Tuzemským firmám stále více chybějí zaměstnanci a červencové mírné zvýšení nezaměstnanosti v tomto směru nepřinese žádnou změnu. Nárůst počtu nezaměstnaných na začátku prázdnin je v podstatě vždy jen krátkodobou záležitostí spojenou mimo jiné s příchodem absolventů na trh práce, kteří poté co se rozkoukají, si rychle práci najdou. Proto by titulky o zvýšené nezaměstnanosti neměly vlastně ani nikoho vzrušovat. Obrovský převis volných pracovních míst na trhu práce totiž přetrvá až do příští recese, takže několik málo tisíc nezaměstnaných navíc s ním vlastně ani nic udělat nemůže.
Jak ukazují průběžné statistiky, volných pracovních míst nadále přibývá a jejich počet už překonal 300 tisíc. Při už tak rekordní zaměstnanosti a minimální nezaměstnanosti firmy nemají kde brát a nedostatek zaměstnanců se pro ně stal největší překážkou pro další rozvoj. V průmyslu se tento problém dotýká, podle průzkumů statistického úřadu 37 % firem, ve stavebnictví 29 %. Poptávají se přitom stále ty samé profese, jen počty nabízených míst se stabilně zvyšují. Největší zájem je dlouhodobě o montážní dělníky, kteří si nyní mohou vybírat z více než 40 tisíc volných míst, zatímco ještě před rokem bylo těchto volných pozic jen zhruba 12 tisíc.
Chybějící zaměstnanci na jedné straně a rostoucí zakázky na druhé nutí firmy občas odmítat objednávky, ale mnohem výrazněji zvyšovat mzdy. Rok 2018 se z tohoto pohledu nejspíše stane rokem, kdy mzdy porostou nejrychleji za posledních 18 let, a to jak nominální, tak reálné. Sama centrální banka, která si velmi pečlivě přehřívajícího trhu práce všímá, ve své prognóze počítá s nominálním zvýšením mezd o 8,6 %, respektive s reálnými 6,4 %. A to jsou už čísla, která se nemohou časem nepromítnout do vývoje inflace – ať už té poptávkové nebo především té tzv. nákladové. Proto data z trhu práce sehrávají vedle inflace a kurzu koruny důležitou roli při rozhodování bankovní rady o zvýšení úrokových sazeb a další zpřísňování měnové politiky tak přímo podporují. A co zbývá firmám potýkajícím se s nedostatkem lidí? Mohou spoléhat na pracovní migranty, tlačit na produktivitu, nabízet kratší úvazky, oslovovat seniory, nicméně především musejí ve vlastním zájmu investovat, protože tak velký nedostatek lidí, jaký česká ekonomika v posledních letech zažívá, žádné uvedené opatření – kromě investic – nevyřeší.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruně se během pozdního včerejšího odpoledne podařilo zdolat hranici 25,60 EUR/CZK a vrátila se tedy tam, kde byla naposledy minulý týden. Vzhledem k nižší likviditě na trhu asi nemá smysl tento „návrat“ příliš přeceňovat. O tom, zda si koruna své malé zisky udrží, rozhodne až odhodlání centrální banky zvyšovat její úrokové sazby. Prognóza naznačuje ještě jedno brzké zvýšení repo sazby, o kterém mluvil i guvernér na tiskové konferenci po posledním měnovém zasedání. Takže nyní zbývá odhadnout, kdy se tak skutečně stane. Otevřené jsou všechny termíny až do listopadu, takže rozhodne aktuální kurz koruny a možná i zítřejší inflace, která podle ČNB dopadla stejně jako ta červnová (2,6 %). A to je mimochodem mnohem více, než čeká trh.
Zahraniční forex
Nebýt oslabující turecké liry a britské libry, tak by na globálních trzích vládla výrazná letní nálada. Kurz eurodolaru totiž osciluje okolo hodnoty 1,16 a nezdá se, že by jej do pátečních inflačních čísel v USA něco vyrušilo z letní pohody.
Jak bylo naznačeno výše, výprodej turecké liry nebere konce a na trhu se regulérně začíná spekulovat o zavedení kapitálových kontrol, což je nepřípustné v zemích OECD. Připomeňme, že liru zasáhla dokonalá bouře v podobě omezení nezávislosti centrální banky, strachu z vysokého deficitu běžného účtu a amerických sankcí (ať již proti tureckým ministrům či sousednímu Íránu).