Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Van Doren: Pandemie ukazuje, na co věda nestačí

Van Doren: Pandemie ukazuje, na co věda nestačí

21.09.2020 11:03
Autor: Redakce, Patria.cz

Ve Spojených státech řada lidí volá po vědeckém přístupu k pandemii a podobná je situace v řadě dalších zemí. Peter Van Doren z Cato Institute ale poněkud chladí nadšení pro čistě vědecký přístup. Podle jeho názoru věda může posuzovat příčiny a důsledky, ale její závěry samy o sobě většinou nestačí jako základ pro důležitá rozhodnutí. Co se týče současné pandemie, jsou navíc vědecké poznatky „značně omezené“. 

Sami vědci mají rozdílný přístup k testování svých hypotéz a mohou být velmi přísní či naopak mohou brát věci na lehčí váhu. Paradoxně neexistuje žádný vědecký postup, který by ukazoval, jaká míra přísnosti je odpovídající. Často se tak hovoří o intervalech spolehlivosti. Když tak nějaký vědec řekne, že si je o existenci nějakého vztahu z 95 % jistý, znamená to, že z 5 % jsou výsledky jeho testů dány něčím jiným než „skutečným“ efektem. Tato 95% spolehlivost je přitom podle Van Dorena brána jako jakási konvence. 

Míra důvěry je ale otázkou volby. Například fyzikové ji berou extrémně, v některých testech se pracuje s 99,99997% jistotou, což znamená, že falešný pozitivní signál se objeví v jednom z 3,5 milionu případů. Van Doren podotýká, že kdyby se s takovými čísly pracovalo v medicíně, k žádným přijatelným výsledkům bychom nikdy nedošli. K tomu hraje velký vliv to, kolik pozorování se při různých testech provádí. 

Van Doren tvrdí, že pokud by vědci a politici chtěli, aby ti, kteří jsou očkováni proti COVID-19, pocítili negativní vedlejší účinky v 0,1 % případů, muselo by testy projít asi 2,9 milionu lidí. Požadavek na 0,1 % případů s vedlejšími účinky se přitom může na první pohled zdát jako příliš přísný, ale v případě americké populace by to znamenalo celkem 330 000 lidí. Takže i kdyby byla vakcína testována na téměř 3 milionech lidí s 95% spolehlivostí, stále by 330 000 lidí mohlo mít vedlejší příznaky. A to, zda jde o přijatelné množství, už vůbec není otázka pro vědce. 

Vědci přesto v podobných případech promítají vlastní postoje do svých doporučení. Podle Van Dorena tak nečiní agresivním způsobem, ale přece jen tak činí. Příkladem může být petice, kterou podepsali někteří vědci pro podporu protestů, které propukly po smrti George Floyda. Jenže řada z těchto lidí předtím podepsala petici proti veřejným protestům, které propukly ve chvíli, kdy došlo k povinnému uzavírání firem. 

Co věda dělat může, je jasně specifikovat, jaké máme možnosti a jaký je celkový rámec pro rozhodování. I zde nicméně narážíme na praktické problémy a dobře je demonstruje nošení roušek. Na počátku roku se věřilo, že virus COVID-19 se přenáší pouze od lidí, kteří mají symptomy nákazy. Pak se ale začaly množit důkazy, podle kterých dochází i k asymptomatickým přenosům. Což byl argument pro nošení roušek. Jenže například švédští či francouzští vědci stále tvrdili, že k takovému přenosu nedochází. Jeden z letáků francouzské vlády dokonce jasně tvrdil: Žádné symptomy = žádné riziko nákazy. A v USA na počátku roku někteří zdravotní experti apelovali na veřejnost, aby nekupovala roušky, aby jich bylo dost pro zdravotní personál. Během pár měsíců ale bylo nošení roušek považováno za známku odpovědnosti. 

Roušky nejsou jedinou oblastí, kde vládnou značné nejasnosti. Například epidemické modely z University of Pennsylvania tvrdí, že federální distrikt Columbia bude potřebovat téměř 1,5 tisíce plicních ventilátorů. Ale model z University of Washington hovoří o 107 ventilátorech. Další příklad velké neznámé: Na počátku pandemie nebyly zavedeny přísné restrikce ve Švédsku a ve Velké Británii, tam ale záhy vědci přišli s odhadem vysokého počtu zemřelých a země přešla k přísným restrikcím. Švédsko se drželo svého kurzu dál. Japonsko zase testovalo jen omezený počet lidí i přesto, že má velký podíl starší populace. Vláda tam také nikdy nenutila firmy k uzavření provozu, a přesto není epidemický vývoj v této zemi nijak špatný. „Pokud má věda odpovědi, tak kterým vědcům máme naslouchat?“ To je otázka, kterou podle Van Dorena podobné příklady budí. 

Proč přes všechno uvedené tolik prahneme po tom, aby nám odpovědi předkládali vědci? Příčina může být v tom, že „většina lidí vědu nechápe – nechápou statistiku, to, co vědci vlastně dělají, jak se přou, jaké používají metody“. V určitém smyslu pak může vědecká komunita fungovat tak jako dříve kněží. Má autoritu, která pramení z toho, že o něčem ví více než běžní lidé. V některých případech je pak naše nedostatečné porozumění věci maskováno tím, že používáme velmi složité modely, kterými „předstíráme, že víme víc, než skutečně víme“. 

Van Doren dodává, že pro některé vědce může být jejich profese cestou k tomu, jak si užívat moci. Pro politika je pak věda zase způsobem, jak se „schovat“ a nemuset dát najevo své vlastní postoje a preference. Veřejnost a také novináři zase trpí tím, že po vědě chtějí víc, než může nabídnout. Požadují jasné odpovědi typu „toto je bezpečné, toto ne“. Věda ale mnohdy nabízí pestřejší odpovědi, které se odvíjí od různých předpokladů. 

Zdroj: Blog Cato Institute


 
 

Čtěte více:

Zlomový okamžik pro centrální banky
21.09.2020 5:52
Americký ekonom Barry Eichengreen, který se zabývá hospodářskými dějin...
Bloomberg: Během léta 2020 se z drobných investorů staly velryby
18.09.2020 11:00
O Wall Street koluje několik vtipů, které vysvětlují divokou jízdu na ...
Víkendář: Ignorovaná Hayekova otázka
20.09.2020 8:48
Podle některých názorů je brexit způsobem, jak umožnit britské vládě f...

Váš názor
  • aj jaj
    21.09.2020 22:21

    stačilo povolit mms1 a nebyl koronavirus
    boubínak
Aktuální komentáře
25.10.2020
9:16Víkendář: Villeroy o dalším postupu ECB a vývoji v evropské ekonomice
24.10.2020
9:08Víkendář: Keynes měl pravdu
23.10.2020
22:11Wall Street zakončila týden nerozhodně, Intel po výsledcích -11 %  
18:33Naučte se vydělávat na finančních trzích: Juniorská škola tradingu od FXstreet.cz
18:19Přichází boomdeflace?
17:42Zahájí Pilulka v pondělí na STARTu divokým úvodem? Podrobnosti o obchodování
17:04Akcie v USA zaostávají za Evropou, eurodolar přestal růst  
16:57Hinnosaar: Stěhování a spotřeba alkoholu
15:29Michl: ČNB může setrvat ve vyčkávacím módu
14:44Komentář: Výsledky a výhled Intelu vrací investory do reality  
14:20Vydavateli kreditních karet American Express prudce klesl zisk
13:05Perly týdne: Býk na komoditách, čínský impuls pro Německo a my dál trháme hypotéční rekordy
11:31Babiš předal Zemanovi návrh na odvolání ministra Prymuly. Dodal také jméno nástupce
11:06EY: Aktivita na trhu s primárními úpisy akcií výrazně stoupla
11:04Daimler publikuje kompletní kvartální čísla (komentář analytika)  
10:31Debata s volbami nezamíchá, německý průmysl překvapil. Euro a akcie ráno stoupají  
10:02Společnost RSRE INVEST a.s. - Oznámení VI. výplata kuponu RSREINV 1 5,0/22
9:54Daimler zvýšil čtvrtletní zisk o 19 procent na 2,1 miliardy eur
9:45Minoritní akcionáři PFNonwovens mají dostat v rámci vytěsnění 719,50 Kč za akcii, souhlasí ČNB
9:16Rozbřesk: Pandemie tlačí na zvyšování dluhu ČR, jak moc 2. vlna spláchne evropské PMI a euro?

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data