Na akciovém trhu prý panuje přílišný optimismus, Čína fandí elektromobilitě více než západ. Ekonomice Německa se ke konci roku daří podobně jako té italské a v Česku by mohly domácnosti řešit nedostatek elektřiny. Přinášíme pravidelné Perly týdne.
Ve světě…
Příliš mnoho optimismu: podle CNBC tvrdí, že investoři by se měli otočit k defenzivě a kupovat akcie jako . Stratégové firmy se domnívají, že index S&P 500 uzavře příští rok pouze na 3 000 bodech. Nejistotu na trzích budou zvyšovat obchodní tenze a prezidentské volby v USA a obojí bude spolu se stárnoucím cyklem zvyšovat atraktivitu defenzivních akcií. Banka dodává, že americký produkt by měl příští rok růst o méně než 2 %, tudíž pod dlouhodobějším trendem.
CNBC dodává, že cíl ve výši 3 000 bodů je jedním z nejpesimističtějších na trhu, podobný má jen UBS. uznává, že uvolněná monetární politika a pozitivní sezónní data mohou akciím pomoci, ale během příštího roku se trh bude stále více zaměřovat na fundament. A z tohoto důvodu je lepší být opatrný. CNBC také poukazuje na analýzu od RBC, podle které jsou velké investiční instituce nyní nejvíce optimistické za řadu měsíců, což by ale mělo sloužit jako varování.
Siegel obrací: CNBC také přináší rozhovor se známým býkem a profesorem financí Jeremym Siegelem. Ten říká, že pokud Spojené státy v polovině tohoto měsíce skutečně zavedou cla na další čínské zboží a nebude dosažena obchodní dohoda s Čínou, akcie by mohly reagovat negativně. „Nevím, zda bych chtěl v té době být v akciích“, uvedl konkrétně Siegel. A dodal, že atraktivní by v příštím roce měly být zejména defenzivní tituly a „vše, co poskytne nějaký výnos“. Výnosy vládních obligací se totiž podle něj budou držet i nadále na nízkých úrovních.
Čína fandí elektromobilům, Západ ne: Reuter poukazuje na průzkum zpracovaný společností OC&C Strategy Consultants. Ten ukazuje, že v době, kdy řada firem mohutně investuje do elektromobility a autonomního řízení, panuje v Číně mnohem větší podpora těchto technologií než na Západě. Podle průzkumu konkrétně 90 % Číňanů uvedlo, že by zvažovalo, či si „rozhodně zakoupilo“ elektromobil. Ve Spojených státech má ovšem takový postoj jen asi polovina tázaných, v Evropě 64 % - 77 % lidí.
Akcie jsou a nejsou drahé: Investiční společnost Schwab se věnuje současné valuaci amerických trhů a porovnává řadu příslušných ukazatelů, které zpracoval Ned Davis Research. Podle nich je nyní index S&P 500 „velmi drahý“, pokud jeho valuaci soudíme na základě poměru tržní kapitalizace k nominálnímu produktu. Drahý je pak například podle poměru tržních cen akcií k jejich účetním hodnotám, podle Shillerova CAPE (cyklicky upraveného PE), či poměru cen k toku hotovosti.
Opačný obrázek pak ukazuje kalkulace rizikové prémie akciového trhu, či takzvaný Fed model, který dává valuaci akciového trhu do souvislosti s výnosy vládních obligací. Schwab k tomu dodává, že makroekonomické podmínky a výše výnosů vládních obligací ospravedlňují vyšší valuační násobky. Nicméně pokud by se příští rok zvedla inflační očekávání, či nastalo zklamání na straně ziskovosti obchodovaných společností, trh by svůj optimismus mohl přehodnotit.
Líp už to nejde: The Economist se věnuje PISA testům, které porovnávají dovednosti studentů v oblasti matematiky a přírodních věd v 79 zemí. Poslední výsledky byly zveřejněny třetího prosince. The Economist tvrdí, že v posledních letech panovalo přesvědčení, že nové informace a technologie pomohou ke zlepšování systému vzdělávání a tudíž k plošnému zlepšování výsledků testů. Jenže k tomu v praxi nedochází. „Výdaje na žáka v zemích OECD vzrostly o 15 %, ale průměrné hodnocení je od doby, kdy testy začaly, zhruba stále stejné. Pokud vybereme nějakou náhodnou zemi, je u ní stejná pravděpodobnost zlepšení i zhoršení“, píše The Economist.
Nové výsledky ukazují, že výrazný pokrok učinila Čína a její studenti jsou v některých provinciích výrazně před průměrem OECD. Znatelně se naopak zhoršily třeba výsledky Finska. The Economist tvrdí, že k celkovému zlepšování výsledků nemusí docházet proto, že i kdyby se zlepšoval systém vzdělávání, na studenty má velký vliv i společnost a její kultura. A navíc se zdá, že po překročení určité hranice výdajů na žáka se již nedostavuje další pozitivní efekt v jeho výsledcích. To ale neznamená, že systém vzdělávání nelze zlepšovat. Andreas Schleicher z OECD například v rozhovoru pro The Economist poukázal na to, že řada zemí se zaměřuje na snižování počtu žáků ve třídách, přestože výzkum jasně ukazuje, že prioritou by měla být kvalita učitele a ne velikost třídy.
Německo na úrovni Itálie: Eurostat porovnává růst HDP v evropských zemích ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Podle následujícího grafu rostl produkt nejpomaleji v Německu a Itálii, znatelně pod průměrem EU a eurozóny se nacházelo i Rakousko. Naopak nejvyššího růstu dosahovala polská a maďarská ekonomika. Česká republika se s cca 0,4 % růstem pohybovala na úrovni Belgie, Španělska, Nizozemí a Slovenska.
Nizozemci a my pak podle druhého grafu patříme mezi země s nejčastějšími návštěvami dentisty v Evropě. V Dánsku, Rumunsku a zejména na Kypru se k dentistům chodí mnohem méně:
... a u nás doma
Domácnosti budou řešit nedostatek elektřiny: Seznam.cz informuje tento týden o tom, že „nedostatek elektřiny, který hrozí v následujících letech, by mohly pomoci řešit i domácnosti. ČEPS je totiž chce zapojit do svých systémů a určitou kapacitu si u nich rezervovat. Lidé by cíleně měnili svou spotřebu elektřiny, a pomohli by tak s řízením elektrizační soustavy“.
Portál dodává: „Podle nejnovější studie ČEPS by se Česko bez nových elektráren mohlo už od roku 2030 stát závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí“. Jenže ani v Evropě nemusí být energie dostatek: Domácnosti a firmy by se tak mohly „spojovat do určitých energetických komunit. To znamená, že budou reagovat tím, že budou snižovat spotřebu...za rezervování určité kapacity, a tedy připravenosti vzdát se určitého komfortu, by jim ČEPS platil“.
Násilí na dětech: Seznam.cz píše i o tom, že „Česko patří v EU mezi několik posledních zemí, které dosud nezakázaly tělesné trestání dětí. A mělo by zákaz zvážit. Na konferenci k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte to v Praze řekla ombudsmanka Anna Šabatová“.
Zákaz bití a jiného fyzického týrání podle portálu doporučil ČR před lety výbor OSN pro práva dítěte, pak i Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Podle studie Univerzity Karlovy z roku 2004 totiž nikdy nezažilo tělesný trest jen 14 ze sta českých dětí. U čtvrtiny bitých chlapců a děvčat se pak dalo mluvit o týrání – dostávali tvrdým předmětem a po bití jim zůstávaly stopy.
„Loni v říjnu provedla agentura Nielsen Admosphere pro Ligu otevřených mužů (LOM) průzkum, jak se Češi stavějí k uzákonění zákazu fyzických trestů u dětí. Z výsledků vyplynulo, že celé tři čtvrtiny Čechů a Češek nad 15 let jsou proti tomuto zákonu. Postoj Čechů k fyzickému trestání dětí se tak podle průzkumu historicky zásadně nezměnil. V průběhu posledního roku se však ukázalo, že to není úplně pravda. Kurzy, kde se rodiče učí zvládat různé situace bez fyzického trestání a výbuchu vzteku, od té doby praskají ve švech“, píše portál.