John Authers z Bloombergu uvažuje, zda nastává odklon od ESG investování. Příčinou jsou jednak vysoké ceny ropy, ale také celkové změny nálad a postojů vůči tomu, jaká je vlastně funkce firemního sektoru ve společnosti (viz první část rozhovoru, kterou naleznete pod článkem). Skepse vůči ESG pak podle experta roste i kvůli tomu, že se z celé věci může stávat marketingová značka, která nemá moc obsahu.
Authers zmínil názory, podle kterých může ve vztahu k ESG docházet k „zelenému vymývání mozků“ (green washing). I regulátoři se mohou snažit o nastavení pravidel tak, aby bylo mnohem těžší prohlašovat, že „toto je ESG“. Nyní přitom existují instituce, které produkují ESG ratingy. Ty jsou odvozeny od složité metodologie a Authers podle svých slov považuje až za směšné, že v oblasti správy firem (tedy u „G“ z ESG) je korelace v hodnocení jednotlivých institucí „v podstatě nulová“. Jinak řečeno, jedno hodnocení může tvrdit, že nějaká firma je v oblasti svého vedení a správy excelentní, „ale nic to nebude říkat o tom, jakého hodnocení se jí v této oblasti dostane od jiných.“
V rozhovoru zaznělo, že může být relativně jednoduché a přímočaré hodnotit společnosti podle uhlíkových emisí. Něco jiného je ale hodnocení toho, jestli se firma chová zodpovědně směrem k celé společnosti. Takové hodnocení je totiž čistě subjektivní a může do značné míry záviset třeba na tom, zda je hodnotící spíše levicového, či pravicového smýšlení. Ale jednoznačná není ani situace ve vztahu k životnímu prostředí. Patrné to může být třeba v Evropě, která řeší otázku své energetické bezpečnosti a ukazuje, že posun k obnovitelným energiím je třeba řešit v kontextu celkového zajištění energií.
Authers na obecnější notu zmínil i to, že nyní existují technologie, které umožňují na trhu „trestat“ to, co se nám nelíbí. Takovou technologií může být i prostý akciový index, ze kterého jsou cíleně vyloučena některá aktiva. Může jít o aktiva, která nesplňují např. ESG kritéria. Ale expert poukázal i na politické tlaky na to, aby některé penzijní fondy vyloučily ze svých portfolií investice v Číně. Ta má totiž podle některých názorů představovat pro USA strategickou hrozbu.
V principu stejné by pak byly třeba investice japonských fondů, které by byly cíleně směřovány do zahraničí s tím, že taková investiční strategie povede k tlakům na oslabování jenu. Podle Autherse zavání podobné snahy tím, že se investování používá jako zbraň, což je v globalizovaném světě nebezpečné.
Zdroj: Bloomberg