Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Evropská válečná mise, jak snížit závislost na ruských fosilních palivech

Evropská válečná mise, jak snížit závislost na ruských fosilních palivech

11.03.2022 5:51
Autor: Redakce, Patria.cz

Desítky let trvající systém dodávek energie na zásobování více než 440 milionů lidí nyní, pod mimořádným nátlakem, čelí revizi. Energetická politika se mění před očima a vůdci v hlavních městech po celé Evropě zaujímají každý den nové pozice, zatímco rakety míří na Kyjev.

Místopředseda vlády v Moskvě v pondělí pohrozil zastavením toků zemního plynu skrze plynovod Nord Stream 1, který v loňském roce přinášel do Evropské unie 38 % celkového importovaného plynu, a politici v Bruselu zároveň dokončují nový plán na omezení dodávek ruského plynu o více než dvě třetiny. Ve Washingtonu a Londýně byl v úterý vyhlášen zákaz dovozu ruské ropy.

Před válkou měla Evropa dlouhodobý politický program přeměny energetických zdrojů kvůli globálnímu oteplování, ale nyní je energetická otázka ještě naléhavější: Co lze udělat do příští zimy a jak odříznout ruskou ekonomiku od jejího největšího zdroje obchodu? Popřípadě ještě dříve, do příštího měsíce, pokud ruský prezident Vladimir Putin splní hrozby a na sankce EU a USA zareaguje vlastním energetickým embargem? Bloomberg přináší průvodce k celé řadě možností, jak se lze rychle odklonit od ruských fosilních paliv.

Postupné vyřazování ruských fosilních paliv

Evropa utratí až 1 miliardu dolarů denně za dovoz uhlí, plyn a ropy z Ruska, čímž nepřímo financuje válku na Ukrajině. "Vzhledem k tomu, co se děje v Rusku, neexistují žádná tabu, ohledně toho, co mohou členské státy učinit," řekl v pondělí poslancům výboru pro životní prostředí Frans Timmermans, klimatický car EU. Nechává na každé zemi, aby rozhodla, zda v krátkodobém horizontu vykompenzuje spalování většího množství fosilních paliv posílením investic do obnovitelných zdrojů. V praxi ale dojde k obojímu – k nárůstu uhlí, ropy a plynu dovážených z neruských zdrojů a také k tlaku na rozšíření solární, větrné a jaderné energie.

Uhlí je nejsnáze řešitelný problém, i když ceny dosahují 400 dolarů za tunu. USA a Austrálie mohou ihned společně nahradit 70 % ruského uhlí dováženého do EU, říká Brian Ricketts, generální tajemník Euracoal, obchodní skupiny pro evropský uhelný průmysl. Provoz stávajících uhelných elektráren na plný výkon a odložení jejich uzavírek by podle Mezinárodní energetické agentury mohlo letos snížit dovoz ruského plynu o 15 %. Nákup uhlí z jiných zdrojů pravděpodobně zvýší evropské náklady o zhruba 20 miliard eur ve srovnání s nákupem ruských dodávek, podle odhadů agentury Bloomberg odrážejících současné ceny paliva a uhlíkových emisí v EU.

001

Ropa je už politicky složitější. Volné kapacity v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech a Iráku by teoreticky mohly během měsíců vyrovnat dovoz ruské ropy do Evropy. Ale první dvě země daly najevo, že nemají o navýšení produkce zájem, naopak emiráty přislíbily, že se o navýšení kapacity zasadí. Odstranění ruské ropy z hlavních trhů ale znamená, že ceny budou pravděpodobně nadále růst, přičemž obchodníci předpovídají do konce měsíce cenu 200 dolarů za barel.

Za tuto cenu by podle odhadů agentury Bloomberg musela EU utratit dalších 80 miliard eur na nákup ropy, kterou by letos jinak získala z Ruska. Produkce z břidlicových zdrojů by se mohla navýšit rychleji, ale američtí producenti opakovaně tvrdili, že upřednostní zachování zisků před růstem produkce. V závislosti na tom, jak daleko budou západní mocnosti ochotny zajít, by se mohla vrátit zpět na globální trhy i ropa ze sankcionovaného Íránu a Venezuely.

