Marco Polo, proslulý benátský obchodník ze třináctého století, byl jedním z prvních Evropanů, kteří obchodovali s Čínou. Představte si, že by se benátský stát začal, byť až po čase, bát, že Polo nakupuje z Číny příliš mnoho hedvábí a koření, aby je se ziskem prodal v Evropě. Úřady by znepokojilo, že „obchodní deficit”, který vytváří, ztenčuje zásoby benátského zlata a zároveň dává práci Číňanům, místo Benátčanů.
V této smyšlené historii Benátky sestaví radu expertů, aby rozhodla, zda jsou rizika, jež obchodní deficit přináší, důvodem k odvetě v podobě cel, kvót, případně dokonce zákazu obchodu s Čínou. Během rokování rady vyvstanou dvě konkurenční teorie.
Boj dvou skupin
Jedna skupina – „merkantilisté“ – tvrdí, že je úkolem státu maximalizovat zásoby zlata a chránit zaměstnanost v domácí výrobě tím, že uvalí cla, omezí směnu zlata za dovoz a přinutí Čínu, aby z Benátek kupovala stejné množství zboží, jaké Benátky kupují z Číny. Pokud Čína odmítne, Polovy nákupy bude nutné omezit.
Druhá skupina, tu vede Adamo Fabbro, se hlásí k argumentaci laissez-faire, tedy že by stát do trhů zasahovat neměl. Nakupováním zboží z Číny Polo podporuje hospodářský blahobyt v Benátkách: spotřebitelé mají přínos ze zboží, které by si jinak – přinejmenším za tak nízkou cenu – na domácím trhu koupit nemohli, a kupci profitují z prodeje čínského dovozu s obchodní přirážkou. Klesá sice počet pracovních míst ve výrobě, ale přibývají místa v maloobchodě a stoupají výdaje – nejen za čínské zboží, ale i za místní produkty a investice.
Co se týče vyčerpání benátských zásob zlata, Fabbro nabízí důvtipné řešení: papírovou měnu, benátský dolar (BD), již by ostatní země mohly být nuceny přijmout, protože Benátky jsou hlavní obchodní mocností světa. Čína už by nezískala žádné benátské zlato a BD by mohla používat k nákupu zboží z Benátek, čímž by posilovala místní výrobu. S cílem zachovat hodnotu – tedy věrohodnost – BD navrhuje Fabbro založit centrální banku, která bude řídit peněžní nabídku, aby předcházela nadměrné inflaci.
Benátské lídry přesvědčí. Fabbrova doporučení se uskuteční a Benátky se, jak Fabbro předpověděl, díky vzkvétajícímu obchodu, svižnému hospodářskému růstu a široké prosperitě (to vše volné trhy umožnily) stanou vůdčí světovou mocností.
Období prosperity
Jeden velký benátský kupec, Walmartius, nakoupí každoročně čínské zboží v hodnotě 50 miliard BD a prodá je na místním trhu, což je podnikání, které podporuje tvorbu tisíců pracovních příležitostí v místním maloobchodě a snižuje ceny benátským spotřebitelům. Jiný obchodník, Appleos, vymýšlí v Benátkách vyspělou techniku a vyrábí ji v Číně, díky čemuž se této společnosti podařilo dosáhnout tržní hodnoty ve výši bilionu BD.
Obchodní schodky skutečně bobtnají, ale nic Benátky nestojí, protože jsou denominované v jejich vlastní měně, již ostatní země dobrovolně směňují za zboží. Ostatně netrvalo dlouho a veškerý mezinárodní obchod probíhá v BD, který je všeobecně přijímán jako náhražka zlata.
Díky tomu, že benátská centrální banka spolehlivě předchází devalvaci BD, důvěra v měnu dále roste a vzniká tak pozitivní cyklus. Zanedlouho už všechny země světa kupují dluhopisy v BD, aby je držely ve svých devizových rezervách, čímž vlastně financují rozsáhlé benátské rozpočtové schodky. To vše Benátkám umožňuje financovat mohutné veřejné programy a udržovat si největší armádu světa, čímž prohlubují svůj mezinárodní vliv, neboť jdou v čele při vymáhání globálních obchodních pravidel a zabezpečování námořních koridorů.
Tento příznivý stav přetrvá několik staletí. Pracovní místa s nižší přidanou hodnotou, například ve zpracovatelském průmyslu, se sice přesouvají do Číny, kde jsou nižší náklady na pracovní sílu, ale vzkvétají pracovní příležitosti v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou – třeba v technologiích, finančnictví, médiích a maloobchodě. Benátky zůstávají největší ekonomikou světa a vůdčí obchodní mocností se zajištěným postavením na vrcholu globálních hodnotových řetězců.
Bod zlomu
V dějinách lze občas určit přesný okamžik, kdy se věci zvrtnou k horšímu. V tomto příběhu takový okamžik nadešel, když se benátským vladařem stal Donaldo Trumpi.
Ekonomice Trumpi rozumí jen málo. Je spíš herec než tvůrce politik a dychtí získat hlasy jakýmkoli způsobem. Všímá si, že část Benátčanů rozladil úbytek pracovních míst ve výrobě (scházely jim dovednosti nebo flexibilita, aby přešli do sektorů s vyšší přidanou hodnotou), a využívá toho. Připodobňuje obchodní schodky k hospodářským ztrátám – téměř ke krádeži – a vyhlašuje Čínu za nepřítele.
Někteří poradci se Trumpimu snaží vysvětlit, jak obchodní schodky fungují v ekonomice, která ohromně těží z toho, že jí patří hlavní světová rezervní měna. Zpochybňování obchodního deficitu, říkají mu, může ohrozit postavení BD jako rezervní měny. Kromě toho benátský schodek dosahuje jen 3,4 % obřího benátského HDP. Vysvětlují, že návrat k merkantilismu by mohl ostatní přimět k témuž a případně k vytvoření alternativní rezervní měny prostřednictvím globální instituce. Teprve pak by začaly být benátské obchodní schodky problémem, říkají mu. Vláda by byla nucena snížit výdaje, včetně armádních, čímž by ekonomiku uvrhla do recese a narušila mezinárodní vliv Benátek.
Trumpi ale odmítá naslouchat. Po staletích, kdy bylo od merkantilismu upuštěno ve prospěch velice úspěšných politik laissez-faire, se rozhodne si jej osvojit a uvalit cla na benátské obchodní partnery, počínaje Čínou. Skončí to zhruba tak, jak se jeho poradci domnívali.
Trumpiho přístup nahlodá globální ekonomický řád opřený o pravidla, který světu (a Benátkám) tak dobře sloužil. Nakonec se k merkantilistickým politikám vrátí i okolní svět, uvalí obchodní bariéry a odmítne používat BD k mezinárodnímu obchodování. Instituce, již Benátčané pomohli založit a kdysi vedli, Mezinárodní měnový fond, vytvoří novou rezervní měnu, založenou na směnitelnosti za zlato. Během následujícího století Benátky bezmocně přihlížejí ochabování své hospodářské a vojenské moci.
Bohužel hrozí, že teď se tato smyšlená minulost stane naší reálnou budoucností. Pokud k tomu dojde, bude to významný přelom v dějinách světa – tím pozoruhodnější, že na rozdíl od většiny takových zvratů nebude pochyb o tom, na čí hlavu padá vina.
Autor: Asad Jamal je zakladatel a předseda představenstva ePlanet Capital, společnosti se sídlem v Silicon Valley, která se zaměřuje na rizikový kapitál.
Copyright: Project Syndicate, 2018.
www.project-syndicate.org