V minulém článku jsme se zabývali hodnotovým investováním a pravidly Benjamina Grahama, který je považován za zakladatele tohoto investičního přístupu. Pokud se bavíme o hodnotovém investování, tak nemůžeme opomenout Grahamova nejslavnějšího žáka, kterým není nikdo jiný než Warren Buffett. Tento slavný investor se nikdy netajil tím, že svou investiční filozofii postavil právě na základech geniálního Grahama. Svou výjimečnost dokázal Buffett v rámci investiční společnosti , kterou spoluvlastní s dalším investičním mágem Charliem Mungerem.
Co vlastně pojem "hodnotové investování" znamená? Zúčastněte se našeho webináře Pohled hodnotového investora na současné trhy a pronikněte do hodnotového investování ještě více. Webinářem vás 26. října provede ostřílený matador finančních trhů, hlavní makléř Patria Finance a autor tohoto textu Pavol Mokoš.
Lawrence A. Cunnigham, profesor, hodnotový investor a expert na , napsal v roce 1998 knihu The Essays of Warren Buffet, která se skládá především z výročních zpráv (úvah), které Buffett v minulosti poslal akcionářům . Tato kniha prošla již několika edicemi, když ta poslední nedávno vydaná byla dokonce už šestou. V této knize je popsáno mnoho z toho, jak vlastně Buffett v minulosti přistupoval a doposud přistupuje k investování.
Podívejme se nyní na moudro, o které se v těchto svých úvahách Buffett dělí se svými investory. Před samotným popisem investiční strategie se podívejme, jak se těmto hodnotovým investorům dařilo. Grahamova investiční společnost Graham-Newman dosahovala po dobu 30 let v období 1926 - 1956 přibližně 20% roční výnos, zatímco Buffett na to od roku 1956 navázal a v následujících více než 30 letech do roku 1988 dosahoval více než 20% p.a. zhodnocení. Během tohoto 63 let dlouhého období rostl trh přibližně 10% p.a. tempem, takže přístup Grahama a Buffetta vynášel zhruba dvojnásobně vyšší výnos než celkový trh, což podle Buffetta už nemůže být náhoda a jasně dokazuje validitu jejich investiční strategie. Buffett k tomu ale skromně dodal, že jeho situace byla jednodušší, protože on na rozdíl od Grahama nemusel čelit velice náročnému období 1929 – 1932. Pro představu, investování 1 000 USD do hlavního indexu (10 % p.a. zhodnocení) v tomto 63letém období a při reinvestování ročních výnosů by investorovi přineslo 405 000 USD. Pokud by však investoval s průměrným ročním výnosem 20 %, tak by se dostal na 97 000 000 USD.
Buffett se často na Grahama odvolával jako na svého přítele a učitele, a také ho rád citoval. Takto například popsal, jak se ztotožňuje s Grahamovým popisem pana Trhu (Mr. Market). Pan Trh je mimořádně vstřícný kamarád, který neustále nabízí kotace a cenu za daný cenný papír. Pan Trh je však mimořádně náladový a někdy, když se daří, tak vidí vše velice optimisticky a nabízí za akcie vysoké ceny. Jindy ale na něj padne deprese, kdy vnímá vše černě, a ceny akcií stlačí hluboko dolů. Dalším povahovým rysem pana Trhu je i to, že vás nikdy do obchodu nijak nenutí, a investor si může sám vybrat, kdy s ním chce obchodovat. Z toho vyplývá, že nejlepším obdobím pro investování je depresivní nálada pana Trhu, která nabízí investorům ty největší příležitosti. V tomto duchu se Buffett vyjadřoval i ke svým akcionářům, když jim vysvětloval, proč je špatná nálada na trhu a pokles cen akcií vlastně skvělou zprávou pro investory. Buffettovo tvrzení vychází z toho, že jeho je na trhu neustále připravena k zajímavým nákupům. V takovém případě je pokles cen příležitostí k výhodnému nákupu, což je pro dlouhodobé investory skvělou zprávou.
