Evropská unie, USA a několik amerických spojenců v Asii odpovědělo na ruskou invazi Ukrajiny finančními sankcemi, které pro cíl o velikosti Ruska nemají obdoby. Kroky, které mají izolovat Rusko z globálního finančního systému mají potrestat prezidenta Putina tím, že zasejou chaos v ruské ekonomice. Napsala o tom agentura Bloomberg.
Ruská centrální banka se v prvním týdnu konfliktu horečnatě snažila utlumit dopad na své straně hranice, zatímco Ukrajina dokázala zachovat zdání stability v době, kdy si po celém světě obstarávala finanční prostředky kolem svého obranného úsilí.
Centrální banky byly od svého vzniku klíčovými hráči ve válečných financích. „Můžeme se vrátit k založení Bank of England v poslední dekádě 17. století, a hned uvidíme, že toto založení se z velké části odehrálo proto, aby bylo možné financovat války proti Ludvíku XIV., a také na pomoc se stabilizací ekonomiky během těchto válek,“ tvrdí Paul Poast, profesor University of Chicago.
Ruská centrální banka byla centrálním bodem Putinovy strategie v letech před nejnovější invazí - od roku 2014, kdy Putin anektoval ukrajinský Krym a západní státy reagovaly sankcemi, jejichž cílem bylo zkomplikovat Rusku transakce v globálním finančním systému, ovládaném Spojenými státy.
Tato epizoda měla tvrdé konsekvence. Spolu s kolapsem cen ropy, který se odehrál v témže roce, se rubl k americkému dolaru propadl o více než 40 %, což ruskou centrální banku přinutilo přikročit k dramatickému zvyšování úrokových sazeb, které ekonomiku dotlačilo do recese. Od tohoto bodu prováděla masivní akumulaci devizových rezerv. Tento její holding, který je teď čtvrtý největší na světě, dosahuje zhruba 643 miliard dolarů a může být použit na obranu rublu v budoucích krizích. „Od roku 2014 se svou ekonomiku snažili neprodyšně ochránit před sankcemi,“ říká Elina Ribakova z Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu.
Devizové rezervy jako podíl HDP (poslední dostupná data):
Jenomže přesně tato vlastnost – neprůstřelnost – přišla docela draho. Místo aby stovky miliard dolarů z prodeje ropy a plynu Rusko znovu investovalo do ekonomiky, ulilo je raději stranou. V tomto smyslu nesou náklady současného konfliktu už mnoho let řadoví ruští občané.
Proto je nová série sankcí, a především ono bezpříkladné zaměření na ruskou centrální banku, tak velká věc. Putin se spoléhal na světovou, a především evropskou závislost na ruském energetickém exportu a na investice zahraničních korporací. Vlády na Západě to v jeho očích mělo odvrátit od radikálních kroků.
Nefungovalo to. Jenom několik dní poté, co ruští vojáci vpochodovali na Ukrajinu, navršily USA, evropské státy a několik jejich spojenců na hromadu tvrdých sankcí ještě jednu: blokaci přístupu ke stovkám miliard ruských rezerv, které jsou zaparkované v jejich jurisdikcích.
„V tuto chvíli ´pevnost Rusko´ vyletěla komínem,“ tvrdí Ribakova. „Krok zmrazit rezervy „významně omezuje jejich možnosti z hlediska pomoci finančnímu sektoru nebo péče o řadové Rusy“.
Kurz dolaru k rublu:
Financování konfliktu klade do popředí také společenský charakter peněz. Napsal o tom sloupkař Bloombergu Matt Levine: „Ruské devizové rezervy sestávají v prvé řadě z účetních zápisů. V krizi ale na účetních zápisech vůbec nezáleží. Jediné, co má doopravdy význam, jsou vztahy, a pokud máte špatné vztahy, pak jsou peníze vlastně ztracené“.
Pokud je cílem všech těchto kroků uspíšit finanční krizi v Rusku, pak to vypadá, že tato strategie funguje.
I kdyby se ukrajinskému prezidentu Volodomyru Zelenskému podařilo za velké asistence jeho přátel ze zahraničí ruský útok odrazit, ukrajinská ekonomika dostane tvrdou ránu v podobě fyzické destrukce. Přesto se centrální bance na rozdíl od Ruska alespoň podařilo udržet likviditu v domácím finančním systému na podporu ukrajinské obrany. Den Jedna konfliktu na Ukrajině přinesl také nový obrat v tradiční úloze centrální banky ve válečném financování: vytvoření crowdfundingového účtu na finanční dary z ciziny. Sešlo se na něm zatím skoro 200 milionů dolarů.
Ukrajinské ministerstvo financí prodalo v úterní aukci válečné dluhopisy za 8,1 miliardy hřiven s úrokem 11 %. Uskutečnilo také pravidelnou plánovanou splátku dluhopisu v částce zhruba 300 mil. USD. Zahraniční pomoc ale proudí i jinými kanály. EU na příklad poprvé v historii dodává zbraně do země ve válečném stavu, k čemuž používá vehikl zvaný Mírová facilita.
V Den Sedm ukrajinská centrální banka zmírnila dosud zavedené sankce na výběry zahraniční měny jednotlivci a zrušila strop 30 000 hřiven na den.
Podle Nataliji Shapovaly, předsedkyně KSE Institute v Kyiv School of Economics je zásobování základním zbožím v oblastech silně poškozených ruským útokem, jako jsou Kyjev nebo Charkov, slabé. V oblastech, kde nebyla zasažena civilní infrastruktura, ale prý obchod funguje normálně a ceny jsou tam, kde byly.
I navzdory silným sankcím Rusku zůstává kriticky důležitý vývoz ropy a zemního plynu. „To je rozdíl proti situaci v roce 2014, kdy došlo k dvojímu šoku v podobně západních sankcí a klesajících cen energií,“ uvedl ekonom Vasilij Astrov z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia.
Rusko obstarává zhruba 40 procent evropského zemního plynu a ECB odhaduje, že úplné uzavření kohoutů by mělo za následek dopad do ekonomiky v podobě 3 % HDP. Následný nárůst cen ropy a plynu by rozfoukal inflaci, která je už nyní politický problém.
Podle Ribakovy ale spojenci Ukrajiny mohou pokračovat na cestě vzhůru po „sankčním žebříku“, pokud se tak rozhodnou. Teprve se ukáže, do jaké míry mohou být objektivně nové techniky finanční války účinným substitutem za starosvětské tanky. Odborníci podle BBC očekávají, že další stupňování bude mít podobu například rozšiřování sankcí na nové firmy a sektory. Kroky v tomto směru nevylučují lídři EU, Washington už podle neoficiálních informací zpřísnění chystá. Zaznívají mimo jiné výzvy, aby Západ Rusko od systému SWIFT odpojil úplně, což by výrazně zkomplikovalo obchodování s ruskými subjekty.
"Momentálně jsme na sedmi nebo osmi bodech z deseti na žebříčku eskalace," řekla o intenzitě sankcí Emily Kilcreaseová, která vede oddělení pro energetiku, ekonomiku a bezpečnost při washingtonském výzkumném ústavu Center for New American Security. "Rozhodně stále je prostor na přitvrzení," pokračovala podle ČTK.
Podle Julie Friedlander z Atlantic Council a bývalé činitelů amerického ministerstva financí může být výsledkem situace lose-lose, která končí špatně pro všechny zúčastněné. „Domnívám se, že z toho bude konflikt, který potrvá hodně dlouho a my v jeho závěru uvidíme naprosté zničení Ukrajiny. Toho se bojím nejvíc: Sankcemi zbídačíte Rusko, to ale ještě stihne zničit Ukrajinu, a nikdo nic nezíská“.
Zdroje: Bloomberg, ČTK