Evropská centrální banka (ECB) bude muset zvážit zvýšení úrokových sazeb již příští měsíc, pokud se cenové tlaky v důsledku války s Íránem dále zvýší, řekl člen rady guvernérů ECB a šéf německé centrální banky Joachim Nagel. Další z členů rady a guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau řekl webu Boursorama, že o případném zvýšení sazeb se bude rozhodovat na každém zasedání a jejich zvýšení je pravděpodobnější než snížení. ECB na čtvrtečním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech.
"Za současné situace je možné, že se střednědobý výhled inflace zhorší a inflační očekávání budou trvale stoupat, což znamená, že bude pravděpodobně nutné přijmout restriktivnější postoj k měnové politice," uvedl Nagel.
Připomněl poslední cenový výkyv, který vyvolala ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tato zkušenost podle něj "bude v tomto kontextu hrát důležitou roli", i když se ECB dnes nachází v lepší výchozí pozici.
Nagelovy poznámky podle Bloombergu ukazují znepokojení, protože prudce rostoucí ceny energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě hrozí dalším zvýšením inflace a zároveň brzdí ekonomický růst.
"(Válka) bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla ECB ve středu v souvislosti s rozhodnutím ponechat sazby beze změny. "Její střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a ekonomiku," dodala.
"Analýza scénářů naznačuje, že dlouhodobé narušení dodávek ropy a zemního plynu by vedlo k tomu, že inflace by byla vyšší a růst nižší, než předpokládají základní prognózy. Důsledky pro střednědobou inflaci závisejí především na rozsahu nepřímých a sekundárních dopadů silnějšího a déletrvajícího energetického šoku," uvedla na následné tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.
"Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou zejména vycházet z našeho posouzení výhledu inflace a souvisejících rizik s ohledem na přicházející ekonomické a finanční údaje, jakož i z dynamiky jádrové inflace a síly dopadů měnové politiky," dodala.
V únoru míra inflace v eurozóně podle statistického úřadu Eurostat činila 1,9 procenta, před rokem byla na 2,3 procenta.
ECB předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června. Od té doby drží úroky beze změny.
Izrael a USA poslední únorový den zahájily útok na Írán, ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny. Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala. Při normálním provozu touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Dlouhodobé narušení dopravy v této oblasti může mít výrazný vliv na inflaci.