Projednat poslední letošní prognózu a především rozhodnout o nastavení úrokových sazeb dnes čeká bankovní radu ČNB. Na zářijovém zasedání centrálních bankéřů se našly dva hlasy pro zvýšení sazeb a šéf centrální banky pak na tiskové konferenci připustil, že otázka zpřísnění měnové politiky se nejspíše vrátí na stůl i v listopadu. Vývoj v mezičase od posledního měnového sezení ČNB však ani nezmírnil vnější rizika a nejistoty (pouze opět odsunul brexit a naznačil možnost ukončení obchodních válek) a nepřinesl ani žádná povzbudivá čísla ze zahraničí, nemluvě o těch domácích. Když k tomu připočteme vývoj koruny, která výrazně snížila svůj odstup od stávající prognózy, tak důvodů k dalšímu zvýšení sazeb v čase, kdy velké centrální banky své sazby snižují, příliš mnoho nenajdeme. Samozřejmě je možné mluvit o (dočasně) vyšších inflačních tlacích nebo přetrvávajícím napětí na pracovním či realitním trhu, avšak je otázkou, nakolik jde o argumenty v tomto čase silné, a navíc ovlivnitelné ze strany centrální banky.
Ani várka nejnovějších čísel z tuzemské ekonomiky není zrovna optimisticky přesvědčivá. Výkon průmyslu v září v meziročním srovnání poklesl o 0,6 % a v plusu zůstalo jen několik málo oborů s výrobou dopravních prostředků a elektrických zařízení počínaje, farmacií a papírem konče. Zatímco dvě třetiny oborů v rámci zpracovatelského průmyslu byly (co do počtu, nikoliv podílu na výrobě) v tomto měsíci v mínusu. Nové zakázky sice skončily v plusu, avšak jde v první řadě o čísla neočištěná od výrobní inflace ani od vlivu vyššího počtu pracovních dnů, na což nelze při jejich případné „chvále“ zapomínat. Automobilový průmysl – jako nejvýznamnější část průmyslu si co do výroby i objednávek vede sice stále dobře, nicméně nelze zcela přehlédnout ani už avizované omezování výroby ve druhé největší tuzemské automobilce nebo pokles zaměstnanosti v průmyslu ve třetím kvartále. Dvourychlostní průmysl, respektive dvourychlostní ekonomika je realitou, s níž bude při svém rozhodování muset počítat i ČNB. Vzhledem k tomu, že akutně ji nic k rychlému navyšování sazeb netlačí, mohla by i tentokrát své sazby ponechat beze změny.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna včera otestovala hranici 25,50 EUR/CZK a v průběhu odpoledne se zase vrátila těsně nad ní. Dnes bude koruna s napětím vyčkávat na rozhodnutí bankovní rady a na její výhled v podobě nové prognózy. Nepůjde totiž jen o to, zda ČNB sazby dnes změní, ale i o její vlastní očekávání dalšího vývoje. Prognózy v poslední době vyznívaly poměrně optimisticky, ať už jde o růst ekonomiky nebo posilování české měny. Takže se dnes ukáže, nakolik ČNB vlastně změní svůj názor na blízkou ekonomickou realitu či zda „jen“ neodsune prognózované trendy o něco málo více do budoucna. Takže celkově půjde nejenom o samotné rozhodnutí o sazbách, ale i o prognózu a tón s jakým ji guvernér nakonec představí.
Zahraniční forex
Americký dolar se dostává znovu do kurzu a testuje zpátky hranici 1,10 EUR/USD. Pomáhá mu možná lehký nárůst napětí okolo obchodních válek - z jednání včera unikly informace, že podpis fáze jedna americko-čínské dohody může být nakonec odložen na prosinec. Dnes po ránu kosmeticky horší německý průmysl může euru ubrat trochu sil (překvapení ale i s revizemi není výrazné).
Ropa
Nad očekávání svižný růst amerických zásob surové ropy oslabil během včerejšího obchodování cenu severomořské ropy Brent, která klesla zpět pod úroveň 62 dolarů za barel. Nárůst zásob o téměř osm milionů barelů reflektuje jak propad na straně amerických exportů (v souvislosti se sankcemi uvalenými na čínskou rafinérskou společnost COSCO za obchodování s Íránem), tak nižší využití domácích rafinérských kapacit. Americká produkce naproti tomu zůstává beze změny na rekordní úrovni 12,6 mil. barelů denně, což v souvislosti s pokračujícím omezování těžby ze strany Saúdské Arábie a Ruska umocňuje pozici USA jako největšího globální producenta ropy.