podle Danielssona je ale střední scénář rozšíření kryptoměn nepravděpodobný. Lidé totiž nadále budou chtít brát mzdy ve stejné měně, v jaké platí za rohlíky či u kadeřníka. Nebudou chtít dostávat mzdu v dolarech, v jednom obchodě platit bitcoinem a ve druhém jinou digitální měnou. Kryptoměny tak budou buď naprostým úspěchem, nebo propadákem (velkou roli bude přitom hrát vláda). V tuto chvíli jsou přitom jejich výhody nad tradičními penězi minimální.
Předpokládejme však, že kryptoměny budou nakonec výhodnější a stanou se používanou formou peněz. Vydělají na tom jejich současní investoři a držitelé? Těžko, protože pokud by k tomu došlo, dojde k nahrazení 31 bilionů dolarů oběživa a vlády podle ekonoma nepřipustí, aby na tom vydělalo „pár spekulantů“. Nabídka peněz navíc musí být flexibilní a tudíž pod kontrolou vlády. Pokud by se oběživem stal jen bitcoin s pevně daným objemem, v ekonomice by rostly deflační tlaky a vznikaly by zbytečné ztráty.
Ekonom poukazuje i na to, že kryptoměny jsou jako investice asi pětkrát rizikovější než akcie a ti, kteří na nich doposud vydělali, měli spíše štěstí, než aby těžili z nějakého fundamentálního posílení ceny. „Hovořím se zastánci kryptoměn a čtu jejich úvahy. Mám proto stále silnější pocit, že jejich motivací není racionální analýza, ale téměř náboženský zápal a víra, že kryptoměny změní svět a oni díky nim hodně, hodně zbohatnou. Jakýkoliv protinázor je ihned považován za falešný. Kryptoměny se staly novým náboženstvím, kultem a mizernou investicí,“ tvrdí Danielsson.
Zdroj: VoxEU