Dilema ohledně uhlí a ropy nespočívá ani tak v dostupnosti, jako spíše v jejich dopadu na planetu. Spalování uhlí místo plynu by podle výpočtů agentury Bloomberg zvýšilo emise EU asi o 8 %. Ale krátkodobé zvýšení emisí může být tou nejméně špatnou možností. Vzhledem k tomu, že Evropa neplánuje výstavbu nových uhelných elektráren jako součást své reakce na válku na Ukrajině, jakékoli další znečištění způsobené novým dovozem uhlí a ropy lze snížit, jakmile dojde k rozšíření zelených alternativ.

To ovšem není případ zemního plynu. Plány na posílení alternativních zdrojů paliva k vytápění znamená vybudovat infrastrukturu, která zablokuje spotřebu plynu na desetiletí. Některé země se ale mohou pokusit vyprodukovat více plynu doma. Podle odhadů IEA je možné, že Evropa do příští zimy sníží dovoz ruského plynu o třetinu nebo dokonce o polovinu. To si vyžádá více plynu z Ázerbájdžánu, Norska a Alžírska a zároveň nákup většího množství zkapalněného zemního plynu a oprav netěsností v potrubní infrastruktuře. Poslední krok by také pomohl zastavit emise metanu, hlavního zdroje globálního oteplování. Bruegel, bruselský think-tank, šel ještě dále a navrhl, že by EU mohla příští zimu přestát, i kdyby se zastavil veškerý dovoz z ruských ropovodů, ale to by vyžadovalo nepříjemná opatření, včetně přidělování elektřiny. Naplnění zásobníků plynu z neruských zdrojů by podle Aurora Energy Research stálo mezi 60 miliardami eur až 100 miliardami eur.

Ani jeden z návrhů pro blízkou budoucnost zemního plynu není tak ambiciózní jako to, o čem nyní sama EU uvažuje, a to že nahradí asi 102 ze 155 miliard kubických metrů, které by jinak letos dovezla z Ruska. Tento návrh do značné míry spoléhá na možnost nakupovat LNG, čímž by Evropa musela bojovat proti velkým kupcům, jako je Japonsko a Čína, kteří jsou největší světoví dovozci zkapalněného paliva.

Odříznutí nebo drastické omezení ruských fosilních paliv by podle propočtů agentury Bloomberg stálo EU asi 200 miliard eur ročně. Ale i takto velká částka je ve skutečnosti nižší, než kolik hodlá unie ročně utratit za zelenou energetickou infrastrukturu.

Oslabí energetické škrty Putina?

Po celé Evropě i mezi běžnými občany se strhla obrovská touha pomoci. Ale existuje jen jeden hmatatelný způsob, jak může průměrný člověk oslabit Putinovy ozbrojené síly - snížit spotřebu plynu na vytápění svého domova, ropy na pohon svého auta a uhlí na výrobu elektřiny. Snížení evropských termostatů o 1° Celsia by podle IEA letos snížilo poptávku po ruském plynu o 7 %. Výměna plynových kotlů za tepelná čerpadla, která fungují na elektřinu a jsou třikrát účinnější, by dále snížilo poptávku po plynu o 2 %, pokud by se k tomu připojily programy na zlepšení izolace domů.

Někteří politici již začali naznačovat, že občané budou muset přispět právě snížením spotřeby energií. "Pokud nechcete jít o jeden stupeň dolů kvůli změně klimatu, udělejte to proti Putinovi," řekl minulý týden na online panelu Claude Turmes, lucemburský ministr energetiky. Podobné techniky vstoupily do hry i během ropného embarga v roce 1973 a za obou světových válek.

Bude toho však potřeba více než jen individuální opatření. Zelené politiky, jako jsou dotace na tepelná čerpadla nebo na zateplení starých budov, se budou muset urychlit. V nejextrémnějším scénáři se země možná budou muset také obrátit k přídělům. V USA během ropného embarga v 70. letech 20. století mohly v sudých datech tankovat palivo pouze vozy se sudými poznávacími značkami. A Britové v období po 2. světové válce dostávali kupony na pohonné hmoty v závislosti na potřebách jejich profese.

Rychlejší elektrifikace dopravy nemusí v tuto chvíli pomoci, ale může snížit spotřebu ropy v dlouhodobém horizontu. I bez jakýchkoli dalších politik očekávají výzkumníci Bloombergu, že se prodej elektromobilů v Evropě do roku 2030 zčtyřnásobí. Pokud politici nalijí peníze do průmyslu v reakci na ruskou invazi, může se toto tempo výrazně zvýšit. Například v Norsku nyní elektromobily díky silným pobídkám tvoří 15 % aut na silnicích a poptávka po ropě zde klesla o 10 % oproti úrovním roku 2011.

Rychlá zelená řešení

Pokud jde o fosilní paliva, tam je Evropa vázána pravidly globálního trhu s energiemi. Možnosti pro čisté energie jsou však otevřenější. Ceny surovin pro solární panely a větrné turbíny také rostou, i když zdaleka ne tolik jako ceny fosilních paliv. Navíc rozšiřování čisté energie zapadá do již zavedených politik - EU chtěla do roku 2030 snížit emise uhlíku o 55 % pomocí 350 miliard eur v investicích do energetické infrastruktury ročně. To by stačilo ke snížení její celkové spotřeby plynu o 30 %.

„Dlouhodobějším východiskem je co nejrychleji snížit naši závislost na fosilních palivech,“ říká Michael Bradshaw, profesor globální energetiky na University of Warwick. Ze všech dostupných ekologických řešení je solární energie nejsnáze urychlitelná. Panely se instalují poměrně snadno a na střechách po celé Evropě je místa dost.

003

Jednou z klíčových brzd je způsob schvalování pro větší projekty. Ve většině evropských zemí regulační orgány nejprve udělí povolení pro solární farmy a až poté tyto firmy řeší, jak dostat elektřinu do sítě. Proces však lze obrátit tak, aby provozovatelé sítí mohli nejprve zmapovat, kde mají dostatečnou kapacitu pro nové rozsáhlé projekty. Urychlení povolení, nařízení, aby všechny nové domy byly vybaveny střešními panely, a zajištění toho, aby budovy, které produkují více solární energie, ji mohly prodávat zpět do sítě, by vedlo k instalaci až 45 gigawattů solární energie v letošním roce, odhaduje BloombergNEF. To je o šest let dříve než podle předchozích projekcích.

Rozšíření větrné energie bude obtížnější. Stavba turbín trvá mnohem déle než produkce solárních panelů, protože gigantické lopatky musí cestovat na velké vzdálenosti. Toto odvětví také čelí značným zpožděním v dodavatelském řetězci, říká Gary Bills, regionální ředitel pro Evropu, Střední východ a Afriku u energetického konzultanta K2 Management. A i zde by reforma povolení pro větrnou energii podle Billse mohla z dlouhodobého hlediska zvýšit instalace až o 20 %. V Itálie se stále vyžaduje, aby developeři odevzdali tištěné žádosti na místní úřad, což někdy znamená desítky tisíc eur jen za papírování. „Prostě je třeba je nějak digitalizovat,“ říká Viktoriya Kerelska, vedoucí advokacie průmyslové skupiny Wind Europe.

004

Upřednostnění velkých projektů by pomohlo rychle zvýšit kapacitu
. V Evropě a Velké Británii je téměř 19 gigawattů větrné energie, která byla schválena nebo je ve výstavbě, což se zhruba rovná celkové instalované kapacitě větrné energie ve Francii. Dokončení těchto projektů by stačilo ke splnění všech očekávání Bloombergu ohledně přírůstků v tomto roce. Dalším, byť jen malým zlomkem v podobě menších větrných elektráren, které jsou s vývojem nejdále, by Evropa letošní cíl překonala.

Jestliže výstavba větrných elektráren trvá dva roky, jaderné elektrárny vyžadují nejméně deset let. Nejdřívější možností je prodloužit životnost těch stávajících, říká Yves Desbazeille, generální ředitel bruselské asociace jaderného průmyslu FORATOM. Prodloužení životnosti tří reaktorů, které mají být odstaveny do konce roku 2022, by podle projekcí Bloombergu mohlo v příštích dvou letech snížit celkovou spotřebu plynu v Německu asi o 3 %. Ale znamenalo by to zvrátit dlouholeté úsilí tohoto národu zbavit se jádra.

V posledních týdnech, v důsledku války na Ukrajině, německá vláda prodloužení životnosti jaderných elektráren a možná reaktivaci zakonzervovaných reaktorů krátce zvažovala. Tento proces by ale obnášel shánění uranu, což je obtížný úkol, pokud je cílem obnovit jadernou kapacitu ještě před příští zimou, zvláště, když je Rusko jako potenciální zdroj tohoto paliva mimo hru. Německé elektrárny, u kterých je plánována deaktivace, si technicky ponechají své provozní licence i po konci roku, ale podle Nicolase Wendlera, mluvčího německé jaderné průmyslové skupiny Kerntechnik Deutschland, budou pravděpodobně muset projít určitými bezpečnostními kontrolami ze strany státních regulačních orgánů.

Dlouhodobý plán pro čistou energii

Kromě krátkodobých opatření ke zvýšení bezemisní energetiky bude Evropa muset investovat i do nových technologií. Plyn i uhlí totiž v EU nadále hrají důležitou roli, protože fungují jako záloha, když nefouká vítr a nesvítí slunce. Jak ale baterie zlevňují, začínají nahrazovat potřebu fosilních paliv tím, že uchovávají přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou následně mohou nasadit během špičky.

Problém je v tom, že více než 80 % vyrobených lithium-iontových baterií na světě skončí v elektromobilech. „Bez obrovského nárůstu počtu baterií v síti prostě nemůžeme vybudovat dostatek obnovitelných zdrojů, protože samotná síť to neunese,“ říká Alex O’Cinneide, ředitel londýnského investora do obnovitelných zdrojů Gore Street Capital. „Mnohem větší dopad by mělo využít větší část vyrobených baterií na skladování energie než na elektromobily, a to jak kvůli životnímu prostředí, tak i z geopolitických důvodů.“

002

Pokud jde o baterie v síti, tak Evropa zaostává za Kalifornií a Austrálií. To ale jen dokazuje, že provozovatelé mohou přidat mnohem více úložišť energií, pokud k tomu mají podporu vládní politiky. Rozhodující je, že se síťové baterie se nemusí spoléhat pouze na lithium-iontovou technologii. Inovované články využívají i levnější kovy, jako je železo, čímž by mohly být ještě atraktivnější. "Bez obrovského nárůstu počtu baterií v síti prostě nemůžeme vybudovat dostatek obnovitelných zdrojů."

Po loňském prudkém nárůstu cen plynu je nyní zelený vodík levnější. V rámci své klimatické agendy EU plánuje velké investice do zeleného vodíku a nyní by mohla jít ještě dál. Podle Meredith Annex, analytičky Bloombergu, trvá naplánování projektu, výroba a konstrukce pouhé dva roky. Větší výzvou je ale navýšení objemu.

Do konce letošního roku budou světoví výrobci schopni vyrobit dostatek elektrolyzérů na oddělení atomů vodíku a kyslíku z vody pro spotřebu 13,5 gigawattů čisté elektřiny. To je ale jen zlomek toho, co je potřeba k nahrazení stávající evropské poptávky po zeleném vodíku. Navíc výroba takového množství vodíku by vyžadovala 60 gigawattů zelené energie za předpokladu neustálého provozu výrobních strojů a více než 200 gigawattů při realističtějším scénáři, uvádí Bloomberg.