Buffett při popisu své investiční filozofie často používal příklady z minulosti. Jedním z příkladů je nákup farmy, zatímco o farmaření nic nevěděl, ale správně předpokládal, že ceny zemědělských komodit ani cena půdy výrazně nepropadnou. Z toho vychází jeho první rada ohledně investování: „Nemusíte být expert, abyste dosáhl uspokojivých investičních výnosů. Pokud jim ale nejste, tak si musíte uvědomovat svá omezení a držet se kurzu, který pro vás bude dobře fungovat. Udržujte věci v jednoduchosti a nenahánějte vysoké výnosy spojené s vysokým rizikem.“
Jeho druhá rada zní následovně: „Zaměřte se na budoucí produktivitu aktiva, které kupujete. Pokud se necítíte komfortně při sestavování alespoň hrubého odhadu budoucích výnosů aktiva, tak na něj prostě zapomeňte a posuňte se dál. Není třeba být vševědoucí, stačí jen rozumět krokům, které děláte.“ To, že se těchto pravidel Buffett sám drží, dokazuje i jeho vyhýbání se technologickým titulům, o kterých tvrdí, že jim nerozumí.
Ve třetím pravidlu Buffett varuje před spekulací, když se odvolává na výše uvedené druhé pravidlo a tvrdí: „Pokud se místo toho (bodu dvě) zaměřujete pouze na potenciální cenový vývoj aktiva, tak spekulujete. Na tom není nic špatného. Ovšem já nedokážu úspěšně spekulovat a jsem skeptický ohledně těch, kteří tvrdí, že dokážou dlouhodobě profitovat z takových spekulací.“
Další rada Buffetta vychází z jeho zkušeností s investicemi do nemovitostí, ve kterých se zaměřil pouze na to, co budou produkovat, a vůbec nebral v úvahu možný vývoj ceny. Konkrétně k tomu řekl: „Zápasy vyhrávají hráči, kteří se zaměřují na to, co se děje na hřišti, a ne ti, kteří soustředí svou pozornost na výsledkovou tabuli.“
V posledním bodě doporučuje Buffett investorům, ať se nenechají příliš ovlivňovat makroekonomickými analýzami a odhady, které on osobně považuje za ztrátu času, když k tomu dodává: „Ve skutečnosti mohou být tyto analýzy nebezpečné, protože to může zkreslit váš pohled na věci, které jsou opravdu důležité.“
O investičním přístupu „Věštce z Omahy“, jak je někdy tento geniální investor přezdíván, by se toho dalo napsat mnohem více, ale vzhledem k omezenému prostoru, který tady máme, přidám jako poslední věc jeho pohled na hodnotové investování. Buffett odmítá rozdělovat investování na hodnotové a růstové, protože pro něj je růstové investování součástí toho hodnotového, a tudíž jsou oba přístupy úzce propojené. Tento již 91letý investor dále odmítá definici hodnotového investování jako investice do levných společností. Podle něj je nesmysl kupovat akcie jenom proto, že jsou levné, když od svých investic vyžaduje dlouhodobě rostoucí cash flow.
Dalším klíčovým ukazatelem je dlouhodobě vysoká návratnost investovaného kapitálu, kterou mnoho nízko oceněných akcií nesplňuje, a tudíž se nekvalifikují ani jako potenciální investice. Buffett se o tomto přístupu naučil z vlastních chyb, když mezi jeho první investice patřily akcie textilní společnosti Berkshire, které ho zlákaly především svou „nízkou“ cenou. Dalším takovým špatným rozhodnutím byl nákup opět „levných“ akcií sítě obchodních domů Hochshild Kohn, které se mu podařilo koupit s výrazným diskontem vůči účetní hodnotě. Investice do firem, kterým se nedaří, přirovnal Buffett k investici do cigaretových nedopalků. Sice jsou velice levné, ale dostanete z nich maximálně jeden nebo dva šluky. Buffett k tomu řekl: „Pokud nejste expert na likvidaci společností, tak takový přístup k investování je bláznivý. V těžkém byznysu, než je vyřešen jeden problém, objeví se další – v kuchyni nikdy není pouze jeden šváb. V druhém kroku, jakoukoliv výhodu získáte z nízké ceny, brzy ztratíte kvůli nízké návratnosti, kterou tento byznys přináší.“ Kromě vysoké návratnosti kapitálu je pro Buffetta zásadní kvalita managementu, ovšem ani ten nedokáže zázraky se špatnou firmou. Tuto lekci, kterou Buffetta naučil sám život, popsal slovy: „Dobří žokejové si povedou dobře na dobrých koních, ale neuspějí na zchátralých herkách“.
Je lepší investovat do ETF, nebo vybírat jednotlivé tituly? Kolik titulů by v průměru měl investor držet ve svém portfoliu? Co si myslí Buffett o diverzifikaci? Na tyto a další otázky si odpovíme na chystaném webináři.
Zaujalo Vás téma hodnotového investování? Chcete se dozvědět více? Zaregistrujte se zdarma na náš webinář Pohled hodnotového investora na současné trhy, který proběhne v úterý 26. října od 15:00. Těšíme se na Vás!