V posledních dnech se PE amerického indexu SPX dostalo z hodnot nad dvaceti pod devatenáct. U řady sektorů také klesla očekávání dlouhodobějšího růstu ziskovosti. Dnes se podíváme právě na ziskovost a na to, co pohyby na trhu udělaly s opomíjeným, ale docela vypovídajícím měřítkem PEG. Ten dává větší vhled to toho, proč je tradičně mnohem používanější PE vysoko, či nízko.
Odhadovaný pětiletý růst zisků i celého amerického trhu podle dat Eda Yardeniho klesl z cca 24 % na cca 18 %. Tady také slušný sešup, ale za poznámku stojí, že standard po finanční krizi obvykle nepřevyšoval nějakých 12 %. Jinak řečeno, dlouhodobá očekávání jsou stále hodně vysoko. Mezi sektory došlo v posledních dnech k největšímu propadu u zdravotní péče, průmyslu a energetiky, v podstatě nulový posun pozorujeme naopak u utilit, či třeba finančního sektoru (kterému jsem se tu v posledních dnech věnoval více).
Jak je to nyní s poměrem PE a dlouhodobějšího očekávaného růstu zisků? Před časem jsem tu psal, že ač je PE hodně vysoko, PEG je minimálně z historického hlediska dost nízko. Což můžeme celkem jednoduše interpretovat tak, že valuace trhu (PE) je taženo nahoru zejména vysokým očekávaným růstem. Jak jsem psal výše, v posledních dnech došlo k výraznému posunu PE i očekávání, a to směrem dolů. Ve výsledku to podle dat pana Yardeniho generuje PEG mírně nad jednou. Což je stále znatelně pod nějakým historickým standardem měřeným minimálně od roku 1995.
Relativně k očekávanému růstu tedy americké akcie valuačně nijak našponované nejsou. Onen růst je ale z hlediska historie hodně vysoko. Nemělo a nemá tedy z tohoto pohledu moc velkou logiku ukazovat ohledně našponovanosti PE na věci jako je monetární politika (protože PEG je dost nízko), ale právě na ona očekávání. Relativně k historii jsou přitom nyní vysoko zejména u telekomunikací, finančního sektoru, realit a materiálů.
Před časem jsem tu trochu rozebíral rozdíly ve valuacích amerického trhu na straně jedné a třeba evropských akcií na straně druhé. Výše uvedené napovídá, že jde zejména o rozdíly v očekávaném růstu. Ty jsou do nemalé míry dány sektorovým složením obou trhů (vychýlení směrem k technologiím v USA). Přece jen se alespoň implicitně asi čeká i znatelně lepší výkony americké ekonomiky. V této souvislosti jsem ukazoval, že vývoj po roce 2008 takovému pohledu dává docela za pravdu a dnes bych rád krátce elaboroval následujícími dvěma grafy. První srovnává ziskovost velkých firem obchodovaných na akciovém trhu:
Zdroj:
Druhý obrázek se zaměřuje na ziskovost menších firem (které jsou obecně provázanější s domácí ekonomikou). U nich je rozdíl mezi USA a zbytkem světa ještě větší, ale ziskovost zdejších firem je v obou případech vysoko nad úrovní roku 2011. Zatímco třeba velké evropské firmy se nad tuto úroveň dostaly nedávno:
Zdroj: