Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které v noci na dnešek zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. V 577členné dolní komoře parlamentu tak bude mít koalice Spolu nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu. Ve srovnání s končícím volebním obdobím prezidentský blok ztratil zhruba 100 křesel.
Druhé místo v parlamentních volbách podle údajů ministerstva obsadila levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luka Mélenchona, která získala 131 křesel. K uskupení se ale zřejmě připojí alespoň část z 22 jiných levicových poslanců a také několik zástupců regionálních stran. Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové skončilo na třetím místě s rekordními 89 křesly. Pro stranu se jedná o historický úspěch a poprvé bude mít sílu na sestavení poslaneckého klubu či k podání návrhu na vyjádření nedůvěry vládě.
Na čtvrtém místě se umístila aliance pravicových Republikánů s centristickou stranu UDI, která může počítat s minimálně 64 mandáty. Právě o této alianci média nejvíce spekulují jako o možném vládním partnerovi prezidentského bloku.
Koalice Spolu v druhém kole obdržela zhruba osm milionů hlasů, NUPES pak 6,6 milionu hlasů. Třetí Národní sdružení dostalo 3,6 milionu hlasů.
To, že Macron ztratí kontrolu nad Národním shromážděním, signalizovaly již povolební prognózy zveřejněné v neděli, kdy se konalo druhé kolo francouzských parlamentních voleb.
Podle agentury Reuters by výsledek voleb mohl paralyzovat francouzskou politiku, pokud se Macronovi nepodaří dohodnout na spolupráci s jinými stranami. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že výsledek voleb pro Francii představuje riziko. Dodala, že její vláda osloví potenciální partnery a bude se snažit získat většinovou podporu. "Chceme tak naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy," prohlásila.
Vládu však nyní čeká částečná personální obměna. Ve volbách totiž neuspěly tři ministryně, které podle ústavního zvyku podají demisi. Jedná se o ministryni zdravotnictví Brigittu Bourguignonovou, ekologické tranzice Amélii de Montchalinovou a moře Justinu Beninovou. Dalších 12 členů vlády, a to včetně premiérky Borneové, naopak ve volbách získalo mandát.
Tisk: Volby jsou pro Macrona velké zklamání, vládnout se mu bude těžko
Výsledky nedělních parlamentních voleb ve Francii jsou velkým zklamáním pro prezidenta Emmanuela Macrona. Bez jasné většiny v dolní komoře parlamentu se mu bude vládnout těžko a pro své legislativní návrhy bude muset hledat podporu i mimo svůj tábor. Jednání a hledání kompromisů přitom nepatří mezi silné stránky hlavy státu, píše dnes francouzský tisk. Důvod k oslavám má krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bude mít ve sněmovně jeden z největších klubů, pro levicové uskupení NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) jsou výsledky jen polovičním úspěchem.
Na většině prvních stránek francouzských novin je dnes fotografie prezidenta Macrona se zamyšleným či zklamaným výrazem. Podle francouzského tisku není pochyb, že výsledky voleb, ve kterých prezidentská koalice Spolu nezískala většinu 289 mandátů, jsou pro Macrona velkým zklamáním, ponižující prohrou či políčkem od voličů.
"Je to ohromné odmítnutí Emmanuela Macrona, který byl po dvou měsících od znovuzvolení do Elysejského paláce ve volbách potrestán. A pro prezidenta republiky se otevírá hrozivý scénář, který může způsobit obtíže jeho snahám o reformy," napsal dnes deník Le Monde.
Francouzská média poukazují na to, že země se po mnoha desetiletích nachází v situaci, kdy v Národním shromáždění nebude jasná politická většina. Hrozí tak, že vláda nebude moci vládnout. Podle deníku Le Figaro prezident Macron bude muset "hledat spojence a dělat kompromisy, aby dokázal naplnil politický program, který je však nyní kvůli novým poměrům sil v Národním shromáždění už neplatný". Podle deníku byly nedělní volby "referendem proti Macronovi", které prezidentovi dalo "krutou lekci".
Podle regionálního deníku La Voix du Nord v nové politické situaci bude muset Macron prokázat "zásadní vlastnosti, které mu doteď chyběly: vážně naslouchat zemi a jejím živým silám, vytvořit prostor pro jednání, přestat vytvářet komise, do nichž schovával problémy, a naučit se pěstovat a vytvářet kulturu kompromisu". Podle levicového deníku Libération je rozložení sil v parlamentu pro Macrona "neznámým územím", kterého ho donutí diskutovat, vyjednávat a tvořit kompromisy. "Prezident v uplynulých pěti letech v této oblasti mírně řečeno nevynikal," uvádí deník.
Pravicové listy si také všímají výsledků NUPES, která získala méně křesel, než kolik levicovému bloku přisuzovala většina průzkumů. Podle ekonomického deníku Les Echos se jedná o jednu z mála dobrých zpráv nedělních voleb. Pro lídra levicové aliance Jeana-Luka Mélenchona, který chtěl dovést svůj blok do vlády, se jedná o poloviční vítězství. "Výsledek, 131 poslanců, se zdá výrazně pod tónem jeho hřmotné kampaně," napsal deník Le Figaro, podle kterého se blok pravděpodobně stane největším opozičním klubem.
Důvod k radosti má naopak Národní sdružení Marine Le Penové, které získalo nejvíce mandátů za svou existenci a překonalo tak rekord 35 poslanců, kterého v roce 1986 dosáhla jeho předchůdkyně Národní fronta. Pro krajně pravicovou stranu to znamená, že dostane od státu více peněz a bude mít výrazně větší prostor a vliv na chod parlamentu, uvádí stanice BFM-TV. Pokud by se navíc politické strany, které tvoří blok NUPES, nedohodly na společném klubu, tak by se Národní sdružení mohlo stát největší opoziční silou v dolní komoře francouzského parlamentu.
Podle deníku Le Monde má Macron před sebou jen dvě možnosti. Buď pokaždé hledat v parlamentu podporu pro své návrhy, nebo uzavřít koalici s nějakým dalším klubem. Podle novin má prezidentský tábor nejvíce společného s pravicovými Republikány, kteří mají přes 60 mandátů. Pravice se podle deníku Les Echos nachází v paradoxní situaci. Má nejmenší klub za mnoho desetiletí a současně je "posledním záchranným kruhem pro Emmanuela Macrona". K možnosti uzavřít koalici však zazněly od lídrů pravice po uzavření volebních místností protichůdné hlasy a podle deníku Le Figaro není tento scénář příliš pravděpodobný. "Macronovi příznivci by ho museli přijmout a Republikáni schválit," píše konzervativní deník.