Ministerstvo obrany odmítlo, že by chystalo změnu zákona, který by oslabil roli Parlamentu v době krize. Vláda měla podle mluvčího ministerstva Jana Pejška pouze dostat k informaci doporučení odborné skupiny, která od roku 2015 posuzovala možnosti řešení krizových situací. Reagoval tak na kritiku vládního materiálu, kterým by se měl kabinet v nejbližší době zabývat. Opozice se obává oslabení Parlamentu. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) označil načasování předložení materiálu vládě, která ho měla vzít pouze na vědomí, v současné situaci za náhodné a nešťastné. Nad případnými změnami by podle něj musela být široká politická shoda. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zdůraznil, že se materiál nebude projednávat nyní, když je v ČR nouzový stav. Materiál se nebude projednávat ani podle premiéra Andreje Babiše (ANO).
Deník Aktuálně.cz a týdeník Respekt v pondělí napsaly, že ministerstvo obrany navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor Parlamentu. Podle Pejška je předkládaný dokument pouze doporučením odborné skupiny složené ze zástupců ministerstev obrany, vnitra, zahraničních věcí, spravedlnosti a Úřadu vlády, který byl vládě předložen pouze jako "úvahový dokument". Tento úkol obrana dostala od vlády v roce 2015.
"Jde o pouhé doporučení meziresortní odborné skupiny, jak řešit připadnou krizovou situaci. Nechceme oslabovat Parlament, chceme o všem vést diskusi napříč politickými stranami, což je v dokumentu jasně uvedeno. Načasování do současné mimořádné situace je náhodné a nešťastné," uvedl v tiskové zprávě Metnar. Na twitteru dodal, že pokud by k podobné změně zákonů mělo někdy dojít, musí nad tím panovat široká politická shoda.
Podle náměstka ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Radomíra Jahody odborníci zkoumali varianty, jak postupovat v krajní situaci, kdy nebude usnášeníschopná Sněmovna nebo vláda. "Stát musí mít stanovené kompetence a být připraven na tyto hypotetické situace, které mohou nastat. Proto vznikl tento úvahový dokument, o kterém chceme dále diskutovat napříč politických spektrem," dodal Jahoda.
Co je v dokumentu?
V dokumentu, který má ČTK k dispozici, se odborná skupina zabývala posouzením krizových situací, na které v současné době zákony nepamatují. První se týká situace, když by nebyl schopen se sejít Parlament a bylo by třeba vyhlásit stav ohrožení státu (SOS) a válečný stav. Ty následují po stavu nouze, který platí v ČR v současné době kvůli pandemii koronaviru. Nyní je SOS vyhlašován Parlamentem na návrh vlády, podobné je to u válečného stavu. Dokument doporučuje, aby v neodkladných situacích, kdy se nemůže sejít Parlament, mohla vyhlásit SOS vláda, případně i jen premiér, Parlament by jej následně potvrdil nebo zrušil. Podobně se nyní postupuje při vyhlášení stavu nouze.
Zároveň se dokument zabývá situací, kdy v době krizových stavů ztratí vláda usnášeníschopnost. Odborníci doporučili, aby mohl v takém případě vládu zastoupit premiér, ministři by následně museli jeho rozhodnutí potvrdit.
Hamáček i Babiš vyloučili, že by se vláda nyní materiálem zabývala. "Rozhodně nehrozí, že by se tato zásadní materiál projednával v nouzovém stavu. O celé problematice se diskutuje už rok a zkušenosti ze současné krize je potřeba do návrhu promítnout," uvedl na twitteru Hamáček.
"Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to samozřejmě nebudeme," napsal na twitteru Babiš.
Vládní materiál ostře kritizuje opozice, která se obává oslabení role Parlamentu, nelíbí se jí doba, kdy se dokument projednává. Například podle místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) není k posílení role vlády a předsedy vlády důvod. "I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán Sněmovny," uvedl. Návrh v současné situaci označil za ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci.
Někteří zástupci opozice vyzvali Metnara k rezignaci. Představitelé TOP 09 a STAN přirovnali návrh k aktuálnímu dění v Maďarsku, které přijalo kontroverzní zákon, jenž podle kritiků vládě umožňuje bez přesného časového vymezení řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři.
Ilustrační foto: Ustavující schůze v 8. volebním období (20.11.2017), www.psp.cz