Produkovat větší množství obnovitelné energie není totéž jako dostat ji tam, kde je nejvíce potřeba. Pokud Evropa urychlí velké projekty na obnovitelné energie, bude také potřebovat více kabelů pro její přesun. A není tu moc možností, jak jejich výrobu urychlit. O všech současných výrobních kapacitách na velké kabely se již mluví, říká Christopher Guerin, generální ředitel francouzského výrobce kabelů Nexans. Navýšení výrobní kapacity může trvat nejméně dva roky a vybudování tak velkého kabelového projektu, jako je přenos přes Severního moře, může trvat až tři roky.

Obchod s kabely, stejně jako s bateriemi, je závislý na kovech, jako je měď, kterých je celosvětově omezené množství. Přesto, s jasnými prioritami ohledně projektů a při dobrém plánování, by mohlo dojít k rychlejšímu nasazení už ve druhé polovině tohoto desetiletí. "Nic není nemožné," poznamenal Guerin. "Vše je otázkou času a investic."

 
Zdroj: Bloomberg 
 
 
 

Čtěte více:

Daniel Yergin: Svět je možná na pokraji energetické krize podobné té ze 70. let
04.03.2022 15:52
Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit narušení energetického trhu...
Rusko pohrozilo přerušením dodávek plynu do Německa. Berlín proti zákazu dovozu ruských energií. Gazprom: Plynu proudí dost
08.03.2022 9:55
Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodáve...
EU představila plán na snížení závislosti na plynu z Ruska
08.03.2022 17:09
Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie...
Spojené státy zarazí dovoz ruské ropy, plynu i energií. Velká Británie se přidala s ropou.
08.03.2022 17:45
Americký prezident Biden oznámil zákaz dovozu ruské ropy, plynu a obe...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
14.07.2024
9:03Víkendář: Yardeni míní, že trhy se přestávají obávat ekonomického zpomalení a potenciál umělé inteligence je reálný
13.07.2024
16:28Komentář Invesco: Zlato a jeho červnová výkonost
9:57Víkendář: Tisíce umělých inteligencí místo jedné velké
12.07.2024
22:01Hlavní americké indexy obrátili po poklesu a uzavřely týden ziskem.  
17:59Světová ekonomika v příštím roce
17:48FT: Unilever plánuje zrušit třetinu pracovních míst v kancelářích v Evropě
17:46Americké banky zahájily výsledkovou sezónu, trhy umazávají včerejší ztráty  
17:15Braňo Soták: Update investičních tezí  
16:49Komerční banka, a.s.: Hlavní akcionáři KB k 30.6.2024
16:35Lufthansa podruhé zhoršila letošní výhled, zisk za druhé čtvrtletí klesl
15:26Jakub Blaha: JP Morgan zaznamenala výrazné oživení divize investičního bankovnictví  
14:56Citi hlásí růst tržeb všech hlavních divizí, varuje ale pře vyššími náklady
14:07Čistý úrokový výnos Wells Fargo za 2Q zaostal za odhady
11:18Banky poskytly v červnu hypotéky za 24,2 mld. Kč, nejvíce od března 2022
11:04Perly týdne: Kdy přijde čas na hodnotové akcie a proč je NVIDIA titulem s největším množstvím krátkých pozic
9:06Rozbřesk: Další propad americké inflace otvírá Fedu dveře k předvolební redukci sazeb, E. Zamrazilová: nižší inflace neznamená strmý pád sazeb
8:57Dodávky letounů 737 MAX se možná opozdí až o půl roku, sdělil Boeing zákazníkům
8:07Čína v červnu dosáhla rekordního přebytku obchodní bilance. Většina evropských trhů zelená, výjimkou je Amsterdam  
11.07.2024
17:10Je možné predikovat černé labutě?
17:03Investoři po inflačních číslech vybírají zisky, koruna zvrátila klesající trend posledních dní  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data